Bitva u Brůdku: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
+Kategorie:1040; +Kategorie:Bitvy 11. století; +Kategorie:Bitvy Německa za použití HotCat |
drobné úpravy, odstraněny fotky a galerie |
||
Řádek 2:
|Střetnutí= Bitva u Brůdku na Šumavě
|konflikt= Bitva o politickou moc
|image= [[File:
|komentář=
| trvání= [[22. srpen|22.]] – [[23. srpna]] [[1040]]
| místo= [[Brůdek (vesnice)|Brůdek]], [[Šumava]] ([[Čechy]])
Řádek 26:
Po překročení Všerubského průsmyku si byl král Jindřich jistý, že se mu Češi v početní nevýhodě nepokusí postavit. Kvůli nedostatku jídla se rozhodl co nejrychleji postupovat na [[Praha|Prahu]], kde očekával, že bude Břetislav opevněn. Jindřich se nezdržoval průzkumem terénu a rychle postupoval hustými lesy. Předvoj jeho vojska se však dostal do nastražené léčky. Češi, ukrytí po obou stranách cesty mezi stromy, začali na německé oddíly vrhat kameny a kládami jim zatarasili ústupovou cestu. Zaskočení rytíři byli v masakru pobiti pěšáky ozbrojenými většinou jen dlouhými kopími nebo sekyrami. Proti českým zátarasům z klád a kamení neměly královské oddíly šanci a daly se na ústup. V boji padl i hrabě Werinhar. Král Jindřich se zbytkem vojska ustoupil zpět do [[Bavorsko|Bavorska]].
Po bitvě byly ukořistěné německé korouhve zapíchány pod vrch Bezný, kde vznikla osada Prapořiště, která je zde dodnes. Místní lidé říkají, že na památku bitvy na Brůdku byl v obci zbudován gotický kostelík svatého Václava - stojí dodnes. Přibližně 200 metrů od pomníku věnovanému českým četníkům umučeným hordami Freikorps roku 1938
== Důsledky ==
Český kníže nabídl po bitvě králi jednání, ale zahanbený Jindřich odmítl. Následující rok vpadl do Čech znovu. Tentokrát se vyhnul zátarasům v pohraničních lesích a knížete Břetislava oblehl na [[Pražský hrad|Pražském hradě]]. Kníže Břetislav se poté Jindřichu III. podrobil, aby zabránil dalšímu pustošení země. Poté se Břetislav I. dostavil na říšský sněm do [[Řezno|Řezna]] a prosil o odpuštění. Král mu vyhověl, vzdal se poloviny své válečné kořisti a udělil mu v léno Čechy i dvě další území (soudí se, že šlo o slezské Vratislavsko a Hlohovsko).
== Použitá literatura ==
| |||