Latinské císařství: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Přesměrování na Praha |
|||
Řádek 1:
{{Infobox zaniklý stát
| název = Latinské císařství
| originální název = Imperium Romaniae<br />Λατινική Αυτοκρατορία
| rok vzniku = 1204
| rok zániku = 1261
| před 1 = Byzantská říše
| před 1 vlajka = Flag of PalaeologusEmperor.svg
| před 2 =
| před 2 vlajka =
| před 3 =
| před 3 vlajka =
| před 4 =
| před 4 vlajka =
| před 5 =
| před 5 vlajka =
| po 1 = Byzantská říše
| po 1 vlajka = Flag of PalaeologusEmperor.svg
| po 2 =
| po 2 vlajka =
| po 3 =
| po 3 vlajka =
| po 4 =
| po 4 vlajka =
| po 5 =
| po 5 vlajka =
| vlajka =
| vlajka velikost =
| znak =Blason Empire Latin de Constantinople.svg
| znak velikost =
| mapa =LatinEmpire2.png
| mapa velikost =
| mapa poznámka =Latinské císařství a další křižácké státy v Řecku
| hlavní město =Konstantinopolis
| rozloha =
| rozloha poznámka =
| počet obyvatel =
| počet obyvatel poznámka =
| jazyky =[[starofrancouzština]], [[řečtina]], [[latina]] (jazyk úředních spisů)
| národnostní složení =[[Řekové]], [[Frankové]]
| náboženství =[[římskokatolická církev|římskokatolické]], [[pravoslaví|východní ortodoxní]]
| měna =
| státní zřízení =monarchie
| mateřská země =
| vznik =1204 (dobytím Konstantinopole vojsky čtvrté křížové výpravy)
| zánik =1261 (znovudobytí Konstantinopole nikájským císařstvím a obnovení Byzantské říše)
}}
'''Latinské císařství''', či též '''Romania''' ([[latina|latinsky]] {{Cizojazyčně|la|'''Imperium Romaniae'''}}, [[řečtina|řecky]] {{Cizojazyčně|el|'''Λατινική Αυτοκρατορία'''}}) byl [[křižácké státy|křižácký stát]], který vznikl na troskách [[Byzantská říše|Byzantského císařství]] po dobytí Konstantinopole vojsky [[čtvrtá křížová výprava|čtvrté křížové výpravy]] roku [[1204]]. Prvním císařem byl korunován flanderský hrabě [[Balduin I. Konstantinopolský|Balduin IX.]], namísto původně zvažovaného [[Bonifác z Montferratu|Bonifáce z Montferratu]], který byl před začátkem výpravy vybrán za jejího vůdce<ref name="hrad197">{{Citace monografie
| příjmení = Hradečný
| jméno = Pavek a kol
| příjmení2 =
| jméno2 =
| rok = 1988
| titul = Dějiny Řecka
| vydavatel = Lidové noviny
| místo = Praha
| stránky = 197
| poznámka = [dále jen Hradečný]
| isbn =
}}</ref>. Jedním z hlavních cílů Latinských císařů i [[Patriarchát (územní členění církve)|patriarchů]] dosazovaných na konstantinopolský stolec bylo vytvoření unie mezi [[katolická církev|západní]] a [[pravoslavná církev|východní]] církví<ref name="hrad200">Hradečný, str. 200</ref>, v tomto úkolu Latinské císařství však selhalo.
