Georges Rouault: Porovnání verzí

'''Georges Rouault''' [''žorž ruól''] ([[27. květen|27. května]] [[1871]] [[Paříž]] – [[13. únor]]a [[1958]] tamt.tamtéž) byl [[Francie|francouzský]] [[malíř]] a [[grafika|grafik]], blízký [[fauvismus|fauvismu]] a [[expresionismus|expresionismu]].

Narodil se v rodině truhláře ve čtvrti [[Quartier de Belleville|čtvrti Belleville]] a ve 14 letech nastoupil do učení u malíře na sklo. Roku [[1891]] byl přijat na pařížskou [[École des Beux-Arts]], kde byl jeho profesorem [[Gustave Moreau]], s nímž se Rouault blízce spřátelil. Roku [[1894]] získal Chenavardovu cenu, ale když se dvakrát marně snažil získat stipendium [[Prix de Rome]], na Moreauovu radu školu opustil. Roku [[1895]] se sblížil se skupinou katolických spisovatelů a básníků, jako byli [[Joris Karl Huysmans]] nebo [[Charles Péguy]], kteří si ho získali radikalitou i hloubkou své víry. S Huysmansem strávil nějaký čas v klášteře v Ligugé, než ji vláda rozpustila. Když roku [[1896]] Moreau zemřel, stal se Rouault správcem jeho nadace a po těžké krizi se stal křesťanem. Roku [[1903]] společně s [[Henri Matisse]]m a dalšími založil v Paříži „Podzimní„[[Salon salon“d'automne|Podzimní salon]]“. Roku [[1904]] se seznámil s dílem [[Léon Bloy|Léona Bloy]] a rozhodl se malovat bez ústupků dobovým náladám. Jeho drsný osobitý sloh byl ovlivněn zejména [[Rembrandt]]em, [[Francisco Goya|Goyou]] a [[Honoré Daumier|Daumierem]], patrně také [[Vincent van Gogh|van Goghem]]. S vervou malované akvarelové[[akvarel]]ové a kvašové[[kvaš]]ové obrazy tváří – klaunů, prostitutek i soudců – se někdy blížily karikaturám a šokovaly publikum. Od roku [[1912]] začal malovat olejem a věnoval se také grafice, zejména barevným [[dřevořez]]ům a [[lept]]ům. <ref>http://www.rouault.org/site/FRENCH/biographie/biographie_intro.html</ref>

Když roku [[1912]] zemřel Rouaultův otec, začal pracovat na velkém cyklu ''Miserere'', který dokončil až roku [[1946]] a vydal jako knihu 58 foliových leptů roku [[1948]]. Roku [[1917]] si Rouaulta všiml významný galerista [[Ambroise Vollard]], odkoupil celé jeho dílo (770 obrazů) a zaměstnával ho pak jako ilustrátora svých bibliofilských vydání. Od roku [[1927]] se Rouault zase věnoval hlavně volné tvorbě a maloval lidské tváře, utrpení Krista a také krajiny. Obrazy z posledního období vyzařují klid, jsou ještě barevnější a často krajně zjednodušené, až na hranici abstrakce. <ref>http://www.rouault.org/site/FRENCH/biographie/biographie_intro.html</ref>

Rouaultovy obrazy lze vidět například v pařížském [[Centre Georges Pompidou]], ve Phillips Collection ve Washingtonu i v několika japonských galeriíchmoderníhogaleriích moderního umění. Internetová galerie Rouaultových obrazů je přístupná zde http://www.rouault.org/site/FRENCH/oeuvres/le_cirque.html

Rouault si už za svého života získal velkou pověst, nejen v Evropě, ale také v [[USA]] a v [[Japonsko|Japonsku]]. Do českého prostředí zavedl Rouaulta jeho přítel [[Josef Florian]] a Rouaultovy grafiky významně ovlivnily například [[Bohuslav Reynek|B. Reynka]] a patrně i [[František Tichý|F. Tichého]].

* {{fr}} [http://www.rouault.org/indexsite/FRENCH/oeuvres/le_cirque.htmhtml Stránky Fondation Georges Rouault: životopis,Internetová galerie děl, přehled galerií aRouaultových výstavobrazů]