Praha: Porovnání verzí

Odebráno 63 293 bajtů ,  před 8 lety
Obsah stránky nahrazen textem „'''''Text kurzívou''' == Text nadpisu == ''Ó<big><big>Zvětšený text</big><big><big>Zvětšený text</big><big><big>Zvětšený text</big><big><big>Zvětšen...“
m (Robot opravil přesměrování na Historické české země - Změněn(y) odkaz(y) na České země; kosmetické úpravy)
(Obsah stránky nahrazen textem „'''''Text kurzívou''' == Text nadpisu == ''Ó<big><big>Zvětšený text</big><big><big>Zvětšený text</big><big><big>Zvětšený text</big><big><big>Zvětšen...“)
'''''Text kurzívou'''
{{Různé významy|tento=hlavním městě [[Česko|České republiky]]}}
== Text nadpisu ==
{| border="1" cellpadding="2" style="background-color: #f9f9f9; border: 1px solid #366; border-collapse: collapse; float: right; font-size: 90%; margin: 0 0 1em 1em; width: 300px;"
''Ó<big><big>Zvětšený text</big><big><big>Zvětšený text</big><big><big>Zvětšený text</big><big><big>Zvětšený text</big><big><big>Zvětšený text</big><big><big>Zvětšený text</big><big><big>Zvětšený text</big><big><big>Zvětšený text</big><big><big>Zvětšený text</big></big></big></big></big></big></big></big></big></big>
! colspan="2" style="font-size: 125%;" | Hlavní město Praha
|-
| colspan="2" align=center | [[Soubor:Prague Montage.jpg|300px|Historické jádro Prahy]]<br />
<small>'''''Praha, metropole [[Česko|České republiky]]:'''''<br />• Nahoře: Panorama [[Hradčany|Hradčan]] s [[Pražský hrad|Pražským hradem]] a [[Karlův most|Karlovým mostem]]<br />• Vlevo 1: [[Letohrádek královny Anny]] v [[Královská zahrada|Královské zahradě]]<br />• Vlevo 2: [[Valdštejnský palác]] – sídlo [[Senát Parlamentu České republiky|Senátu]] [[Parlament České republiky|Parlamentu České republiky]]<br />• Vlevo 3: [[Václavské náměstí]] v noci<br />• Dole: Panorama [[Staroměstské náměstí|Staroměstského náměstí]] se [[Staroměstská radnice|Staroměstskou radnicí]] a [[Pomník mistra Jana Husa|pomníkem mistra Jana Husa]]<br />• Uprostřed 1: Detail věže [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|chrámu sv. Víta]] se sochou pod ní<br />Uprostřed 2: Vstup do [[Obecní dům|Obecního domu]]<br />• Vpravo 1: [[Tančící dům]]<br />• Vpravo 2: [[Letohrádek Hvězda]]</small>
|-
| align="center" colspan="2" |
{| style="width: 95%; background:#f9f9f9"
|-
| align=center | [[Soubor:Flag of Prague.svg|125px|Vlajka Prahy]]<br />[[Vlajka Prahy]]
| align=center | [[Soubor:Praha CoA CZ.svg|120px|Znak Prahy]]<br />[[Znak Prahy]]
|}
|- style="background:#ffffff;"
| [[heslo]]: || '''Praga Caput Rei publicae<ref group=p.>od 28. 10. 1918</ref>'''<br />{{Malé|(dříve ''Praga Caput Regni'')}}
|- style="background:#ffffff;"
| [[status]]: || [[hlavní město]], zároveň [[Kraj (územní jednotka)|kraj]] a [[statutární město]]
|- style="background:#ffffff;"
| [[České země|historická země]]: || [[Čechy]]
|- style="background:#ffffff;"
| [[LAU]] 2: || CZ0100 554782
|- style="background:#ffffff;"
| [[Kraj (územní jednotka)|kraj]] <small>([[NUTS]] 3)</small>: || '''Hlavní město Praha''' <small>(CZ010)</small>
|- style="background:#ffffff;"
