Verze z 4. 8. 2011, 13:55 editovat Portorico (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 1 261 editací m →‎Život ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 24. 8. 2011, 20:54 editovat zrušit editaci David Sedlecký (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 24 605 editací Doplněn jeden lit.odkaz, typo Přejít na další porovnání →
Řádek 4: Otec byl právník a později ministerský rada na ministerstvu zemědělství. Aby se naučil německy, poslal jej otec po [[První světová válka\|první světové válce]] na čtyři roky do německé školy pro Lužické Srby v Nízkém u Zhořelce ([[Niesky]] [[Horní Lužice]] v Sasku) a později do [[Dijon]]u ve Franci, do gymnázia [[Lycée Carnot]], kam byli od roku [[1920]] z iniciativy [[Edvard Beneš\|Edvarda Beneše]] (v Dijonu Beneš v roce [[1908]] studoval na universitě) přijímáni na tříleté stipendijní studium českoslovenští [[student]]i. Tato [[tradice]], která byla z politických [[důvod]]ů několikrát přerušena, trvá dodnes. Před ním tam studoval například [[Jiří Voskovec]] nebo v sedmdesátých letech režisér [[Zdeněk Troška]]. V [[Dijon]]u založil Voskovec tradici, podle které se na [[Vánoce]] nejezdilo domů, ale formou [[kabaret]]u slavili čeští studenti svátky na lyceu. Tam poprvé hrál divadlo. Kabaret organizoval poté také během vojenské služby. Herecký talent v něm objevila i paní domácí [[Jarmila ~~Krombauerová~~Kronbauerová]], v jejímž domě v Mělnické ulici s rodiči bydlel, a která se snažila přimluvit se u rodičů, aby dali syna studovat na [[konzervatoř]]. Protože tatínek nesouhlasil, dal se k malé kočovné společnosti, což podle jeho vlastních slov byla ta nejlepší [[herec]]ká [[škola]]. Velký [[úspěch]] měl například v [[Komedie\|komedii]] ''Mařka, aneb deník služky'', kde se poprvé objevil v pro něho typické roli milovníka. S pomocí svého bratrance režiséra [[Karel Anton\|Karla Antona]] se dostal do [[Divadlo Vlasty Buriana\|divadla Vlasty Buriana]], kde potřebovali náhradu za odcházejícího představitele milovníků. Hrát neustále stejnou roli mu však nevyhovovalo a proto, aby se herecky "vyhrál", přijal v roce [[1939]] [[angažmá]] v divadelním souboru známé herečky [[Andula Sedláčková\|Anduly Sedláčkové]], kde se repertoár často střídal. Působil i v Českých Budějovicích, ve [[Divadlo na Vinohradech\|Vinohradském divadle]] a v [[Holešovice\|holešovickém]] [[Lidové divadlo Uranie\|Lidovém divadle Uranie]]. Od roku [[1935]] začal hrát ve [[film]]ech a jeho kariéra strmě stoupala. Brzy se stal jedním z nejčastěji obsazovaných českých herců. Jen v roce [[1937]] hrál v [[deset]]i filmech. Řádek 130: * [[Stanislav Motl]]: ''Prokletí [[Lída Baarová\|Lídy Baarové]]'', Rybka Publishers, Praha, [[2002]], str. 91–2, 121, 167, ISBN 80-86182-61-4 * [[Ondřej Suchý]], [[Oldřich Dudek]]: ''[[Ljuba Hermanová\|Ljuba]] jako vystřižená'', Melantrich, Praha, [[1986]], str. 125 * Ladislav Tunys: ''Hodně si pamatuju …Perličky v duši Raoula Schránila'', Ametyst, Praha, [[1998]], ISBN 80-85837-35-8 * Milan Wolf: ''[[Vlasta Burian]] v obrazech'', Levné knihy KMa, Praha, [[2006]], str. 114, 124, 128, 130, 132, ISBN 80-7309-351-0

Raoul Schránil: Porovnání verzí