Verze z 21. 6. 2011, 23:59 editovat Luckas-bot (diskuse \| příspěvky) 248 204 editací m r2.7.1) (robot přidal: mk:Свети тајни ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 10. 7. 2011, 17:34 editovat zrušit editaci Fagnes (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 12 808 editací m link fix Přejít na další porovnání →
Řádek 3: Pojem se v češtině objevil pod vlivem [[latina\|latinského]] pojmu ''sacramentum'' (posvátná věc, posvátný úkon, též přísaha). Tento latinský termín je ekvivalentem staršího [[řečtina\|řeckého]] μυστήριον ''mystérion'' ([[tajemství]]). [[~~Pravoslaví~~pravoslaví\|Pravoslavná církev]] používá termín ''svaté Tajiny''. Svátostí, které uznávají [[katolická církev\|katolické církve]], [[pravoslaví]], [[anglikánská církev]] a [[církev československá husitská]] je sedm: Řádek 31: === Církev jako svátost === Protože slovo svátost vyjadřuje viditelné znamení skryté skutečnosti spásy, je sám Ježíš Kristus v katolickém pohledu sám coby tajemství spásy svátostí ([[teolog]]ové jej označují jako ''prasvátost'' (něm. ''Ursakrament''). Sedmero svátostí je pak nástrojem této spásy, kterou šíří Duch Svatý. Kristus sám je hlavou svého těla, tj. církve, která tak sděluje neviditelnou milost, jejímž je znamením (tj. Krista). V tomto smyslu je analogicky svátostí též církev (odborně se označuje jako ''základní svátost'' (něm. ''Grundsakrament'') – srov. [[2.Druhý vatikánský koncil]], konstituce ''Lumen gentium'' 1). Protože je církev prostředkem, jímž Kristus zjevuje a uskutečňuje tajemství Boží lásky vůči lidem, je církev podle 2.Druhého vatikánského koncilu „všeobecnou svátostí spásy“ (''Lumen gentium'' 48). == Protestantské pojetí ==

Svátost: Porovnání verzí