Verze z 1. 7. 2011, 14:47 editovat PastoriBot (diskuse \| příspěvky) Roboti 287 678 editací m nahrada ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 2. 8. 2011, 17:25 editovat zrušit editaci 83.208.129.17 (diskuse) Bez shrnutí editace Přejít na další porovnání →
Řádek 1: Václav Bednář (*20.12.1905, Ostrava - + 12.11.1987, Praha) ~~{{požadavek na portrét}}~~ český operní pěvec (baryton). Původně se vyučil kominíkem, zpěv studoval soukromě u K. Küglera v Ostravě (1922-1925), později ve Vídni u K. Grünwalda a M. Ullanovského (1934-1942). V letech 1928-1936 byl sólistou ostravské opery. V roce 1936 se stal sólistou brněnské opery, kde působil do svého zatčení gestapem roku 1941, které ho věznilo šest týdnů. Poté mu byla z nařízení okupačních úřadů zakázána umělecká činnost. V letech 1943-1944 působil v Českém lidovém divadle, po zavření divadel byl až do roku 1945 mimo divadlo. Dne 1.8.1945 se stal sólistou opery Národního divadla v Praze a setrval zde až do roku 1972, kdy odešel do důchodu. v letech 1961-1975učil zpěv na Konzervatoři Praha. V roce 1963 byl jmenován národním umělcem. '''Václav Bednář''' ([[20. prosinec\|20. prosince]] [[1905]], [[Ostrava]] – [[12. listopad\|12. listopadu]] [[1987]], [[Praha]]) byl [[Češi\|český]] [[opera\|operní]] [[zpěvák\|pěvec]]-[[baryton]]ista. Bednář přišel do ND již jako zcela vyzrálá umělecká osobnost a velmi záhy se stal přední silou ve svém oboru. Základ svého repertoáru nastudoval již v Ostravě a v Brně. Těžištěm jeho repertoáru byla tvorba slovanské provenience, pro nějž ho předurčovala vroucnost, krása a oduševnělost jeho pěveckého projevu. Svůj ušlechtilý baryton uplatnil především v dílech B. Smetany, kde na dlouhou dobu vytvořil vzor smetanovských barytonových postav. Byl vynikajícím Kalinou (Tajemství), Vokem (Čertova stěna), Tausendmarkem (Braniboři v Čechách), Tomšem (Hubička) a především králem Vladislavem (Dalibor, jeho výkon je zaznamenán ve filmové verzi této opery z roku 1952) a Přemyslem (Libuše). Za všechny ostatní je třeba vyzdvihnout Bednářovo ztvárnění ušlechtilého Bohuše z Harasova (Dvořák-Jakobín), Samka (Foerster-Eva, Revírníka (Janáček-Příhody Lišky Bystroušky) a Petra Voka (Pauer-Zuzana Vojířová). Ze světového repertoáru Bednář nastudoval např. Knížete Igora (Borodin-Kníže Igor), Eugena Oněgina (Čajkovskij-Eugen Oněgin) a Valentina (Gounod-Faust). Od [[1920-1929\|20. let]] působil v [[Ostrava\|Ostravě]], v letech [[1936]]–[[1941]] v Zemském divadle v [[Brno\|Brně]]. Od [[1. srpen\|1. srpna]] [[1945]] do odchodu do [[důchod]]u [[31. prosinec\|31. prosince]] [[1972]] byl [[sólo\|sólistou]] opery [[Národní divadlo\|Národního divadla]] v Praze, kde se proslavil především v operách [[Bedřich Smetana\|Bedřicha Smetany]]. ~~V roce [[1963]] byl jmenován [[národní umělec\|národním umělcem]].~~ == Externí odkazy == {{NK ČR\|jn99240000063}}

Václav Bednář: Porovnání verzí