| [[okres]] <small>([[LAU]] 1)</small>: || '''Hlavní město Praha''' <small>(CZ0100)</small>
|- style="background:#FFFFE0;"
| [[ISO 3166-2:CZ]]: || CZ-PR
|- style="background:#FFFFE0;"
| [[Státní poznávací značka]]: || A&nbsp;
|- style="background:#FFFFE0;"
| [[poštovní směrovací číslo]]: || 100 00–199 00
|- style="background:#f9ffeb;"
| katastrální výměra: || 496 [[kilometr čtvereční|km²]]
|- style="background:#f9ffeb;"
| obyvatel: || 1&nbsp;290&nbsp;211 (20.5.2011<ref>{{Citace elektronické monografie|korporace=Ministerstvo vnitra ČR|odkaz na korporaci=Ministerstvo vnitra České republiky|titul=Adresy v České republice|url=http://aplikace.mvcr.cz/adresa/a/praha/index.html|datum vydání=2009-12-11|datum přístupu=2009-12-28|jazyk=}}</ref>)
|- style="background:#f9ffeb;"
| [[Rozpočet|rozpočtové výdaje]]: || 60&nbsp;991 mil. [[Koruna česká|Kč]] <small>([[2010]])</small><ref>[http://magistrat.praha-mesto.cz/84152_Soubor-rozpoctu-vlastniho-hl-m-Prahy-a-mestskych-casti-hl-m-Prahy-na-r-2010 Soubor rozpočtů vlastního hl. m. Prahy a městských částí hl. m. Prahy na r. 2010] - Úhrn výdajů za HLMP vč. městských částí celkem</ref>
|- style="background:#f9ffeb;"
| [[Hustota zalidnění]]: || 2 601.2 obyvatel/km²
|- style="background:#f9ffeb;"
| [[zeměpisná šířka]]: || 50° 05′ s. š.
|- style="background:#f9ffeb;"
| [[zeměpisná délka]]: || 14° 25′ v. d.
|- style="background:#f9ffeb;"
| [[nadmořská výška]]: || 177 m n. m. –&nbsp;399 m n. m.
|- style="background:#f9ffeb;"
| nejvyšší bod: || vrch [[Teleček]] mezi [[Sobín]]em a [[Chrášťany (okres Praha-západ)|Chrášťany]] ''(399 m n. m.)''
|- style="background:#f9ffeb;"
| nejnižší bod: || hladina [[Vltava|Vltavy]] u&nbsp;[[Suchdol (Praha)|Suchdola]] ''(177 m n. m.)''
|- style="background:#f2ffdb;"
| počet [[Praha#Územní členění|městských obvodů]]: || 10
|- style="background:#f2ffdb;"
| počet [[Praha#Správní a samosprávné členění|městských ''(správních)'' obvodů]]: || 22
|- style="background:#f2ffdb;"
| počet [[Praha#Správní a samosprávné členění|městských částí]]: || 57
|- style="background:#f2ffdb;"
| počet [[místní část|místních částí]]: || 146
|- style="background:#f2ffdb;"
| počet [[katastrální území|katastrálních území]]: || 112
|- style="background:#edffd4;"
| počet [[základní sídelní jednotka|základních sídelních jednotek]]: || 901
|- style="background:#edffd4;"
| adresa [[magistrát]]u: || [[Magistrát hlavního města Prahy]]<br />Mariánské nám. 2<br />110 01 [[Praha 1]]
|- style="background:#edffd4;"
| [[primátor]]: || [[Docent|Doc.]] [[Doktor všeobecného lékařství|MUDr.]] [[Bohuslav Svoboda]] ([[Občanská demokratická strana|ODS]]) ''(od r.[[2010]])''
|- style="background:#f2f2f2;"
| colspan="2" style="text-align: center" |
[http://www.praha-mesto.cz/ Oficiální web]<br />
[mailto:posta@cityofprague.cz E-mailová adresa]
|- style="background:#eddff4;"
|Interaktivní mapa || [http://www.praha.eu/jnp/cz/home/mestske_casti/index.html Městské části]
|-
| colspan="2" style="background-color: #fff; text-align: center;" |
[[Soubor:Kraj Hlavni mesto Praha.svg|225px|Praha na mapě českých krajů]]
|}
 
