Verze z 15. 6. 2011, 22:11 editovat DYDASO (diskuse \| příspěvky) 324 editací →‎Podmínky rekuperace ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 15. 6. 2011, 23:23 editovat zrušit editaci DYDASO (diskuse \| příspěvky) 324 editací →‎Rekuperace v třífázové napájecí soustavě Přejít na další porovnání →
Řádek 18: === Rekuperace v třífázové napájecí soustavě === Rekuperace (rekuperační brzdění, výroba elektrické energie) je v třífázové napájecí soustavě technicky jednoduché a provozované. Běžně jsou pro pohon zařízení používány [[asynchronní motor]]y připojené k síti přímo, přes frekvenční měniče, cyklokonvertory a podobně. V současnosti se začínají používat [[synchronní motor]]y s permanentními magnety ze vzácných zemin napájené z frekvenčních měničů. Oba typy strojů přechází samočinně do a z generátorického chodu.<br /> Technicky nejjednodušší je rekuperační brzdění v třífázové napájecí soustavě. Pohon vozidel obstarávají [[asynchronní motor\|asynchronní trakční motory]]. Rychlost vlaku je zde dána [[frekvence\|frekvencí]] napájecí soustavy, počtem pólů v motoru a trakčním převodem. Pokud se na klesání zvýší rychlost vlaku tak, že otáčky motoru přestoupí synchronní otáčky, moment motoru se z principu změní na záporný. Toto rekuperační brzdění lze využívat pouze pro regulaci rychlosti, nikoli pro zastavení. Rychlost otáčení hřídele pohonné jednotky s [[synchronní motor\|synchronním motorem]] je dána [[frekvence\|kmitočtem]] napětí přivedeným na svorkovnici motoru, počtem pólů motoru a výstupním převodem. Rychlost otáčení hřídele pohonné jednotky s [[asynchronní motor\|asynchronním motorem]] závisí navíc na skluzu asynchronního stroje. Rychlost vozidla závisí na rychlosti otáčení výstupního hřídele a průměru (obvodu) poháněného kola.<br /> Třífázová ~~napájecí~~trakční proudová soustava byla ~~velmi~~používána ~~oblíbená~~v počátcích elektrizace kolejové dopravy. Například u [[ozubnicová dráha\|ozubnicových drah]], kde přežívá dodnes. ~~právě~~<br ~~z důvodu jednoduchého a bezpečného způsobu regulace rychlosti na spádu.~~/> Výhodami třífázové trakční proudové soustavy je poměrně jednoduchý stroj, jednoduché a spolehlivé spouštění a regulovatelný záběrový moment. Nevýhodou jsou dva nebo tři trolejové dráty se sběrači. Třífázový pohon trakčního vozidla navrhl a realizoval maďarský prof. Kálmán Kadó. Trakční vozidlo bylo třífázové. Za trakčním vozidlem byl připojen vagon s rotačním měničem z jednofázové trakční proudové soustavy průmyslového kmitočtu na třífázovou soustavu. Tento systém se neujal.<br /> V prvních letech 20. stol. na 3.fázové soustavě vytvořila německá firma Siemens-Halske rychlostní rekord překračující hranici 200 km/h. {{Pracuje se\|2 dny\|15. 6. 2011, 21:23 (UTC)}} === Rekuperace ve stejnosměrné soustavě ===

Rekuperace: Porovnání verzí