== Historie ==
[[Soubor:PriseDeConstantinople1204PalmaLeJeune.JPG|thumb|left|Dobytí Konstantinopole čtvrtou křížovou výpravou roku 1204]]
=== Rozdělení byzantského území ===
Již měsíc před dobytím [[Konstantinopol]]e se sešli přední vůdcové křižácké výpravy, aby si rozdělili kořist, kterou představovala dosud byzantská území<ref name="hrad197">Hradečný, str. 197 </ref>- tedy [[Bospor]], [[Thrákie|Thrákii]], [[Makedonie (region)|Makedonii]], celé [[Řecko]], severozápad [[Malá Asie|Malé Asie]] a ostrovy v Egejském moři. Balduin I. získal asi čtvrtinu celého území, a to hlavně v okolí [[Bospor|Bosporské úžiny]]. Velké území získala též [[Benátská republika]], jež ovládla Černé, Marmarské a Egejské moře a částečně i díky tomu se posléze stala s definitvní platností námořní a obchodní velmocí<ref name="hrad197">Hradečný, str. 197</ref>. Ani [[Bonifác z Montferratu]] nepřišel zkrátka, v dobytém městě [[Soluň]] založil [[Soluňské království]], ke kterému posléze připojil i [[Makedonie (region)|Makedonii]] a [[Thesálie|Thesálii]]. Další šlechtici založili státy v Řecku, např. [[Achajské knížectví]] nebo také [[Athénské vévodství|Vévodství Athénské]]. Tyto státy byly přes svou formální lenní závislost na latinském císaři do velké míry nezávislé<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Honzák
| jméno = František
| příjmení2 = Neškudla
| jméno2 = Bořek
| příjmení3 = Pečenka
| jméno3 = Marek a kol.
| rok = 1992
| titul = Evropa v proměnách staletí
| vydavatel = LIBRI
| místo = Praha
| stránky = 332
| poznámka =
| isbn = 80-85983-30-3
}}</ref>. Vládci těchto zemí mezi sebou často válčili a velká část Latinského císařství byla ovládnuta [[Bulharská říše|Bulhary]].
=== Řecké nástupnické státy ===
Ne všechna území Byzantské říše padla do rukou křižáků. Na severozápadě [[Malá Asie|Malé Asie]] se v oblasti kolem města [[Nikaia|Nikaie]] utvořilo [[Nikájské císařství]], kam utekla značná část řeckého vyššího kléru a také někteří příslušníci konstantinopolské aristokracie. Zde se ujal vlády [[Theodoros I. Laskaris]], který řadou reforem pozvedl hospodářství a námořní sílu a vytvořil tak hlavního soka křižáckých států na byzantském území.
Druhým významným řeckým státem bylo [[Trapezuntské císařství]] založené bratry Alexiem a Davidem z rodu [[Komnenovci|Komnenovců]]. To však stálo stranou dobyvačných snah Nikaie a [[Epeirský despotát|Epeirského despotátu]] a zaměřilo se na [[Černé moře]]. Trapezuntští vládcové podporovali obchod a řadou smluv se snažili sblížit s [[Benátky|Benátkami]] a zejména s [[Janov (Itálie)|Janovem]]<ref name="volny33">{{Citace monografie
| příjmení = Volný
| jméno = Zdeněk a kol.
| příjmení2 =
| jméno2 =
| rok = 2003
| titul = Toulky minulostí světa, 5.díl
| vydavatel = Via Facti
| místo = Praha
| stránky = 33
| poznámka = [dále jen Volný]
| isbn = 80-239-1138-4
}}</ref>. Tato politika byla úspěšná, postupně se zde rozvíjela řemeslnická výroba a Trapezunt se později podobal strukturou spíše italským státům, než absolutní monarchii Byzantských císařů <ref name="hrad203">Hradečný, str. 203</ref>. Na západě v oblasti mezi [[Drač]]em (Dyrrhachion) a [[Korintský záliv|Korintským zálivem]] vznikl [[Epirský despotát]], kterému vládl [[Michal Angelos Dukas Komnenos]]. Stát byl hospodářsky slabý, navíc hlavní slovo zde měli pozemkoví magnáti se silnými separatistickými tendencemi.
=== Křižácké státy ===
V Latinském císařství vládl [[Balduin I. Konstantinopolský|Balduin I.]], ale ne nadlouho.
Již příštího roku vzplála válka s bulharským carem [[Kalojan]]em, který chtěl zabránit růstu latinské moci. V [[Bitva u Adrianopole (378)|bitvě u Adrianopole]] pak kumánská jízda zavedla křižáky do léčky a velká část křižáckých vojevůdců v ní padla. Balduin byl zajat a později téhož roku zemřel v bulharském vězení. Když pak přišla tato zpráva do Konstantinopole, císařem byl korunován jeho bratr [[Jindřich Henegavský]]. Ten byl v bojích úspěšnější než jeho bratr a dokázal tak uhájit alespoň některá latinská území.