'''Praha''' je [[hlavní město|hlavní]] a současně největší [[město]] [[Česko|České republiky]] a [[Seznam největších měst v Evropské unii|14. největší]] město [[Evropská unie|Evropské unie]]. Leží mírně na sever od středu [[Čechy|Čech]] na řece [[Vltava|Vltavě]], uvnitř [[Středočeský kraj|Středočeského kraje]], jehož je správním centrem, ale jako samostatný [[Kraje v Česku|kraj]] není jeho součástí. Je sídlem velké části státních institucí a množství dalších organizací a firem. Sídlí zde [[Prezident České republiky|prezident republiky]], [[Vláda České republiky|vláda]], ústřední státní orgány a [[Vrchní soud v Praze|vrchní soud]]. Mimoto je Praha sídlem řady dalších úřadů, jak ústředních, tak i&nbsp;územních samosprávných celků; sídlí zde též ústředí většiny politických stran a centrály téměř všech církví, náboženských a dalších sdružení s&nbsp;celorepublikovou působností registrovaných v&nbsp;ČR.
 
Do dnešní podoby se Praha vyvíjela jedenáct století. Coby historická metropole Čech byla v&nbsp;minulosti sídelním městem [[České knížectví|českých knížat]] a [[České království|králů]], [[Svatá říše římská|římsko-německých císařů]] a hlavním městem [[Československo|Československa]]. V&nbsp;současnosti se rozkládá na území 496 čtverečních kilometrů a má zhruba 1,3 milionu obyvatel.<ref name=mvcr>http://aplikace.mvcr.cz/adresa/a/praha/index.html</ref> Pražská metropolitní oblast měla v&nbsp;roce 2004 (podle [[Eurostat]]u) zhruba 2 miliony obyvatel.<ref>[http://www.urbanaudit.org/DataAccessed.aspx Urban Audit]</ref>
 
Zároveň je Praha také vysoce ekonomicky vyspělým a bohatým regionem s výjimečně vysokou životní úrovní, přičemž tímto vyniká nejen nad české, ale i nad evropské standardy. Podle statistik Eurostatu je šestým nejbohatším regionem v Evropě. HDP na obyvatele v Praze dosahuje 172 % průměru celé EU (HDP na obyvatele ČR dosahuje pouze 80 %).<ref>http://www.e15.cz/domaci/ekonomika/praha-je-paty-nejbohatsi-region-eu-podle-hdp-na-osobu</ref><ref>http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_PUBLIC/1-18022010-AP/EN/1-18022010-AP-EN.PDF</ref>
 
Praha je všeobecně považována za jedno z&nbsp;nejkrásnějších měst v&nbsp;Evropě.<ref>[http://whc.unesco.org/archive/advisory_body_evaluation/616.pdf Hodnocení Prahy pro zařazení do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO]</ref> Historické centrum města s&nbsp;jedinečným panoramatem [[Pražský hrad|Pražského hradu]], největšího hradního komplexu na světě,<ref>Guinessova kniha rekordů, 1996</ref> je památkovou rezervací [[UNESCO]]. Právě historické jádro města a mnohé památky přilákají ročně miliony turistů ze zemí celého světa, v roce 2007 navštívilo Prahu 4 009 000 turistů, což ji činí jedním z&nbsp;nejnavštěvovanějších měst Evropy. V roce 2006 byla na 8. místě nejnavštěvovanějších měst Evropy. Pak v roce 2007 na 7. místě. A v téhož roku na 19. místě nejnavštěvovanějších měst světa.
 
== Název a přívlastky ==
Od roku [[1920]] je oficiálním názvem města '''Hlavní město Praha''', předtím od roku [[1784]] '''[[Královské hlavní město Praha]]'''. V&nbsp;jiných jazycích jméno obvykle zní '''Praga''' (latina, většina románských a slovanských jazyků), '''Prag''' (němčina) nebo '''Prague''' (angličtina a francouzština); vizte také rámeček „v&nbsp;jiných jazycích“.
 
