Promlčení: Porovnání verzí

Obecná promlčecí lhůta je tříletá, v obchodněprávních vztazích čtyřletá, ledaže zákon stanoví dobu zvláštní.<ref>[http://portal.gov.cz/zakon/40/1964/101 § 101] ObčZ a [http://portal.gov.cz/zakon/513/1991/397 § 397] ObchZ</ref> Lhůta má objektivní povahu, tzn. počíná dnem, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé (''actio nata''), výjimečně v případech [[náhrada škody|náhrady škody]] a [[bezdůvodné obohacení|bezdůvodného obohacení]] je její povaha i subjektivní, tedy závisí od toho, kdy se o ní dlužník dozvěděl.<ref>[http://portal.gov.cz/zakon/40/1964/106 § 106] a [http://portal.gov.cz/zakon/40/1964/107 § 107] ObčZ a [http://portal.gov.cz/zakon/513/1991/398 § 398] ObchZ</ref> V takovém případě se pak posuzuje, která z těchto dvou lhůt uběhla dříve, od té doby je již právo promlčeno. Za tentopočátek objektivní počáteklhůty se obecně považuje den, kdy právo může být poprvé [[žaloba|žalováno]] u soudu, zejména tedy po [[splatnost]]i pohledávky, případně po předchozím povinném uplatnění [[reklamace]] či u práva na vydání [[dědictví]] po pravomocném skončení dědického řízení. Jestliže jde o právo na [[vrácení daru]], promlčení počíná dnem, kdy se obdarovaný chová tak, že lze dar požadovat zpět. Pokud však spočívá v něčí povinnosti něčeho se zdržet nebo něco strpět, soudní praxe i část právní teorie se shodla na tom, že je jím den, kdy poprvé došlo k porušení této povinnosti,.<ref takéname="Knapp" u/> právaNěkteří naale [[vrácenísoudí, daru]]že promlčeníje počínáto dnemnaopak den, kdy seoprávněný obdarovanýpřestal chovásvé tak,subjektivní žeprávo lze dar požadovat zpětvykonávat.<ref>{{Citace name="Knapp" />monografie