Wikipedie

Dvoušroubovice: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m přidána Kategorie:Nukleové kyseliny za použití HotCat
{{Helikální formy DNA}} místo tabulky
Řádek 34:
Většina DNA v buňkách se nachází ve formě tzv. [[B-DNA]], kterou prakticky již v roce [[1953]] popsali [[Francis Crick|Crick]] a [[James D. Watson|Watson]].<ref name=ency>{{citace sborníku | sestavitel = Lennarz,W.J., Lane, M.D. | sborník = Encyclopedia of Biological Chemistry , Four-Volume Set, 1-4| titul= DNA Secondary Structure| autor=Albino Bacolla; Robert D. Wells}}</ref> Mimo to však byla popsána celá řada jiných (méně či více významných) modelů dvoušroubovice, z nichž některé se zřejmě vyskytují i [[in vivo]], v buňkách živých organismů. Ke známým modelům patří zejména [[Z-DNA]] a dále také [[A-DNA]] (viz níže). Ukazuje se, že minimálně Z-DNA a [[H-DNA]] se mohou v krátkých úsecích polynukleotidových řetězců v genomu živých organismů reálně vyskytovat a zřejmě plní i důležité funkční role.<ref name=alternative>{{citace monografie| titul = DNA: Alternative Conformations and Biology| autor = Vladimir N. Potaman; Richard R. Sinden| vydavatel = Landes Bioscience, Madame Curie Bioscience Database |rok= 2000-| url = http://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK6545/}}</ref> Z-DNA je energeticky velice bohatá a zřejmě se může vyskytovat v místech, kde došlo k silnému negativními [[nadšroubovicové vinutí|nadšroubovicovému vinutí]].<ref name=ency />
[[File:Circular DNA Supercoiling.png|thumb|Nadšroubovicové vinutí DNA, různé typy (v tomto případě kružnicové) [[topologie DNA]]]]
{{Helikální formy DNA}}
{| class="wikitable"
|+ Základní číselné charakteristiky tří nejznámějších helikálních forem DNA
|-
|'''Atribut'''
|[[A-DNA]]
|[[B-DNA]]
|[[Z-DNA]]
|-
|Točivá tendence šroubovice (chiralita)<ref name=alternative />
|pravotočivá
|pravotočivá
|levotočivá
|-
|Opakování<ref name=voet />
|po každém páru
|po každém páru
|po každých dvou párech
|-
|Otočení po každém opakování<ref name=alternative />
|32,7°
|34,3°
|-60°/2 páry
|-
|Průměrný počet párů na jedno otočení šroubovice<ref name=alternative />
|11
|10,5
|12
|-
|Sklon páru k ose<ref name=voet />
|20°
|6°
|7°
|-
|Vzestup vůči ose na jeden pár<ref name=alternative />
|2,55 Å (0,25 nm)
|3,4 Å (0,34 nm)
|3,7 Å (0,37 nm)
|-
|Průměr<ref name=alternative />
|23 Å (2,3 nm)
|20 Å (2,0 nm)
|18 Å (1,8 nm)
|}
 
Každý zdroj však uvádí poněkud odlišná čísla, výše uvedená tabulka tedy není jediná správná. Koneckonců ani B-DNA nacházející se v živých buňkách není ideální Watson-Crickovská struktura. Struktura je zejména silně závislá na sekvenci bází v daném místě.<ref name=voet />
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Dvoušroubovice“