Chorvatské království: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m odebrána Kategorie:Chorvatsko za použití HotCat |
m typo |
||
Řádek 98:
V roce [[1809]] byly [[Napoleon]]em zřízeny na bývalém rakouském území tzv. [[Ilyrské provincie]], které zahrnovaly historické země [[Dalmácie|Dalmácii]], [[Istrie|Istrii]], [[Kraňsko]], [[Gorice a Gradiška|Gorice]], [[Terst]], [[Dubrovník]]a, [[Korutansko]] a tzv. [[chorvatské přímoří]]. Ilyrské provincie se stali součástí [[francouzského císařství]] a jeho deparmentem, v čele stál fracouzský guvernér. Francouzská správa zde oslabila feudální vztahy a vytvořila příznivé podmínky pro rozvoj národního hnutí Jihoslovanů.
Roku [[1815]] po Napoleonově pádu [[Ilyrské provincie]] připadly [[rakouské císařství|rakouskému císařství]], kdy získali Habsburkové Jaderské pobřeží zpět byla z velké části obnovena předchozí správa, tím pádem bylo dřívější velké ''Chorvatské království'' rozděleno (alespon pod habsburskou vládou) na 3 celky resp. ''[[Korunní země (habsburská monarchie)|korunní země]]'': království Chorvatské (zabíralo pouze tzv. [[centrální Chorvatsko]]), [[království Slavonské]] (oblast Slavonie) a [[království Dalmácie]] (oblast dalmácie, Dubrovníku a Kotoru). Každá z těchto "chorvatských" korunních zemí měla vlastní částečnou autonomii. Ostatní území
Tradiční zemské sněmy, které byly do roku [[1848]] orgány stavovského zastoupení, byly po [[Revoluce v roce 1848|revoluci z roku 1848]] císařskou vládou ve všech korunních zemích, včetně chorvatských zrušeny a teprve roku [[1860]] svolány v nové formě. Nyní už jen část členů zemských sněmů měla své postavení zaručena, zatímco zbytek byl volen.
| |||