Jan III. Švédský: Porovnání verzí

V roce [[1561]] ovládl Janův starší bratr, král Erik XIV., město Reval (dnešní [[Tallinn]]) a odtud započal dobývat [[Estonsko]]. Tím se postavil se nejen zájmům [[Polsko|Polska]] a [[Rusko|Ruska]], ale zájmům JanovýmJana, [[Finsko|finského vévody]], který rovněž hodlal rozšířit své panství. Jan se proti bratrovi vzbouřil a spojil se s Polskem, oženiv se s polskou princeznou [[Kateřina Jagellonská|Kateřinou Jagellonskou]]. Erik jeho vzpouru potlačil a obvinil ho z velezrady. Jan byl poté [[parlament]]em odsouzen k [[trest smrti|trestu smrti]]. [[12. srpna]] roku [[1563]] byl Janovi hrdelní trest zrušen a Erik se spokojil s jeho uvězněním. Ve vězení na hradě [[Gripsholm]] byl Jan i se svou manželkou držen do října roku [[1567]], kdy byl za ne zcela jasných okolností osvobozen; za jeho osvobozením stála patrně část člechtyšlechty, která měla v úmyslu svrhnout krále, u něhož se stále více projevovala duševní choroba. Jan se připojil znovu k opozici a ve spojení s částí šlechty a se svým mladším bratrem, vévodou [[Karel IX. Švédský|Karlem]], inicioval v zemi v červenci následujícího roku [[1568]] povstání. V září vzbouřenci pronikli do Stockholmu a 29. toho měsíce byl král Erik jat a uvězněn. V lednu následujícího roku [[1569]] jmenoval parlament Jana novým králem.

V roce 1589 roku se Jan pokusil stáhnout svého syna do Švédska. Jeho rozhodnutí zablokoval [[Riksdag]]; Jan, chtě zvrátiti tento rezultát, uzavřel smír s bratrem Karlem. Na druhé straně však, třebaže již smrtelně nemocen, rozdával úřady upláceje jimi aristokraty a vymáhaje na nich příslib, že po jeho smrti nepřipustí, aby Karel vládl v zemi.

Janovým následníkem se stal jeho syn Zikmund, čímž povstala polsko-švédská unie. Neměla však dlouhého trvání, opozice v čele s jeho strýcem Karlem byla silná a nakonec dosáhla v roce [[1599]] Zikmundovy detronizace. Na trůn pak nastoupil vévoda Karel jako [[Karel IX. Švédský|KarlelKarel IX.]]

K nejlepším dílům, jež nechal rekonstruovat, náleží sakrální stavby, které utrpěly požárem[[požár]]em, jako je [[katedrála|katedrály]] v [[katedrála v Uppsale|Uppsale]], [[Vasterås]]u, [[Skara]] a [[Linköping]]u. Restauroval katedrálu v [[Åbo]] ve [[Finsko|Finsku]] a v Estonsku katedrálu v [[Tallinn|Revalu]]. Realizoval rekonstrukce [[kostel]]ů i [[klášter]]ů, jako [[klášter Vreta]], [[Klášter Varnhem|Varnhem]] nebo [[Klášter Alvastra|Alvastra]]. Ve Stockholmu byly kompletně přestavěny staré kostely, jako kostel [[Riddarholmen]], stockholmská katedrála, kostel sv. Kláry; současně plánoval stavbu kostelů nových, jako kostel sv. Trojice a kostel sv. Jakuba. V řadě případů se podoba kostela výrazně změnila.

V řadě hradů vybudoval [[kaple]] v [[gotika|gotickém stylu]], např. ve [[Vadstena|Vadsteně]] a [[Kalmar]]u. Hrad ve Vadsteně změnil do [[renesance|renesanční]] podoby, jež přetrvala do dnešních dnů. Na žádost své manželky Kateřiny Jagellonské nařídil rekonstrukci [[Drottningholmský palác|Drottningholmského paláce]] (který již dnes svou původní podobu ztratil). Během jeho panování se realizovala přestavba řady hradů v celé zemi.