Petr IV. z Rožmberka: Porovnání verzí

Po smrti své ženy Elišky z Kravař a dvacetileté dcery Barbory se rozhodl v roce 1519 předat východní část dominia s ústředím v [[Třeboň|Třeboni]] svým synovcům a ponechal si jeho větší západní část s centrem v Českém Krumlově. V posledních letech života trpěl [[Duševní choroba|duševní chorobou]] a často se dostával do střetů se svými synovci a tak majetek v [[Závěť|závětí]] odkázal [[Katolická církev|katolické církvi]] a představitelům katolické šlechty v čele s [[Lev z Rožmitálu|Lvem z Rožmitálu]]. Podle některých pramenů tak chtěl smýt kletbu, která ležela na jeho rodu díky [[Konfiskace|konfiskacím]] [[církev]]ního majetku [[Oldřich II. z Rožmberka|Oldřichem II. z Rožmberka]]. Závětí ohrozil existenci rožmberského panství. Jeho synovcům [[Jošt III. z Rožmberka|Joštovi III.]], [[Petr V. z Rožmberka|Petrovi V.]] a [[Jindřich VII. z Rožmberka|Jindřich VII.]] se však díky přímluvě mocného příbuzného [[Adam I. z Hradce|Adama I. z Hradce]] u [[císař]]e [[Ferdinand I.|Ferdinanda I.]] podařilo závěť zrušit. Jako odškodné však museli zaplatit poškozeným [[Katolík|katolickým]] [[Šlechta|šlechtic]]ům částku ve výši 126.000 zlatých. Padl na to celý rožmberský poklad i několikaleté výnosy z dolů a celého panství.

 

 

== Zdroj ==