Ručení: Porovnání verzí

JdeKvůli tedyvýznamným oprávním dohodunásledkům, mezikteré věřitelemmá aručení ručitelemvůči aručiteli, kvůlistejně jejímujako významu akvůli doložitelnosti jejíjeho existence, je ručenízapotřebí zapotřebího vždyvyjádřit dohodnoutvždy písemně.<ref>§ 546 zákona č. 40/1946 Sb., [[občanský zákoník]] (dále jen „občanský zákoník“)</ref><ref>§ 303 zákona č. 513/1991 Sb., [[obchodní zákoník]] (dále jen „obchodní zákoník“)</ref>

== Charakter ručení obecně ==

Ručitelský závazek je vůči závazku hlavnímu (závazku mezi věřitelem a dlužníkem) akcesorický a subsidiární. Jeho akcesorita, odvozenost, se projevuje především v tom, že pokud zanikne [[pohledávka]] věřitele, např. proto, že ji dlužník splní, zanikne tím automaticky i ručení. ZákonnouZákonnými výjimkouvýjimkami je nahrazení zaniklého závazku dohodou závazkem novým,<ref>§ 572 odst. 1 občanského zákoníku</ref> nebo zánik hlavního závazku v obchodněprávních vztazích, pokud k němu došlo z důvodu nemožnosti plnění dlužníkem neboči zánikem dlužníka, [[Právnická osoba|právnické osoby]].<ref>§ 311 odst. 2 obchodního zákoníku</ref> Dalším z projevů odvozenosti je to, že ručitel se vždy může zavázat k ručení v menším rozsahu, než je hlavní závazek, tedy že bude zajišťovat pouze část pohledávky věřitele, nikdy ale nemůže jistit více než činí dlužníkův [[dluh]].<ref name="Dvořák">Jan Dvořák: ''Občanské právo hmotné 2'', Wolters Kluwer, 2009, ISBN 978-80-7357-473-4, str. 122–126</ref> Kromě toho ručitelovo postavení nikdy nemůže být zhoršeno jednostrannými úkony dlužníka, pokud ten např. svůj dluh [[Uznání dluhu|písemně uzná]], má to vůči ručiteli účinky jen tehdy, pokud by s tím sám souhlasil.<ref>§ 548 odst. 3 občanského zákoníku</ref>

Subsidiarita ručení zase spočívá v tom, že věřitel může chtít splnění pohledávky po ručiteli až tehdy, když k tomu nejdříve a bezvýsledně vyzve dlužníka.<ref>§ 548 odst. 1 občanského zákoníku</ref> V obchodněprávních vztazích ovšem platí, že předchozí výzvy není třeba, pokud je nepochybné, že dlužník svůj dluh nesplní.<ref>§ 306 odst. 1 obchodního zákoníku</ref> Někdy může být v rámci ručení navíc dohodnuto tzv. „dobrodiní pořádku“, které znamená, že věřitel se na ručitele obrátí až tehdy, když se marně pokusí získat svou pohledávku po dlužníkovi [[soud]]ní cestou.<ref name="Dvořák" /> Věřitel má kromě toho vůči ručiteli tzv. informační povinnost, kdy mu musí na požádání sdělit aktuální výši své pohledávky,<ref>§ 547 občanského zákoníku</ref> a ručitel může vůči němu naopak uplatnit všechny námitky, které by jinak mohl uplatnit dlužník.<ref>§ 548 odst. 2 občanského zákoníku</ref> Pokud pak bude ručitel donucen splnit danou pohledávku za dlužníka, může poté po něm požadovat náhradu poskytnutého plnění.<ref>§ 550 občanského zákoníku</ref> Toto právo na náhradu je majetkové a může se proto [[Promlčení|promlčet]] v obecné promlčecí lhůtě tří let.<ref name="Dvořák" />