Jméno ''Praha'' se tradičně odvozuje od slova ''práh''. Historici obvykle tvrdí, že Praha je pojmenována po říčním prahu či [[jez]]u, který se nacházel někde na místě dnešního [[Karlův most|Karlova mostu]]. Přes tento [[říční brod|brod]] přecházeli lidé přes řeku. Protože se město začalo rozrůstat právě nad tímto brodem, tedy prahem v&nbsp;řece, bylo nazváno ''Praha''. Pověst o&nbsp;založení Prahy název vysvětluje tím, že [[Libuše (kněžna)|kněžna Libuše]] nechala založit město tam, kde osadník uprostřed lesa tesal [[práh]] ke svému srubu.
 
Přívlastek '''Praga Caput Regni''' (Praha hlava království) byl používán od [[středověk]]u, v roce [[1518]] byl vyznačen na [[Staroměstská radnice|Staroměstské radnici]]. Od roku [[1927]] byl součástí znaku Prahy přívlastek '''Praha matka měst''' (latinsky '''Praga mater urbium'''), od roku [[1991]] je pak součástí znaku přívlastek '''Praga Caput Rei publicae''' (Praha hlava republiky).<ref>[http://www.pis.cz/cz/praha/zakladni_info/privlastky_hlavniho_mesta_prahy Pražská informační služba – Přívlastky hlavního města Prahy]</ref> Přívlastek '''Praha stověžatá''' zřejmě poprvé použil historik [[Josef Hormayer]] počátkem [[19. století]], tou dobou tyto věže spočítal matematik a filozof [[Bernard Bolzano]] a dospěl k číslu 103 (bez vodáren a soukromých domů).
 
{{Panorama|obrázek=Prague panorama.jpg|šířka=1200|popisek=Panorama Prahy z vrchu Petřína}}
 
== Historie ==
{{Viz též|Dějiny Prahy}}
[[Soubor:Josef Mathauser - Kněžna Libuše věští slávu Prahy.jpg|thumb|right|[[Libuše (kněžna)|Kněžna Libuše]] věští slávu Prahy, obraz [[Josef Mathauser|Josefa Mathausera]]]]
=== Počátky hradu a města Prahy ===
Na území dnešní Prahy sídlila v&nbsp;předhistorické době řada nejrůznějších kmenů – poslední nálezy u&nbsp;Křeslic datují zdejší osídlení do doby před sedmi tisíci lety (jde o&nbsp;kulturu s&nbsp;lineární – dříve volutovou – keramikou). Na stejném místě je však doloženo i&nbsp;mnohem pozdější germánské [[sídliště (archeologie)|sídliště]]. V&nbsp;[[6. století]] začali osídlovat pražskou kotlinu [[Slované]]. Důležitým kultovním místem se stal ostroh nad řekou Vltavou, kde nechal [[Bořivoj I.|kníže Bořivoj]] postavit koncem [[9. století]] druhý křesťanský kostelík v&nbsp;Čechách, zasvěcený Panně Marii. Za vlády Bořivojova syna [[Spytihněv I.|Spytihněva I.]] na počátku [[10. století]] byla celá plošina ostrohu obehnána obranným valem a vznikl zde knížecí palác. Tak byly položeny základy Pražského hradu, kam přesídlil kníže se svojí družinou z&nbsp;[[Levý Hradec|Levého Hradce]]. Praha se stala centrem rodícího se českého státu. Z&nbsp;Pražského hradu a dalších hradišť ve středních Čechách začali přemyslovští vládci spravovat okolní území, kde si postupně podřídili místní obyvatele a přiměli je k&nbsp;odvádění dávek. Existence knížecího hradu přivedla do jeho podhradí řemeslníky a obchodníky – začalo se rodit středověké město.
 
