Verze z 6. 9. 2006, 11:19 editovat ŠJů (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Výjimky z blokování IP adres 111 890 editací m kat. Lingvistika -> Generativní lingvistika ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 6. 9. 2006, 12:06 editovat zrušit editaci ŠJů (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Výjimky z blokování IP adres 111 890 editací m opr. odkazu Rys Přejít na další porovnání →
Řádek 1: '''Privativní opozice''' označuje základní druh protikladu, neboli [[opozice (lingvistika)\|opozice]], mezi dvěma [[lingvistický konstrukt\|lingvistickými konstrukty]]. Jiné druhy lingvistického protikladu jsou ''[[ekvipolentní opozice]]'' a ''[[graduální opozice]]''. Privativní opozici máme tehdy, když pouze jeden člen kontrastující dvojice se vyznačuje daným [[rys (lingvistika)\|rysem]]em - atributem. Může se jednat o atribut formální nebo významový. Člen, který se tímto rysem vyznačuje, je považován za příznakový člen (viz teorii [[příznakovost]]i). U druhého členu dvojice daný rys chybí, a proto je považován za bezpříznakový, respektive základní, člen dvojice. Privativní opozice je tudíž nesymetrický vztah. Jako příklad privativní opozice lze uvést protiklad mezi krátkou a dlouhou samohláskou v češtině, který se vyskytuje v [[minimální pár]]u "kat" versus "kát (se)". Považujeme-li krátkou samohlásku za základní, bezpříznakový člen, pak daný atribut, kterým se oba členy dvojice budou lišit, je slabičná délka. Protiklady ve [[fonologie\|fonologii]] mají pochopitelně pouze formální stránku, neboť [[foném]]y nejsou přímo nositeli významu.

Privativní opozice: Porovnání verzí