Epistemologie: Porovnání verzí

Otázkou lidského poznání se zabývá několik speciálních [[věda|věd]] – [[psychologie]], [[fyziologie]], [[sociologie]] a další. Pokud by bylo poznání pouze otázkou různých účinků působení v rámci [[empirie|empirické]] [[Kauzalita|příčinné]] souvislosti, pak by zkoumání poznání náleželo čistě empirickým vědám. Avšak tyto vědy nejsou schopnischopny to popsat, co vlastně poznání je. Důvod této nejasnosti je prostý – poznání či zkušenost není přístupné zkušenosti. Poznání je předpokladem poznání, podobně jako oko je předpokladem zraku, avšak současně není v jeho zorném poli. Proto byla působící příčina poznání v dějinách marně hledána. Lze pouze [[Descartes|Descartovo]] ''Myslím, tedy jsem'' obrátit a považovat bytí za nevyhnutelnou podmínku predikátu „myslím“. Podobně byl dlouho za působící příčinu hmoty považován atom. Zdánlivá nelogičnost Descartova postoje umožnila rozmach materialismu, který začal již v 19. století.<ref>{{Citace monografie