Verze z 11. 4. 2006, 23:56 editovat Jirka O. (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Výjimky z blokování IP adres 18 024 editací m odkazy ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 31. 8. 2006, 11:08 editovat zrušit editaci Poko (diskuse \| příspěvky) 4 247 editací m nevlastní -> polorodí Přejít na další porovnání →
Řádek 7: Panská jednota vedla v letech 1394–[[1402]] otevřený odboj proti králi. Václav byl dvakrát zajat držen v internaci (1394, [[1402]]–[[1403]]), v druhém případě dokonce ve [[Vídeň\|Vídni]]. Během této doby pronikli členové panské jednoty, která se výrazně rozšířila po prvním Václavově zajetí, do významných zemských úřadů. Roku [[1397]] na [[Karlštejn\|Karlštejně]] osobně napadli dva členové panské jednoty pod vedením Hanuše II. Opavského přímo v jednacím sále čtyři blízké královy rádce a zabili je. Tento čin zůstal nepotrestán. Útočníci Václavovi vysvětlili, že oběti usilovaly o jeho život, a král se s tímto vysvětlením spokojil. Na rozdíl od odbojné šlechty, která se postavila před více než sto lety proti [[Přemysl Otakar II.\|Přemyslu Otakaru II.]], mohla se panská jednota opřít o další členy vládnoucí dynastie. Bylo jich hned několik, mladší ~~nevlastní~~polorodí Václavovi bratři uherský král [[Zikmund Lucemburský]] a [[Jan Zhořelecký]] a jejich bratranci, moravští Lucemburkové, [[Jošt Lucemburský\|Jošt]], [[Jan Soběslav Lucemburský\|Jan Soběslav]] a [[Prokop Lucemburský\|Prokop]], kteří po smrti svého otce [[Jan Jindřich Lucemburský\|Jana Jindřicha]] drželi všichni tři titul moravského markrabí. Zatímco ctižádostiví politici Jošt a Zikmund se spojili s panskou jednotou, Prokop se na stranu revoltující šlechty nikdy nepřidal a Jan Zhořelecký jako jediný pomohl Václavovi v době prvního zajetí. (Jan Soběslav roku 1394 zemřel.)

Panská jednota: Porovnání verzí