Verze z 22. 7. 2011, 11:35 editovat Vaclav.kolar (diskuse \| příspěvky) 10 editací m →‎Markvartův syn Heřman ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 12. 9. 2011, 20:59 editovat zrušit editaci Zákupák (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 45 551 editací další zdroj, z něhož rozšiřuji Přejít na další porovnání →
Řádek 16: == Počátek rodu == Protože se v 12. století nepoužívala příjmení, není dodnes možné s jistotou vytvořit rodovou posloupnost nejstarších Markvarticů a tak uváděná fakta jsou spíše hypotézami historiků. Jednou z nich je možnost, že Markvartici byli následovníci charvátských knížat žřijících předtím na tomto území.<ref name="Stráž">{{Citace monografie Existuje možnost, že Markvartici byli následovníci chorvatských knížat na tomto území. Není jisté, zda byli původem z Saska, nebo částečně poněmčelý český rod. Používali zprvu jména česká i německá. Za nejstaršího z rodu Markvarticů je označován Markvart (Marquardus), o němž je první záznam z roku 1159. Byl komořím u dvora knížete Přemyslovců Vladislava II. a za svou službu dostal od něj velká území zejména u horního toku Jizery výsluhou. Markvart měl tři nám známé syny, Heřmana, Havla a Záviše. O pokračování rodu se postaral Heřman (viz kapitola níže). O jeho bratrech víme málo, Havel byl kanovníkem a Záviš byl roku 1184 purkrabím v [[Mladá Boleslav\|Mladé Bolelavi]]. \| příjmení = Vojtíšek \| příjmení2 = Vojtíšková \| jméno = Břetislav \| jméno2 = Marie \| titul = Stráž pod Ralskem \| vydavatel = END \| místo = Česká Lípa \| rok = 2002 \| kapitola = Markvartici \| strany = 19 \| isbn = 80-901955-7-1 }}</ref> Není jisté, zda byli původem z Saska, nebo částečně poněmčelý český rod. Používali zprvu jména česká i německá. Za nejstaršího z rodu Markvarticů je označován Markvart (Marquardus). Z roku 1144 se jeho jméno jakožto svědka vyskytlo na listině týkající se založenho kláštera v Plasích. Další záznam o Markvartovi (snad to byl tentýž) je z roku 1159, kdy již byl komořím u dvora knížete, později krále Přemyslovců Vladislava II. a za svou službu dostal spolu se svým bratrem Benešem od něj velká území zejména u horního toku Jizery výsluhou. Král jim daroval nově budovaný klášter v Hradišti na soutoku Jizery a Zábrdky.<ref name="Stráž">Stráž pod Ralskem 2002, str.21 </ref> Markvart měl tři nám známé syny, Heřmana, Havla a Záviše. O pokračování rodu se postaral Heřman (viz kapitola níže). O jeho bratrech víme málo, Havel byl kanovníkem a Záviš byl roku 1184 purkrabím v [[Mladá Boleslav\|Mladé Bolelavi]].<ref name="Stráž">Stráž pod Ralskem 2002, str.21 </ref> === Markvartův syn Heřman === Záznamy o něm jsou z let 1175 až 1197. V roce 1175 sloužil u dvora jako maršálek a zažil zde celou řadu panovníků. roku 1197 byl purkrabí ~~kladský~~v Kladsku. Jeho zásluhou ~~vznikl~~byl dostavěn kolem roku 1177 [[Klášter Hradiště]] nad Jizerou, sídlo Cisteriáckého opatství P.Marie.<ref>[http://leccos.com/index.php/clanky/markvartici Leccos, Ottův slovník naučný - Markvartici]</ref><ref name="HaZ">Hrady a zámky 1957, str.17 </ref> Cisteriáni přinesli sebou z Plas znalost pokrokových forem zemědělství. Měl tři syny (Beneš, Markvart z Března a Záviše. Díky nim byl praotec mnoha významných šlechtických rodin, pánů ze Zvířetic, Lemberka, Vartenberka, Michalovic i Valdštejnové. == Členové rodu původem od Heřmana ==

Markvartici: Porovnání verzí