Rozsudek: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m r2.5.2) (robot přidal: fr, nn odebral: it, ka, ko, mk, uk, ur změnil: sv; kosmetické úpravy
Řádek 2:
 
== Rozsudek v českém právu ==
[[ImageSoubor:Rozsudek.jpg|thumb|right|Úvodní část trestního rozsudku]]
=== Vyhlášení a písemné vyhotovení ===
Rozsudek se vyhlašuje vždy veřejně, a to i v případě, kdy účast veřejnosti byla v předcházejícím řízení vyloučena. Vyhlášení se provádí slavnostním a důstojným způsobem, kdy všechny přítomné osoby včetně soudců musí povstat. V úvodu se slovy „''jménem republiky''“ zdůrazňuje skutečnost, že rozsudek je autoritativním rozhodnutím [[stát]]ní moci. Ve stoje je vyhlášen výrok rozsudku, pokud soud následně stručné ústně rozsudek odůvodňuje, činí se tak již v sedě. Okamžikem ústního vyhlášení je soud, který rozsudek vynesl, tímto rozsudkem vázán. Rozsudek následně soud vyhotoví i v písemné formě, která v horní části první strany obsahuje vyobrazení malého [[státní znak České republiky|státního znaku]], na konci každého vyhotovení je otisk kulatého razítka soudu také s vyobrazením malého státního znaku, originál rozsudku je podepsán předsedou senátu (samosoudcem) či výjimečně jiným členem senátu nebo jiným soudcem. Písemné vyhotovení rozsudku je [[veřejná listina|veřejnou listinou]].
Řádek 23:
* '''''den a místo vyhlášení'''''
 
Rozsudkem soud zásadně rozhoduje vždy o celém předmětu řízení, tedy o všem, čeho se žalobce v žalobě domáhal. Výjimečně, je-li to z hlediska hospodárnosti řízení účelnější, může soud nejprve rozhodnout jen o části uplatněného nároku nebo jen ve vztahu k určitému účastníkovi řízení v postavení samostatného společníka tzv. '''''částečným rozsudkem'''''. Tento postup může být vhodný např. v případě, kdy určitá část uplatněného nároku již není mezi účastníky sporná, po rozhodnutí o ní může být částečný rozsudek vykonán, zatímco o zbytku se řízení vede dále. Jinou výjimkou z vyčerpání celého předmětu řízení rozsudkem je '''''mezitímní rozsudek''''', v němž je rozhodnuto pouze o základu věci. Takový postup je účelný v případech, kdy je spornou jak otázka samotné existence nároku, tak i jeho výše. Typickým příkladem může být rozhodování ve sporech o náhradu škody, kdy mezitímním rozsudkem se vysloví závěr, zda v daném případě je vůbec odpovědnost za škodu dána či ne, v kladném případě se po [[právní moc|právní moci]]i mezitímního rozsudku v pokračujícím řízení stanoví výše náhrady škody. Částečný nebo mezitímní rozsudek musejí být ve svém úvodu jako takové označeny, aby bylo zřejmé, že se nejedná o rozhodnutí o celém předmětu řízení.
 
Zvláštními druhy civilních rozsudků jsou také rozsudek pro uznání a rozsudek pro zmeškání. '''''Rozsudek pro uznání''''' soud učiní, jestliže žalovaný v průběhu řízení uzná uplatňovaný nárok či jeho základ a pokud to nevylučuje povaha nároku. Je-li nárok uznán jen z části, soud může vydat rozsudek pro uznání jen na návrh žalobce. '''''Rozsudek pro zmeškání''''' (též ''kontumační rozsudek'') může být učiněn v případě, kdy se žalovaný, kterému byla řádně a včas doručena žaloba a předvolání, bez důvodné a včasné omluvy nedostaví k prvnímu jednání ve věci. Žalobce, který se k jednání dostavil, pokud to nevylučuje povaha uplatňovaného nároku, může navrhnout, aby jeho tvrzení o skutkových okolnostech byla považována za nesporná a aby soud rozhodl rozsudkem pro zmeškání. Oba tyto zvláštní druhy rozsudků musí být ve svém úvodu příslušným způsobem označeny.
 
== Odkazy ==
=== Související články ===
* [[Usnesení (soud)|Usnesení]]
Řádek 50:
[[et:Otsustus]]
[[fi:Tuomio]]
[[fr:Jugement en France]]
[[ia:Judicamento]]
[[io:Judicio]]
[[it:Processo (diritto)]]
[[ja:判決]]
[[ka:განაჩენი]]
[[ko:재판]]
[[lt:Teismo sprendimas]]
[[mknn:СудењеDom i rettssak]]
[[no:Dom]]
[[pl:Orzeczenie sądowe]]
[[sk:Rozsudok]]
[[sv:RättegångDomslut (domstol)]]
[[th:คำพิพากษา]]
[[uk:Вирок]]
[[ur:دعویٰ]]