Konstantin Stoilov: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Amirobot (diskuse | příspěvky)
m r2.7.1) (robot přidal: en:Konstantin Stoilov
m fix link
Řádek 3:
[[File:KonstantinStoilov.jpg|right|thumb|Konstantin Stoilov]]
[[File:Plovdiv-Konstantin-Stoilov-house.jpg|right|thumb|Dům Konstantina Stoilova na starém městě v Plovdivu]]
Narodil se v [[Plovdiv]]u, vystudoval [[Robert College|Robertovu kolej]] v [[Istanbul]]u a pak studoval na [[Univerzita Heidelberg|Ruprecht-Karlově univerzitě|Univerzita Heidelberg]] v [[Heidelberg]]u až na doktorský stupeň.<ref name="Stoilov"/> Zatímco žil v [[Německo|Německu]] stal se [[Svobodné zednářství|svobodným zednářem]].<ref>[http://www.grandlodge-bulgaria.org/English/history_1941.htm HISTORY OF FREEMASONRY IN BULGARIA (Part I - from the First references to 1941)]</ref>
 
Jako kariérní politik v Bulharské konzervativní straně a později jako vůdce vlastní Lidové strany (tzv. národňáci)<ref name="Stoilov"/> stál v čele řady vládních resortů včetně ministerstva zahraničních věcí, ministerstva spravedlnosti či ministerstva vnitra. Jeho první období v křesle předsedy vlády v roce [[1887]] trvalo jenom krátkou dobu. Na tento post se vrátil roku 1894 to preside over a longer ministry, které je charakteristické vzrůstající tolerancí vlády pro činnost [[VMRO|Vnitřní makedonské revoluční organizace]]<ref>[http://www.country-data.com/cgi-bin/query/r-1865.html The Macedonian Issue]</ref>, stejně jako spravedlivějším zacházením se [[Judaismus|židy]] (jako právník Stoilov v roce [[1890]] úspěšně bránil [[Vraca|vračanské]] židy před obviněními z [[Rituální vražda|rituálních vražd]]<ref>[http://b-info.com/places/Bulgaria/Jewish/bg_evrei.feb01 Saving the Bulgarian Jews in World War II]</ref>). Stoilovova vláda čelila čelila kampani kriticismů některých částí tisku organizovaných jeho hlavním politickým protivníkem [[Stefan Stambolov|Stefanem Stambolovem]] a následkem toho vydala Stoilovova administrativa legislativní nařízení proti Stambolovovi, pozoruhodným způsobem [[Sekvestrace|zabavující]] jeho pozemky pro státní účely a rušící penze placené bývalým vládním ministrům.<ref>S.G. Evans, ''A Short History of Bulgaria'', London, Lawrence and Wishart, 1960, p. 141</ref> Stoilovem vedená koalice setrvala u moci až do roku [[1899]], kdy se započala řada [[liberalismus|liberálních]] vlád. Zůstal důležitým hráčem na bulharské politické scéně až do své smrti.