Sdružený parní stroj: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m robot přidal: pl:Silnik sprzężony |
m r2.5.2) (robot odebral: fi, fr, hu, ja, nl, ru, sv; kosmetické úpravy |
||
Řádek 10:
== Konstrukce ==
Snaha po zvýšení [[účinnost]]i parních strojů na [[mokrá pára|mokrou páru]] vedla ke konstrukci
Energie vynaložená na ohřátí vody a její přeměnu v páru není využitelná pro pohon a využitelnost expanze mokré páry je omezená z důvodu kondenzace. Parní stroj na mokrou páru tak musí mít při chodu velké plnění a tím je jeho účinnost nízká. Myšlenka sdruženého stroje spočívá především ve využití již jednou vyrobené páry, která má na výstupu z vysokotlakého válce z důvodu velkého plnění ještě poměrně velký tlak. Tato pára po průchodu přestupníkem vstupuje do dalšího, nízkotlakého válce. Obvykle se ještě v [[regenerátor páry|přestupníku - regenerátoru páry]] přihřeje, čímž se jí dodá další energie, kterou je možno využít k přeměně na mechanickou práci.
Konstrukce sdruženého stroje přináší i další výhody. Menší spád tlaku a teploty na jednotlivých stupních dále zvyšuje jejich účinnost stejně tak, jako menší rozdíl tlaků na obou stranách pístů snižuje ztráty způsobené netěsnostmi pístních kroužků. Sdružené stroje mají obvykle o 15 - 25 %
Vynález [[Přehřívač páry|přehřívače páry]] vedl k podstatnému zvýšení účinnosti parních strojů a vedl k vytlačení sdružených parních strojů jednoduššími stroji s jednoduchou expanzí, které byly přes nižší účinnost celkově ekonomicky výhodnější.
Řádek 32:
* dvouválcový stroj s vnějšími válci - Lokomotiva měla na jedné straně vysokotlaký a na druhé straně nízkotlaký válec. Pro případ mrtvé polohy vysokotlakého válce musela být vybavena rozjížděcím zařízením. Toto uspořádání bylo typické pro konstrukce [[Karl Gölsdorf|Karla Gölsdorfa]], u nás byly typickými představiteli lokomotivy řad [[kkStB řada 178|422.0]], [[kkStB řada 170|434.0]] a [[kkStB řada 180|523.0]].
* Tříválcový sdružený stroj - konstrukce obvykle obsahovala vysokotlaký válec v rámu a nízkotlaké válce po stranách lokomotivy. Válce pak mohly (ale nemusely) mít stejné rozměry. Toto uspořádání nebylo příliš typické, problém představovala rovnoměrnost chodu a s ní spojené rozfázování válců. Existovaly lokomotivy se třemi válci po 120° i 90°+2×135°. U nás byla tato konstrukce použita u lokomotiv řady [[Lokomotiva 476.0|476.0]].
* Čtyřválcové uspořádání - tyto konstrukce stavěl například [[André Chapelon]]. Stroje byly ovládány samostatně a některé poháněly i různé nápravy (spřažené dohromady). Lokomotivy mívaly menší, vysokotlaké válce uvnitř rámu a větší, nízkotlaké vně - příkladem tohoto uspořádání je bavorská S 3/6 nebo rakouské [[kkStB řada 108|108]], u nás 275.0 ČSD a u nás patrně nejznámější řada [[kkStB řada 310|375.0]], anebo byly použity válce tandemového uspořádání (viz níže).
* [[Lokomotivy Mallet|Malettova konstrukce]] - Vysokotlaké válce na stranách zadního (pevného) pojezdu, nízkotlaké na předním (pohyblivém) samostatném podvozku.
Řádek 46:
Obě pístní tyče, vysokotlaká [5] a nízkotlaká [12], přenášejí sílu pístů na společný [[křižák]] (není zakreslen). I šoupátkové tyče [3] a [10] vykonávají shodný pohyb.
[[
''Příklad použití Woolfova sdruženého parního stroje u lokomotivy:''
:<gallery>
Řádek 55:
=== Sdružený parní stroj v tandemovém uspořádání ===
[[Soubor:Compound engine tandem construction.png|thumb|400px|Tandemový parní stroj]]
[[
Tento typ parního stroje se využíval především u stabilních parních strojů, kde bylo možno montovat velký setrvačník, který vyrovnal nepravidelnosti jeho chodu. Proti sdruženému parnímu stroji uvedenému výše byl tento stroj konstrukčně jednodušší, a proto i levnější.
Vzhledem k délce se téměř nepoužíval u parních lokomotiv, funkce stejného pohybu vysokotlakého i nízkotlakého pístu je však obdobná jako výše uvedného stroje.
Řádek 68:
== Reference ==
<references />
== Související články ==
Řádek 82:
[[de:Verbunddampfmaschine]]
[[en:Compound engine]]
[[pl:Silnik sprzężony]]
| |||