Ústavní zákon o československé federaci: Porovnání verzí

| související = [[Ústava ČSSRČeskoslovenské socialistické republiky]]

'''Ústavní zákon o  československé federaci''' byl vydán [[Národní shromáždění Československé socialistické republiky|Národním shromážděním Československé socialistické republiky]] dne [[27. říjen|27.  října]] [[1968]] a vyhlášen ve Sbírce zákonů pod číslem 143/1968  Sb. Tímto [[ústavní zákon|ústavním zákonem]] byl dosud [[unitární stát|jednotná]] [[Československá socialistická republika]] [[Federalizace Československa|transformována]] na [[federace|federaci]]. Byla zásadně změněna struktura vlády. 1.  ledna 1969 vznikly ''[[Česká socialistická republika]]'' a ''[[Slovenská socialistická republika]]'', které byly součástí federace.

Ústavní zákon o  československé federaci [[derogace|zrušil a nahradil]] hlavu třetí, čtvrtou, pátou a šestou [[Ústava Československé socialistické republiky|Ústavy]] [[Československá socialistická republika|ČSSR]]. [[Účinnost (právo)|Účinnosti]] nabyl (s  výjimkou článků  146 odst.  2 a 3, čl.  149 a 150, které nabyly dnem vyhlášení) dnem [[1. leden|1.  ledna]] [[1969]]. Zrušen byl pro Českou republiku [[Ústava České republiky|Ústavou]] [[Česko|České republiky]] dne [[1. leden|1.  ledna]] [[1993]].

Ústavní zákon o  československé federaci tvoří osm hlav (153  článků) a úvodní preambule.

''My, národ český a slovenský, vycházejíce z  poznání, že naše novodobé dějiny jsou prodchnuty oboustrannou vůlí žít ve společném státě,''

''přesvědčeni, že dobrovolné federativní státní spojení je odpovídajícím výrazem práva na sebeurčení a rovnoprávnost, avšak též nejlepší zárukou pro náš plný vnitřní národní rozvoj i  pro ochranu naší národní svébytnosti a svrchovanosti,''

''rozhodnuti vytvářet ve společném federativním státě v  duchu humanitních ideálů socialismu a proletářského internacionalismu podmínky pro všestranný rozvoj a blahobyt všech občanů a zaručovat jim rovná, demokratická práva a svobody bez rozdílu národnosti,''

''reprezentováni svými zástupci v  České národní radě a ve Slovenské národní radě, jsme se dohodli na vytvoření československé federace.''

Obsahuje 22  článků (v  původním znění) upravujících působnost federace a republik. Nejčastěji měněná část ústavního zákona.{{Fakt/dne|20100101163044}}

[[Federální shromáždění]] bylo zákonodárným sborem federace. Skládalo se ze dvou komor, [[Sněmovna lidu Federálního shromáždění|Sněmovny lidu]] a [[Sněmovna národů Federálního shromáždění|Sněmovny národů]]. Zaveden byl zákaz majorizace. Předsednictvo Federálního shromáždění vydávalo [[zákonné opatření|zákonná opatření]]. Sněmovna lidu měla 200  poslanců a byla volena na 4  roky. Sněmovna národů měla 150  poslanců přičemž 75 bylo voleno v  České republice a 75 ve Slovenské republice.

Federální vláda byla orgánem výkonné moci. Skládala se z  předsedy, místopředsedy a federálních ministrů. Vládu jmenoval prezident republiky. Vláda byla odpovědna Federálnímu shromáždění.

Ústavní soud měl být zvolen Federálním shromážděním a měl být soudním orgánem ochrany ústavnosti. Hlava šestá nebyla realizována a později byla nahrazena [[ústavní zákon o Ústavním soudu|ústavním zákonem o  Ústavním soudu]].

V  článku  143 byla zrušena hlava třetí, čtvrtá, pátá a šestá [[Ústava Československé socialistické republiky|Ústavy Československé socialistické republiky]], dále ustanovení článků čl.  1 odst.  2 a čl.  12, článků  107 až 109 a článku  111. V  článku  151 byla určena účinnost ústavního zákona.

Ústavní zákon o  československé federaci byl za dobu své platnosti obsáhle měněn a doplňován.

* [http://www.komunistickepravo.cz Bobek, M. -– Molek, P. -– Šimíček, V. (eds.): ''KOMUNISTICKÉ PRÁVO V  ČESKOSLOVENSKU -– Kapitoly z  dějin bezpráví.'' Masarykova univerzita, Mezinárodní politologický ústav, Brno, 2009, 1007  s.] ([[Portable Document Format|PDF]] ke stažení)]