Železniční trať Tel Aviv – Beer Ševa: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m - commons
m →‎Dějiny: flinkx
Řádek 5:
 
== Dějiny ==
V roce [[1915]] za [[První světová válka|první světové války]] tehdejší [[Palestina v osmanském období|turecká správa Palestiny]] dokončila narychlo budovanou a vojenskými účely motivovanou železniční trať, která probíhala z města [[Afula]], přes [[Tulkarm]], [[Lod]] až do Beerševy a zahrnuje v sobě z velké části i dnešní takzvanou [[Východní železniční trať (Izrael)|Východní železniční trať]] a využila zčásti i již od konce 19. století existující [[železniční trať Tel Aviv-Jeruzalém]]. Za [[Britský mandát Palestina|britského mandátu]] byla tato provizorní vojenská železnice přebudována a protažena do [[Egypt]]a . V roce [[1919]] tak Britové zprovoznili vlakový spoj [[Haifa]]-Lod-[[Káhira]]. Po vzniku státu Izrael v roce [[1948]] byla trať jen postupně opravována a po delší dobu nesloužila pro osobní přepravu. Ta zde byla zahájena na úseku od vesnice [[Na'an]] (místo odbočení této trati z trati Tel Aviv-Jeruzalém) až do Beerševy v roce [[1956]]. V roce [[1965]] byla prodloužena o úsek do města Dimona. V roce [[1970]] pak ještě přibyl úsek Dimona-Oron a roku [[1971]] vlečka do lokality Cefa. Šlo o dopravní obsluhu zdejších továren v poušti a u [[Mrtvé moře|Mrtvého moře]]. Roku [[1977]] byla trať rozšířena do [[Nachal Cin]] hluboko v [[Negevská poušť|Negevské poušti]]. V roce [[1979]] ale pro malé využití byla na několik let přerušena osobní vlaková doprava do měst [[Kirjat Gat]], Beerševa a Dimona a trať sloužila jen pro nákladní přepravu. V roce [[1982]] byla zprovozněna jako odbočka [[železniční trať Kirjat Gat-Aškelon]], určená převážně jako tepna pro přepravu nerostů z Negevské pouště do [[Ašdodský přístav|ašdodského přístavu]]. V 90. letech 20. století byla osobní přeprava cestujících z Tel Avivu do Beerševy obnovena. V roce [[2004]] také vyrostla průmyslová vlečka z Beerševy do průmyslové zóny [[Ramat Chovav]]. Postupně dochází mezi Tel Avivem a Beerševou k rekonstrukci a výstavbě nových stanic.<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Izraelské dráhy]]
| titul = Historical milestones