Verze z 4. 7. 2011, 16:03 editovat Luckas-bot (diskuse \| příspěvky) 248 204 editací m r2.7.1) (robot přidal: tr:Kanon hukuku ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 10. 7. 2011, 02:06 editovat zrušit editaci Fagnes (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 12 808 editací m link fix Přejít na další porovnání →
Řádek 7: Historie kanonického práva začíná vznikem [[křesťanství]], ačkoli slovo [[kánon]] začal používat až [[I. nicejský koncil]] ([[325]]). Prvopočáteční normy křesťanů však lze stěží považovat za nějaký smysluplný kodex, neboť se křesťané pouze snažili naplnit [[Ježíš]]ovo kázání na hoře ([[Matoušovo evangelium\|Mt. 5, 1-7, 29]], [[Evangelium podle Lukáše\|Lukáš 6, 17-49]]). Dalším důležitým pramenem byla samozřejmě [[Bible]] a díla [[Apoštolští Otcové\|Apoštolských Otců]]. Faktické vykonávání, výklad a tvorba nových pravidel byla do I. nicejského koncilu zcela v kompetenci místních organizací, které je realizovaly především ve formě [[biskup]]ských výnosů. To vedlo k decentralizované správě ve které [[papež]] neměl žádné mimořádné [[pravomoc]]e. Díky politické situaci se tato skutečnost začala v [[5. století]] měnit a postupně docházelo k posílení papežské moci, která byla realizována pomocí [[papežské dekretály\|papežských dekretálů]]. Prakticky až do [[~~II.~~Druhý nicejský koncil\|~~II.~~Druhého nicejského koncilu]] ([[787]]) se kanonické právo vyvíjelo jednotně ačkoli bylo výrazně ovlivňováno místními [[biskup]]skými výnosy. Po tomto koncilu se začali stále více prohlubovat rozdíly mezi východním a západním náhledem na [[křesťanství]] a od následujícího [[~~IV.~~Čtvrtý cařihradský koncil\|~~IV.~~Čtvrtého cařihradského koncilu]] se jedná o koncily uznávané pouze západní částí katolické církve. To neznamenalo, že by na jednu část přešlo kanonické právo a druhá tvořila něco jiného, znamená to pouze, že se kanonické právo rozdělilo na dvě části, které se postupem času v některých ohledech poměrně vzdálily. == Kanonické právo katolické církve ==

Kanonické právo: Porovnání verzí