Příznakovost: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m rekateg.
m upr. odkazu
Řádek 3:
Příznakovost je podle funkcionální jazykovědy charakteristickou vlastností výstavby přirozeného jazyka. Základní člen nemusí být a tudíž není explicitně signalizován, stačí signalizovat člen příznakový. V souladu s tímto principem je např. skutečnost, že [[kladná věta]] nemusí být zvlášť označena jako kladná, kdežto [[záporná věta]] ano. Záporná věty má alespoň jeden záporný výraz, popř. i jiné příznaky. [[Asymetrie]] příznakovosti je tak základem jazykové ekonomie. [[M.A.K. Halliday]] chápe příznakovost jako důsledek frekvenční asymetrie. Základní, tj. nepříznakový, člen se vyskytuje častěji. Důsledkem toho mívá kratší [[realizace|realizaci]].
 
Teorie příznakovosti je jedním z přínosů pražské školy (viz [[pražský lingvistický kroužek]]). V generativistické literatuře ([[generativismusgenerativní gramatika|generativistické]]) literatuře je příznakovost formulována obecněji jako princip "úplné interpretace" (Full Interpretation),
který stanoví, že je nutno eliminovat přebytečné prvky.