Po něm nastoupili na trůn členové francouzské šlechty z rodů [[de Courtenay]] a [[de Brienne]], kteří již nedokázali zabránit územním ztrátám a rychlému úpadku císařství. Posledním latinským císařem se stal jmenovec císaře prvního, [[Balduin II. Konstantinopolský|Balduin II.]], který ovládal jen malé území kolem Konstantinopole. Roku [[1237]] se vydal do [[Řím]]a a posléze i do [[Francie]] a [[Flandry|Flander]], kde se pokusil získat peníze a vojáky, se kterými by pak znovu dobyl ztracená území. Domů se vrátil v čele armády, kterou ale nedokázal z různých důvodů rozumně využít<ref>http://www.biographybase.com/biography/Baldwin_II_of_Constantinople.html</ref>. Později cestoval po Evropě a snažil se získat podporu [[křižácké státy|křižáckým státům]].
<!--[[Soubor:BalwinIIOfConstantinople.jpg|thumb|[[Balduin II. Konstantinopolský]], poslední latinský císař]]-->
Roku 1261 [[Michael VIII. Palaiologos]] dobyl zpět Konstantinopol, avšak Balduin II. uprchl na benátské galéře do [[Euboia|Euboie]] a posléze do Francie. Zde do konce svého života sháněl vojáky a peníze, aby mohl znovu ovládnout [[Konstantinopol]].
Většina zbylých křižáckých států pak padla do rukou [[Byzanc]]e, nebo se dostala do její formální závislosti. Některá však přežila i pád Konstantinopole, jako například [[Athénské vévodství]], které se později dostalo pod ochranu [[Aragonské království|Aragonského království]] a zaniklo až roku [[1456]].
Posledním zbytkem křižáckých států byla [[Benátská republika|benátská]] území, což byla vlastně většina ostrovů dříve patřících [[Byzanc]]i. Benátská republika některé z ostrovů též kolonizovala(tedy poslala obsadit prázdnou půdu rodilými Benátčany), avšak místní benátské autority zakazovaly smíšená manželství mezi Řeky a Italy<ref name="hrad199">Hradečný, str. 199</ref>, a to z důvodu ochrany benátského majetku. Benátky také získaly opěrné body v [[Černé moře|Černém moři]], což jim spolu se zisky z [[Egejské moře|Egejského moře]] a dalších řeckých ostrovů umožnilo stát se středomořskou velmocí <ref name="hrad197"> Hradečný, str. 197</ref>. Benátské panství vydrželo ze všech států nejdéle a postupně se zhroutilo až po nástupu [[Osmanská říše|Osmanů]] v 15. století.
== Hospodářství a struktura společnosti na dobytých územích ==
Již před dobytím [[Konstantinopol]]e se v Byzanci zaváděl nový hospodářský a administrativní prvek tzv. pronií<ref name="hrad192">Hradečný, str. 192</ref> (významným osobám byl udělován „do správy“ majetek, častěji však půda spolu se závislými [[rolník]]y - ''paroiky''),
který se částečně podobal západnímu [[feudalismus|lennímu systému]], což byl důsledek stoupající moci vojenské a pozemkové
aristokracie na úkor byrokratického aparátu<ref name="hrad192">Hradečný, str. 192</ref>. Příslušníci této [[aristokracie]] se nazývali ''archonti'' a mnoho z nich
navázalo s křižáky lenní vztahy. Latinské císařství bylo od počátku stejně jako komnenovské [[Byzantská říše|Byzantské císařství]] agrárním státem. Příchozí rytíři buď zaváděli západní feudální vztahy, nebo navazovali na původní byzantský systém
pronií. Na rozdíl od archontů měli západní šlechtici tu výhodu, že majetek přecházel z otce vždy na nejstaršího
syna. Majetek archontů se totiž rozdělil rovným dílem mezi všechny potomky, což vedlo jen k dalšímu upevňování
moci západní [[aristokracie]] v zemi<ref name="hrad199">Hradečný, str. 199</ref>. Půdu pak obdělávali závislí rolníci (''villani''), jejichž povinnosti byly zapsány v pozemkových knihách (''katastrech''). Rolníci museli platit určitou peněžní rentu (''akrostich'') a měli též další
povinnosti, zejména robotu (''angareiu'')<ref name="hrad199">Hradečný, str. 199</ref>. Tou byly hlavně udržovací práce na hradech a pevnostech, na což křižáci
přísně dohlíželi. Na území císařství se také začali stále častěji objevovat západní evropané neurozeného původu,
tzv. ''burgenses''<ref name="hrad199">Hradečný, str. 199</ref>. Byli to většinou obchodníci, bankéři a řemeslníci, kteří se v byzantském prostředí poměrně rychle adaptovali. Celkově však bylo hospodářství státu v úpadku, protože množství řemeslníků, obchodníků i rolníků
odešlo z [[Konstantinopol]]e, Thrákie a Řecka do Nikajského císařství<ref name="hrad200">Hradečný, str. 200</ref>. Konstantinopol, největší metropole [[Středomoří]], se během tří dnů křižáckého drancování proměnila v město duchů a zřícenin a nikdy se již plně neobnovila, což také svědčí o značné hospodářské stagnaci Latinského císařství.
