Bitva u Nekmíře: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Předělání kapitoly „Bitva“. |
Dokončení článku; předělávka kapitoly důsledky. |
||
Řádek 6:
|místo= [[Nekmíř]], [[Plzeňský kraj|Plzeňsko]], [[Západočeský kraj|Západní Čechy]]
|výsledek= Vítězství husitů
|strana1= [[Soubor:Husitská korouhev.png|22px|border]] [[Husité]]
|strana2= Plzeňský landfrýd
|velitel1= [[Jan Žižka]]
Řádek 16:
|}}
'''Bitva u Nekmíře''' se odehrála na blíže neurčitém místě v lokalitě poblíž tvrze Nekmíř,{{#tag:ref|Podle místní tradice se bojiště nachází severně od silnice z Nekmíře do [[Tatiná|Tatiné]]. Jde o mírné návrší s chatovou zástavbou na okraji obce, které nese název ''Na Smrtelnici''.|group=pozn.}} vzdálené asi 17 km severozápadně od Plzně. Nepočetný husitský oddíl [[Jan Žižka|Jana Žižky z Trocnova]] zde v posledních dnech roku 1419 nebo začátkem ledna [[1420]] porazil výrazně silnější vojsko krajského landfrýdu pod velením Bohuslava ze Švamberka. V bitvě došlo k prvnímu doloženému použití [[Vozová hradba|vozové hradby]] za éry husitských válek.
== Předehra ==
Řádek 25:
== Důsledky ==
Po bitvě u Nekmíře muže plzeňského landfrýdu posílily oddíly [[Václav z Dubé|Václava z Dubé]], vojenského náměstka krále Zikmunda. Obě královské vojska posléze Plzeň oblehly, a po dobu několika dalších měsíců docházelo ke krvavým srážkám, které nepřinesly výhodu ani jedné straně.<ref name="Šmahel, 28" /> Samotní husité však byli v určité nevýhodě, neboť byli nuceni čelit nejen vnějšímu, ale také vnitřnímu nepříteli, jelikož příslušníci místní katolické a německé opozice začali opevňovat své domy;<ref>Macek, s. 25.</ref> navíc město již v polovině března svíralo několik narychlo vybudovaných bašt.<ref>Šmahel, s. 29.</ref> Pod tlakem okolností nakonec přistoupili na návrhy pražanů a uzavřeli s královskými dohodu, jež měla zaručit obyvatelům svobodu přijímání z kalicha a možnost volného odchodu.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Březové | jméno = Vavřinec z | odkaz na autora = Vavřinec z Březové | titul = Husitská kronika; Píseň o vítězství u Domažlic | vydavatel = Svoboda | místo = Praha | rok = 1979 | strany = 49 | poznámka = | isbn = <!--neuvedeno-->}}</ref> Pravděpodobně [[23. března]] vyrazilo přibližně 400 pěších (včetně žen a dětí) s 12 vozy k nově vznikajícímu Hradišti na hoře [[Tábor]], nicméně smlouva, kterou jim královská strana zaručila podmínky kapitulace, nebyla dodržena. Postupující kolona byla o dva dny později [[Bitva u Sudoměře|napadena u Sudoměře]] silnými oddíly landfrýdu a feudálů operujících v píseckém kraji a jen díky opětovnému použití vozové hradby se husitům podařilo dorazit k vytčenému cíli.<ref>Husitská kronika, s. 50.</ref>
== Odkazy ==
=== Poznámky ===
<references group="pozn."/>
=== Prameny ===
* {{Citace monografie | příjmení = | jméno = | titul = Ze starých letopisů českých | vydavatel = Svoboda | místo = Praha | rok = 1980 | počet stran = 580 | isbn = <!--neuvedeno-->}}
| |||