Stávka: Porovnání verzí

Právo na stávku v [[Česko|Česku]] zaručuje [[Listina základních práv a svobod]] všem, s výjimkou [[soudce|soudců]], [[státní zástupce|státních zástupců]], příslušníků [[ozbrojené síly|ozbrojených sil]] a bezpečnostních sborů, přičemž podmínky stávky může stanovit zákon.<ref>[http://business.center.cz/business/pravo/zakony/listina-zakladnich-prav-a-svobod/hlava4.aspx#cl27 Článek 27, odst. 4 ''Listiny základních práv a svobod'']</ref> Jediným zákonem stanovujícím podmínky pro stávku je zákon o kolektivním vyjednávání,<ref>[http://portal.gov.cz/zakon/2/1991/16 Zákon č. 2/1991 Sb., ''o kolektivním vyjednávání''], § 16 a násl.</ref> stávky z jiných důvodů než kvůli sporům o uzavření [[kolektivní smlouva|kolektivní smlouvy]] tak v současné době nejsou zákonem omezeny.<ref>[http://www.nsoud.cz/JudikaturaNS_new/judikatura_prevedena2.nsf/WebSearch/C4351A63BE491D1CC12575EF0037A2B0?openDocument Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 14. listopadu 2002, sp. zn. 21 Cdo 2104/2001]</ref> Z dosavadní [[judikatura|judikatury]] navíc vyplývá, že pokud jde o stávky za účelem obrany hospodářských a sociálních zájmů zaměstnanců, pak požívají právní ochrany.<ref>Richard W. Fetter: [http://www.mesec.cz/clanky/i-mimo-kolektivni-vyjednavani-jsou-stavky-legalni-bez-pravidel/ Stávky i mimo kolektivní vyjednávání jsou legální, ale bez pravidel], ''Měšec.cz'', 14. 6. 2011</ref>