== Náboženství ==
Přestože byly [[Benátky]] vsazeny do [[klatba|klatby]], poznal papež záhy výhodnost spojení [[pravoslavná církev|východní]] církve se [[katolická církev|západní]]<ref name="hrad200">Hradečný, str. 200</ref>. To by mu totiž umožnilo získat nad východní církví rozsáhlé pravomoce. Jmenoval proto prvním [[Patriarchát (územní členění církve)|patriarchou]] benátčana Tomase Morosiniho a ignoroval žádosti byzantského vyššího kléru, který uprchl do [[Nikaia|Nikaie]], o nastolení pravoslavného patriarchy. Morosiniho pokusy o vytvoření unie však byly neúspěšné. Pravoslavná populace byla zhrozena zvěrstvy páchanými v dobyté Konstantinopoli a stejně tak i znechucena vnucenou [[křižáci|křižáckou]] porobou<ref name="hrad200">Hradečný, str. 200</ref>. I přes snahu dalších pěti západních patriarchů a církevních řádů, které sem vyslal [[papež]], se unii vytvořit nepodařilo.
== Důsledky přítomnosti latinských států na území Byzance ==
Během období latinských států se definitivně zhroutily naděje na znovusjednocení [[katolická církev|západní]] a [[pravoslavná církev|východní]] církve. Zároveň se v době latinské nadvlády citelně změnila byzantská společnosti a vůbec [[Byzanc]] jako taková. Po smrti [[Michael VIII. Palaiologos|Michaela VIII. Palaiologa]] pak Byzantinci ztráceli jedno území za druhým, až byla [[Konstantinopol]] roku [[1453]] pokořena [[Osmanská říše|osmanskými Turky]], čímž definitivně zanikla [[Východořímská říše]]. Lví podíl na tom měla vedle vnitropolitických krizí i [[čtvrtá křížová výprava]] vedoucí k značnému nahlodání byzantské moci i jejího hospodářství<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Honzák
| jméno = František
| příjmení2 = Neškudla
| jméno2 = Bořek
| příjmení3 = Pečenka
| jméno3 = Marek a kol.
| rok = 1992
| titul = Evropa v proměnách staletí
| vydavatel = LIBRI
| místo = Praha
| stránky = 142
| poznámka =
| isbn = 80-85983-30-3
}}
</ref>
== Konstantinopolští císařové ==
[[Soubor:João I de Brienne 1.jpg|thumb|Jan z Brienne, vládnoucí Latinskému císařství v letech 1229 až 1237]]
* [[Balduin I. Konstantinopolský|Balduin I.]] (1204–1205)
* [[Jindřich I. Konstantinopolský|Jindřich]] (1206–1216), Balduinův bratr
* [[Petr I. Konstantinopolský|Petr]] (1216–1217)
* [[Jolanda Konstantinopolská|Jolanda]] (1217–1219), Jindřichova sestra
* [[Robert I. Konstantinopolský|Robert I.]] (1219–1228)
* [[Balduin II. Konstantinopolský|Balduin II.]] (1228–1261)
** [[Jan z Brienne]], císař-regent (1229–1237) a titulární [[jeruzalémské království|král jeruzalémský]]
=== Císařové v exilu (1261–1383) ===
* Balduin II. (1261–1273), od dobytí Konstantinopole Byzantinci v evropském exilu
* [[Filip z Courtenay|Filip I.]] (1273–1283), syn Balduina II.
