Zábrdovice: Porovnání verzí

 

Naopak k nim původně nepatřila značná část jejich současného území. Jednalo se konkrétně o západní část jejich současného katastru ohraničenou na východě linií ulic Jugoslávská, Přádlácká, pak hranice vedla přímo na jih zdí mezi domy až na ulici Cejl, kterou procházela na jihozápad, obracela se na jih do ulice Valcha, od níž pokračovala přímo na jih až ke Svitavskému náhonu, po jehož pravém břehu pak pokračovala dále. V této západní části moderních Zábrdovic původně existovala výše zmíněná katastrálního území Dolní a Horní Cejl, Josefov, Na Hrázi a Příkop, Kožená a nezastavěný okraj katastrálního území Město Brno. Již v [[19. století]] však docházelo k zahušťování a vzájemnému srůstání zástavby předměstí Dolního a Horního Cejlu, Josefova, Na Hrázi a Příkopu, Kožené a pravobřežních Zábrdovic, čímž se nakonec západně od Svitavy položená zástavba dnešních Zábrdovic stala jednotným [[urbanismus|urbanistickým]] celkem, zatímco levobřežní zábrdovická obytná zástavba později v podstatě ustoupila továrním budovám. Na východě k Zábrdovicím naopak nepatřila území ohraničená tokem [[Svitavská strouha|Svitavské strouhy]].

 

Roku [[1935]] došlo k úpravě hranice s Dolním a Horním Cejlem, [[Husovice]]mi a [[Židenice]]mi. Při první katastrální reformě Brna Zábrdovice roku [[1939]] ztratily menší okrajové části svého katastru ve prospěch Dolního a Horního Cejlu (hranice byla posunuta do ulice Špitálka), roku [[1940]] naopak získaly malou část původního katastru Trnité při ulicích Čechyňské a Mlýnské, roku [[1941]] získaly zpět blok domů připojený roku 1935 k Husovicím, naopak malou část katastru ztratily ve prospěch Černovic a Židenic.