Seminolové: Porovnání verzí

Seminolové pocházejí z části [[Kríkové|Kríků]], která se v průběhu 18. století usadila na tehdy řídce zalidněném poloostrově [[Florida]]. Byli řazeni mezi tzv. [[Pět civilizovaných kmenů]], vycházeli s bělochy dobře a přejímali mnohé prvky jejich civilizacezpůsobu života. To se změnilo roku 1821, kdy se [[Florida]] stala součástí [[USA]]. Američané začali zabírat půdu Seminolů a nutit je k vystěhování do indiánského teritoria [[Oklahoma]], což vedlo k sérii tzv. seminolských válek. Těch se zúčastnil také český dobrodruh [[Čeněk Paclt]] z [[Turnov]]a - bojoval jako [[žoldnéř]] na straně federální vlády, ale jeho zápisky prozrazují sympatie k Indiánům.

Odboj vedlvedli náčelník [[Osceola]] (1804-1838) a [[medicinman]] Abiaka. Příslušníci kmene se před pronásledováním uchýlili do močálů [[Everglades]] (odtud jejich někdejší pojmenování ''Bažinní Indiáni'') a využívali jejich neprostupného terénu k vedení [[partyzán]]ské války. Přidali se k nim také uprchlí černí otroci (jejich potomci tvoří dodnes zvláštní etnickou skupinu Černých Seminolů). Osceola byl zajat a zemřel ve vězení (podle oficiální verze na malárii, podle Václava Šolce spáchal sebevraždu) a, ve čtyřicátých letech 19. století zůstalo na Floridě jen necelých 500 Seminolů, ale definitivně byl jejich odpor zlomen roku 1858 - Seminolové si však dodnes zakládají na tom, že oficiálně nepodepsali kapitulaci. Větší část kmene skončila v Oklahomě, kde se v době [[Americká občanská válka|občanské války]] rozdělili na příznivce Unie a Konfederace; ti kteří zůstali na Floridě, živořili v nehostinných oblastech, americké občanství obdrželi až v roce 1934, jejich osud se začal zlepšovat až po 2. světové válce. V roce 1962 se od Seminolů oddělili Mikasukiové a byli uznáni jako samostatný kmen.

Seminolové se zabývali primitivním pěstováním [[kukuřice]], které doplňovali rybolovem a lovem [[aligátor]]ů; vynikali v zacházení s lukem. Žili v obydlích nazývaných ''chickees'', což byly dřevěné plošiny na kůlech kryté palmovým listím. Důležitou roli v jejich náboženství hrálo rituální užívání halucinogenního "černého nápoje", což byl odvar z [[cesmína|cesmíny]]. Bývají také označováni za vynálezce [[patchwork]]u, když v nouzi vyráběli oděvy z různobarevných hadříků. Dnes je hlavním zdrojem obživy Seminolů provozování kasin a řetězce ''Hard Rock Café''.

Statečný boj Seminolů za svobodu inspiroval filmy Budda Boettichera ''Seminolové'' (1953) či Konrada Petzolda ''Statečný Osceola'' (1971, v titulní roli [[Gojko MitićMitič]]) i knihu Dolores Johnsonové ''Seminolské deníky''.