* [[Kateřina I. z Courtenay|Kateřina I.]] (1283–1308), Filipova dcera
** [[Karel z Valois]] (1301–1308), Kateřinin manžel
* [[Kateřina II. Achajská|Kateřina II.]] (1308–1346), Dcera Karla z Valois a Kateřiny I.
** [[Filip I. z Tarentu|Filip II.]] (1313–1332), manžel Kateřiny II.
* [[Robert z Tarentu|Robert II.]] (1346–1364)
* [[Philip II z Tarentu|Filip III.]] (1364–1373), Robertův bratr
* [[Jakub z Baux]] (1373–1383), synovec Filipa III.
* ''Jakub z Baux umírá bezdětný a stává se tak posledním latinským císařem''<ref>http://www.looklex.com/e.o/latin_empire_of_constantinople.htm</ref>
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references/>
=== Související články ===
* [[Čtvrtá křížová výprava]]
* [[Byzantská říše]]
* [[Křižácké státy]]
=== Externí odkazy ===
* [http://www2.fhw.gr/chronos/projects/fragokratia/en/webpages/frago.html Latinská okupace Řecka] (en)
=== Literatura ===
* HRADEČNÝ, Pavel a kol., ''Dějiny Řecka'', Praha, NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 1998 (Dějiny států). ISBN 80-7106-192-1
* VOLNÝ, Zdeněk a kol., ''Toulky minulostí světa, 5.díl'', Praha, Via Facti, 2003. ISBN 80-239-1138-4
* {{Citace monografie | příjmení = Wolff | jméno = Robert L. | příjmení2 = Hazard | jméno2 = Harry W. | spoluautoři = a kol. | titul = A History of the Crusades. Vol. 2, The later Crusades, 1189-1311 | vydavatel = University of Wisconsin Press | místo = Madison | rok = 1969 | počet stran = 871 | isbn = | jazyk = anglicky | url = http://digicoll.library.wisc.edu/cgi-bin/History/History-idx?type=header&id=History.CrusTwo&isize=M}}
{{Dějiny Řecka}}
{{Portály|Křížové výpravy|Byzantská říše}}
[[Kategorie:Křižácké státy]]
[[Kategorie:Byzantská říše]]
[[Kategorie:Středověk]]
[[Kategorie:Dějiny Řecka]]
[[Kategorie:Zaniklé státy na Balkánském poloostrově]]
[[Kategorie:Císařství]]
[[Kategorie:Zaniklé monarchie]]
[[af:Latynse Ryk]]
[[an:Imperio Latín de Costantinoble]]
[[ar:الإمبراطورية اللاتينية]]
[[arz:الامبراطوريه اللاتينيه فى قسطنطينيه]]
[[be:Лацінская імперыя]]
[[bg:Латинска империя]]
[[ca:Imperi Llatí de Constantinoble]]
[[de:Lateinisches Kaiserreich]]
[[el:Λατινική Αυτοκρατορία]]
[[en:Latin Empire]]
[[es:Imperio Latino]]
[[eu:Latindar Inperioa]]
[[fi:Latinalainen keisarikunta]]
[[fr:Empire latin de Constantinople]]
[[gl:Imperio Latino]]
[[he:האימפריה הלטינית]]
[[hr:Latinsko Carstvo]]
[[hu:Konstantinápolyi Latin Császárság]]
[[it:Impero latino]]
[[ja:ラテン帝国]]
[[ka:ლათინთა იმპერია]]
[[ko:라틴 제국]]
[[lt:Lotynų imperija]]
[[mk:Латинска империја]]
[[ms:Empayar Latin]]
[[nl:Latijnse Keizerrijk]]
[[no:Det latinske riket]]
[[pl:Cesarstwo Łacińskie]]
[[pt:Império Latino]]
[[ro:Imperiul Latin de Constantinopol]]
[[ru:Латинская империя]]
[[sh:Latinsko Carstvo]]
[[sk:Latinské cisárstvo]]
[[sl:Latinsko cesarstvo]]
[[sr:Латинско царство]]
[[sv:Latinska riket]]
[[th:จักรวรรดิลาติน]]
[[tr:Latin İmparatorluğu]]
[[zh:拉丁帝国]]
| |||