Vandalové: Porovnání verzí

Vandalové sem byli pozváni římským guvernérem [[Bonifatius|Bonifáciem]] jako jeho spojenci a bylo jim přislíbeno za vojenskou pomoc proti římskému senátu i území k osídlení. Bonifácius se jednak zalekl jejich velikého počtu ( údajně až 80 000 bojovníků ), jednak byl Římem omilostněn ( pravděpodobně ze stejného důvodu ) a vyzval Vandaly k návratu do Hispaniene. Ti, pravděpodobně záměrně, neuposlechli této výzvy a obrátili své zbraně proti němu. Snadno a rychle rozdrtili zdejší římské posádky, pokud se jim vůbec postavily na odpor, a opanovali celé zdejší římské území (dnešní severní Maroko a severní Alžírsko] .Viz [[Geiserich|Geiserich]]. Vandalové vyznávali již od pobytu v Hispanii jako kmenové náboženství ariánské křesťanství a netolerovali ani římské katolické vyznání,ani ortodoxní řecké. Po pevném uchopení moci v Africe své výboje přenesli na velké středomořské ostrovy a r. 455 dobyli a vyplenili pod králem Geiserichem i samotný Řím. Odtud jejich jméno přešlo do dějin jako synonymum zběsilého, bezuzdného plenění a ničení. Volání o pomoc z Itálie proti Vandalům tehdy Byzanc, otřesená vypleněním Říma vyslyšela, a vyslala ke Kartágu, hlavnímu městu vandalského afrického království trestnou výpravu. Byzantské loďstvo Vandalové r. 468 zčásti podpálili a na břehu pak pobili či zajali velké množství bezmocných trosečníků. Výprava skončila naprostou byzantskou katastrofou.