Miloslav Štědrý: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
zbytečná mezera |
m závorka, linyk, styl, zb.slova, pravopisné chyby,chybějící slova |
||
Řádek 1:
[[Soubor:Stedry1944.JPG|thumb|Miloslav Štědrý]]
'''Miloslav Štědrý''' ([[29. ledna]] [[1914]], [[Tovéř]] - [[9. červenec|9. července]] [[1966]], [[Dolany (okres Olomouc)|Dolany]]) byl protikomunistitcký bojovník a významný představitel [[3.odboj]]e na Olomoucku.
Původním povoláním byl chemik, autor mnoha zlepšovacích návrhů v oblasti [[chemie]], člen [[Československé strany národně socialistické]]. Je známý svým ozbrojeným odporem proti komunistickému režimu na Olomoucku (Československo) v letech 1950 - 1951.
== Životopis ==
Ačkoliv se [[Tovéř]] nenacházela v oblasti tzv. [[Sudety|Sudet]], poválečná situace nedala sedlácké obci příliš klidu. Štědrý s nelibostí vnímal celorepublikové napětí vyvolávané mocenským vlivem [[SSSR|Sovětského svazu]], které v konečném důsledku mělo zásadní vliv právě i na hanáckou vesničku. Ihned v roce 1945 vstupuje do (v té době jediné povolené „pravicověji“ smýšlející strany) [[Československá strana národně socialistická|Československé strany národně socialistické]]. Po válce je povýšen do hodnosti poručíka v záloze, avšak vzhledem k situaci, která se pomalu vyostřovala již neusiluje o kariéru v armádě. V soukromém životě začíná pracovat jako chemik v [[Brno|Brně]], [[Olomouc|Olomouci]] a později v [[Ostrava|Ostravě]]. V tomto oboru podal celou řadu zlepšovacích návrhů a byl spoluautorem patentů v chemické výrobě. Se svým bratrem Vladimírem Štědrým pomáhá mnohým sedlákům v okolí s opravou zemědělských strojů. Po vzoru svého otce se taktéž částečně angažoval ve veřejném životě. Podle hodnocení nadřízených měl výborné analytické myšlení, v práci byl neobyčejně vytrvalý a houževnatý. Jistou nevýhodou pro pozdější dobu strávenou v komunistických lágrech byla jeho přímost v osobním styku, nekompromisní a sebevědomý postoj, který nemusel vždy každému zcela vyhovovat.
=== Odbojová činnost ===
Miloslav Štědrý působil v odbojové skupině Ervína Nejdla jako radiotelegrafista. Organizace byla napojena na francouzskou tajnou službu [[SDECE]] se sídlem v rakouském [[Innsbruck|Innsbrucku]]. Bohužel skupina však byla řízena vysoce postavenými tzv. dvojími agenty pracujícími pro [[Státní bezpečnost]] Metodějem Skopalem a Bernardem Hruškou (později oba, pravděpodobně pod novou identitou, kterou od StB získali za zásluhy, zmizeli ve [[Francie|Francii]] a [[USA]]). Postupem času Štědrý rozpoznal léčku a začal rozplétat a odkrývat aktivity StB v rámci této skupiny. Zjistil, že se vlastně jednalo o důmyslnou akci [[StB]] s cílem kontroly podřízených složek [[StB|krajského velitelství StB]] [[Olomouc]] a [[Brno]]. Bohužel však již bylo příliš pozdě na to, aby dokázal včas zmizet. Přesto se mu však podařilo v květnu 1951 uprchnout estébákům při zatýkání v [[Ostrava|Ostravě]]. Na vlastní pěst se pak pustil do ozbrojené odbojové činnosti a snažil se zprostředkovaně upozornit ostatní členy organizace na rafinovanost vedoucích představitelů tzv. odbojové skupiny. Tou dobou přespával někdy nepozorovaně, ale někdy s plným vědomím u mnoha toveřských občanů. Zároveň připravoval akce, které měly zásadním způsobem narušit kolektivizaci v [[Tovéř|Tovéři]] a znepokojit tak [[Komunistická strana Československa|komunisty]] v obci. Za pomoci rafinované zpravodajské hry [[StB]] byl však odzbrojen a zadržen v červnu 1951 u [[Přerov|Přerova]] při odchodu do [[Rakousko|Rakouska]]. Na vlastní kůži poznal drastické vyšetřovací metody vyhlášených sadistů Housírka či Drabiny v olomoucké vyšetřovací vazbě StB. Tzv. vyšetřovatelé se snažili získat ze Štědrého informace o lidech, kteří mu byli nápomocni. Štědrý nikdy nesdělil estébákům víc než to, co sami již věděli. Po jednom z krutých výslechů, při kterém mu byly hašeny cigaretové nedopalky o obličej a dřevěnou tyčí rozbíjena chodidla, uvolnil ve své cele mříž a v noci 11. 7. 1951 se mu podařilo, jako jedinému v celé historii olomoucké vyšetřovací vazby (v současnosti Žižkovo náměstí), uprchnout. Využil nepozornosti strážců a momentu překvapení. Po útěku přes městské kanály se dostal do relativního bezpečí. První dny přežil prakticky jen díky bezmezné podpoře známých v [[Tovéř|Tovéři]]. Štědrý se poté nějakou dobu skrýval ve stodolách v [[Dolany (okres Olomouc)|Dolanech]] či [[Tovéř
=== Vězení ===
V červnu [[1952]] mu byl v procesu v rámci akce „Mýtina“ a „Štědrý“ původní navrhovaný trest smrti zmírněn a byl odsouzen k doživotnímu trestu odnětí svobody a doživotní ztrátě občanských práv za velezradu, vyzvědačství, pokus o vraždu a maření úředního rozhodnutí. Je nutné podotknout, že následovaly další procesy ve kterých byla souzena spousta jeho spolupracovníků, ale také lidí, kteří mu tzv. „jen dali chléb“ odsouzena k mnoha letům odnětí svobody. [[StB]] měla své lidi prakticky všude a tak se postupně dozvídala o jeho spolupracovnících, ačkoliv Štědrý sám nic zásadního neprozradil. Jako vězeň A05852 poznal [[Uranové doly|Jáchymovské doly]], odkud se neúspěšně v roce 1952 a 1954 pokusil utéct. Byl také vězněn v [[Vojna (pracovní tábor)|táboře Vojna]] u [[Příbram|Příbrami]], ve [[Valdice (věznice)|Valdicích]] či v [[Leopoldov (věznice)|Leopoldově]]. Nikde se věznitelům nepodařilo zlomit jeho demokratické smýšlení a víru v osvobození ČSR západními státy. I ve [[vězení]] se snažil neustále narušovat komunistické hospodářství. Za cenu fyzických trestů, nekonečných samovazeb a korekcí odmítal plnit předepsané pracovní normy při těžbě uranu nebo v brusírně skla. Jeho povaha byla mnoha bachařům trnem v oku. Ve vězení byl spíše samotářský a nestýkal se s ostatními spoluvězni. Mnohokrát byl svědkem toho, kdy někteří z řad vězňů byli „donašeči“ a proto si udržoval od ostatních jistý odstup. V roce [[1957]] zrealizoval pomocí vlastního paklíče útěk z věznice ve Valdicích. Byl však později chycen a zadržen.
=== Po propuštění ===
Řádek 18 ⟶ 19:
== Odraz v médiích ==
Začátkem šedesátých let (ještě v době, kdy byl
Společnost [[Člověk v tísni]] uveřejnila v rámci cyklu „Příběhy bezpráví“ v Lidových novinách medailonek o Miloslavu Štědrém. Na cyklus Příběhy bezpráví navázala v roce 2007 výstava o třetím odboji, která byla umístěna na pražském [[Václavské náměstí|Václavském náměstí]]. Zde byl presentován Štědrého případ mezi ostatními významnými představiteli tzv. třetího odboje. [[Česká televize]] natáčela přímo v Tovéři a okolí v roce [[2007]] dokument o Miloslavu Štědrém. Byl odvysílán v rámci cyklu ''V zajetí železné opony''.
|