Verze z 19. 4. 2011, 17:04 editovat Luckas-bot (diskuse \| příspěvky) 248 204 editací m r2.7.1) (robot přidal: mk:Црковни Отци ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 10. 7. 2011, 18:19 editovat zrušit editaci Fagnes (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 12 808 editací m link fix Přejít na další porovnání →
Řádek 5: == Kritéria == Pro označení někoho za církevního Otce je nutné, aby splňoval následující kritéria. Nejde o jmenování za církevního Otce – ti jimi jsou i zcela implicitně. Jde ve zkratce o tato čtyři kritéria: * pravověrnost nauky * [[svatý\|svatost]] života * schválení církví * starobylost === Spisovatelé katolické církve === Řádek 27: Autorita církevních Otců se zakládá na kvalitě jejich svědectví o víře v prvých staletích. Protože [[katolictví\|katolické]] a [[pravoslaví\|pravoslavné]] církve chápou tradici jako důležitou součást pravidla či kritéria své víry, je pro ně výpověď takto starobylých autorů zvlášť závažná. Tak se např. španělský [[dominikán]]ský [[teolog]] [[16. století]] [[Melchior Cano]] domnívá, že se „všichni Otcové v tom, kde se shodují, nemohou v záležitostech víry mýlit“ (''De locis theologicis'' 7,3). [[První ~~vatikánský koncil\|1.~~ vatikánský koncil]] považuje tzv. patristický důkaz za nedílnou součást zkoumání [[dogma]]tických otázek. Výše zmíněné názory pocházejí principiálně již z pera [[mnich]]a a kněze [[Vincenc z Lerina\|Vincence z Lerina]] († před [[450]]), jenž položil tyto základy autority církevních Otců: Řádek 37: === Přednicejští Otcové === Označují církevní Otce, kteří žili před rokem [[325]], kdy se sešel [[1.První nikajský koncil]]. Toto období se vyznačuje především skutečností, že křesťanství nebylo v Římské říši povoleným náboženstvím a že nauka církve nebyla společně definována (ačkoli její stopy ve spisech těchto autorů lze hledat a nacházet). Tento přehled v některých místech nutně nevytváří jasnou hranici mezi církevními Otci a církevními spisovateli (viz výše).

Církevní otcové: Porovnání verzí