Kauza Diag Human: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Verze 7014594 uživatele Drobnohled (diskuse) zrušena, nezdůvodněno a zdrojů tu je imo dost, jestli se vám něco nezdá použijte šablonu {{fakt}}, nebo tuto řádně zdůvodněte |
m pravopys |
||
Řádek 8:
Po roce [[1989]] chtěl [[Josef Šťáva]] obchodovat s [[Krevní plazma|krevní plazmou]] v Československu. Tehdejší ministr zdravotnictví [[Martin Bojar]] před Šťávou a jeho firmou Diag Human varoval tehdejšího obchodního partnera Josefa Šťávy, dánskou společnost Novo Nordisk, když firmu Josefa Šťávy označil za „pochybnou“.<ref name=HN>[http://domaci.ihned.cz/c1-26415540-josef-stava-upir-co-ziskal-miliardy Obchodoval s krví, miliardy vydělal až arbitráží s Českem]</ref> Podle Hospodářských novin se ''„v té době o Šťávovi nemluvilo jako o úspěšném obchodníkovi. Naopak. Média o něm informovala jako o gangsterovi, který obchoduje s krví nakaženou HIV a má na kontě mnoho skandálů. Novináři třeba spekulovali o tom, že v minulosti prodával infikovanou krev, násilně odebíranou vězňům z bývalé NDR. Právě kvůli těmto obviněním byl na Šťávu v Německu vydán zatykač.“''<ref name=HN/> Žádný ze skandálů, se kterými byl Šťáva spojován, se ale nepodařilo prokázat.<ref name="prilisdrahakrev">[http://domaci.ihned.cz/c1-26397410-prilis-draha-krev-cesko-zaplati-za-diag-human-8-33-miliard Z kauzy Diag Human vzešel nový český multimiliardář]</ref>
Během devadesátých let vypsala Česká Republika několik výběrových řízení na licenci pro zpracovatele krevní plazmy. První výběrové řízení v roce 1990 firma Conneco, později Diag Human (ve spolupráci s dánskou firmou Novo Nordisk) vyhrála<ref name='video'/>, Martin Bojar však jeho výsledek neuznal<ref name='video'/>. V pozdějších několika výběrových řízeních firma Josefa Šťávy opět neuspěla. Následkem přerušené spolupráce s Novo Nordisk podnikatelský model Diag Human měl i celkově zkrachovat<ref name='video'/>. V roce 1996 podala firma Diag Human žalobu u Krajského soudu, v níž se chtěla domoci náhrady škody za újmu, původně ve výši 200 miliónů korun<ref name='nekonecny'/>, kterou jí v České Republice, ale i dalších zemích měl způsobit dopis Ministra Bojara. Spor byl ovšem dále již řešen v [[rozhodčí řízení|rozhodčím řízení]], na základě tzv. rozhodčí smlouvy, kterou s Diag Human uzavřel toho roku ministr [[Jan Stráský]]<ref name='nekonecny'/>, a to na základě rady náměstka [[Aleš Dvouletý|Aleše Dvouletého]]<ref name='nekonecny'/>. Podle rozhodčí smlouvy mohlo být rozhodnutí rozhodčího senátu přezkoumatelné toliko před novým rozhodčím senátem.<ref name='nekonecny'/>.
V jednotlivých arbitrážních přezkumech pak Česká republika s Diag Human vedla nejdříve vlastní spor o nárok Diag Human, zda-li k poškození firmy došlo a posléze o výši způsobené škody. Podle analýz vypracovaných za vlády [[Miloš Zeman|Miloše Zemana]] měla firmě vzniknout škoda ve výši 680 milionů korun<ref name='nekonecny'/>, stát se rozhodl arbitráž zvrátit. Za působení ministryně [[Marie Součková|Marie Součkové]] se strany sporu nakonec dohodli<ref name='nekonecny'/>, že výši škody má určit poradenská společnost [[Ernst & Young]]<ref name='nekonecny'/>. Její znalci škodu vyčíslili na 2,5 až 4,6 miliardy korun<ref name='nekonecny'/>. Podle rozhodnutí arbitrů čtvrtého rozhodčího senátu z 13. srpna 2008 v té době Česko mělo zaplatit za zmařený obchod s krevní plazmou 8,33 miliardy korun, přičemž zhruba polovinu částky činí samotná škoda a zbytek úroky z prodlení a poplatky.<ref name="prilisdrahakrev" />
| |||