Stabilní motor: Porovnání verzí

'''Stabilní motor''' (resp. stacionární) je obvykle spalovací motor zážehový (nejčastěji petrolejový, dále benzolový, později benzínový) nebo vznětový, který se využívá pro pohon různých stojících (stabilních) zařízení. Motory, v naprosté většině jednoválcové, pracovaly na čtyřtaktním principu, měly těžké setrvačníky, které zajišťovaly jejich pravidelný chod.

Motory, v naprosté většině jednoválcové, pracovaly na čtyřtaktním principu, měly těžké setrvačníky, které zajišťovaly jejich pravidelný chod. K největšímu rozšíření těchto strojů došlo uv nás[[Česko|Česku]] v meziválečném období. Nejznámější výrobci v éře ČSR byli firmy ''Slavia, Lorenc Kroměříž, Wikov Prostějov, Ježek Blansko, Benz Třebíč,Svoboda Mladá Boleslav''. Výkonové rozpětí činilo od 3 HP až k největším strojům přes 10 HP, které již zvádly pohánět tehdy největší zemědělský stroj - mlátičku. NejvíceNejvíc rozšířenými byly střední a malé stroje o výkonu od tří do šesti koňských sil sloužící k řezání dřeva, čerpání vody atp.