Belianská jeskyně: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
VolkovBot (diskuse | příspěvky)
m r2.5.1) (robot přidal: de:Belaer Tropfsteinhöhle
m typo
Řádek 11:
Během vzniku Belianské jeskyně, jejíž vývoj probíhal od vrchního [[pliocén]]u až do konce [[pleistocén]]u, působila erozivní a korozivní činnost ledovcových a atmosférických vod v místech vrstevnatých škár a tektonických linií.
 
Jeskyně se rozprostírá ve směru sever-jih a vytváří tři morfologické části – vstupní, výstupní a sestupné. Vstupní horizontální častičásti, ve kterých se nacházejí komínové prostory spojené umělými tunely, nemají krápníkovou výzdobu a jeví stopy po řícení. Výstupní častičásti, které začínají Rozcestím, prudce stoupají do výšky ve vzdálenosti 112 m od vchodu. Tyto prostory zahrnují prostorné řícením zvětšené dutiny, vzniklé na vrstevnatých plochách. Z krápníkové výzdoby zde vznikly nástěnné [[vodopád]]y (Vysoký dóm, Zbojnická komora, Dóm SNP) a [[pagoda|pagodovité]] [[stalagmit]]y (Palmová síň). Zvláštní je nakloněný, 2 m vysoký a 1 m široký stalagmit ve Zříceném dómu, který má podobu šikmé věže v [[Pisa|Pise]]. Na plochém hlinitém dně jeskyně se vytvořily malé jezírka (Palmová síň, Zlaté jezírko v Zbojnické komoře). Sestupné prostory prudce klesají téměř paralelně s výstupními částmi nejprve směrem na SZ, později na SV.
 
Dómovité prostory jsou vyzdobené krápníkovými vodopády (Vodopádový dóm, Hudební síň, Hluboký dóm). V Galerii je pozoruhodný stalagmit Bílá pagoda, v Bílém dómu je zajímavý Bílý sloup. Krápníkové útvary jsou místy odumřelé, jinde jsou však lesklé, živené prosakujícími atmosférickými vodami.