=== Středověk ===
[[Soubor:Nuremberg Chronicle f 229v 230r.jpg|thumb|left|Panorama Prahy koncem [[15. století]], dřevoryt z Norimberské kroniky]]
Počátkem [[12. století]] byla Praha kvetoucím městem, nad nímž se vznosně vypínal knížecí Hrad. ''„Tam žijí Židé mající plno zlata a stříbra, tam jsou ze všech národů nejbohatší kupci, tam jsou nejzámožnější peněžníci, tam stojí tržiště a něm plno kořisti…“'', napsal kdosi neznámý o&nbsp;Praze. Kupec Ibrahim Ibn Jakob napsal již v 10. století o&nbsp;Praze, že je to „město z&nbsp;kamene“, což bylo ve své době znakem spíše bohatých měst. Tehdejší Praha se rozkládala na území dnešního Starého Města. Pojmenování Starší - respektive latinsky ''Maior'', to znamená také Větší – Město pražské získala poté, co [[Přemysl II. Otakar]] udělil roku [[1257]] městská práva pražskému podhradí, osídlenému již minimálně od 10. století. Tak vzniklo Menší Město pražské – [[Malá Strana]]. Příliv řemeslníků a kupců do obou měst sílil, zvláště když se v&nbsp;době panování [[Karel IV.|Karla IV.]] Praha stala císařskou residencí a císař zamýšlel učinit z&nbsp;ní hlavní město Svaté říše římské. Prostor vymezený hradbami pražských měst však začal být pro početné příchozí brzy příliš těsný, a tak panovník přistoupil k&nbsp;velkorysému podniku – v&nbsp;roce [[1348]] založil [[Nové Město (Praha)|Nové Město pražské]] a vytyčil pro ně rozsáhlé území rozprostírající se mezi [[Vyšehrad]]em, [[Poříčí (Praha)|Poříčím]] a Starým Městem. To bylo postupně zaplněno výstavnými měšťanskými domy, prostornými tržišti, nádhernými stavbami kostelů a klášterů. ''Velikostí a nádherou mohla Praha této doby soupeřit s&nbsp;nejslavnějšími městy [[Řím]]em, [[Florencie|Florencií]], [[Paříž]]í, [[Kolín nad Rýnem|Kolínem]]'', napsal o&nbsp;sídelním městě Karla IV. [[František Palacký]].
 
=== Sjednocení pražských měst ===
[[Soubor:Church of Tyn (js).jpg|thumb|[[Kostel Matky Boží před Týnem|Týnský chrám]] na [[Staroměstské náměstí|Staroměstském náměstí]]]]
K&nbsp;prvnímu pokusu o&nbsp;sjednocení Starého a Nového Města došlo v&nbsp;roce [[1518]] na popud staroměstských měšťanů vedených Janem Paškem z&nbsp;Vratu. Roku [[1523]] král [[Ludvík Jagellonský]] potvrdil sjednocenou městskou radu, a tak spojení pražských měst legalizoval. Jednotná Praha však byla již roku [[1528]] znovu rozdělena.
 
Sjednotit pražská města natrvalo do jednoho správního celku se podařilo až roku [[1784]] za vlády císaře [[Josef II.|Josefa II]]. [[Královské hlavní město Praha]] pak tvořilo Nové a Staré Město pražské, Malá Strana a Hradčany. Postupně byl připojen [[Josefov (Praha)|Josefov]], [[Vyšehrad]] a [[Holešovice]].
 
Na konci [[19. století]] byla Praha již [[industrializace|industrializovaným]], rychle se rozvíjejícím městem se [[železnice|železnicí]] a továrnami, které nemělo svou velikostí v rámci [[české země|českých zemí]] srovnání.<ref>V roce 1890 měla podle Ottova naučného slovníku 182&nbsp;530 obyvatel, dalšími většími českými městy bylo už jen Brno (92&nbsp;327 obyvatel) a Plzeň (50&nbsp;221 obyvatel). V potaz je třeba vzít i tehdy ještě samostatná pražská předměstí Žižkov (41&nbsp;236 obyvatel), Královské Vinohrady (34&nbsp;531 obyvatel), Smíchov (32&nbsp;646 obyvatel) a Karlín (19&nbsp;540 obyvatel).</ref> Roku [[1893]] byla zahájena [[pražská asanace]], která zasáhla [[Josefov (Praha)|Josefov]] a [[Podskalí]]; začaly se rozvíjet elektrické dráhy, k&nbsp;městu se v&nbsp;roce 1901 připojila [[Libeň]].
 
=== Velká Praha ===
{{viz též|Velká Praha}}
Na konci [[První světová válka|první světové války]] byla vyhlášena nezávislost českého státu, ke kterému se vzápětí připojilo [[Slovensko]]. V&nbsp;Praze docházelo k&nbsp;ničení symbolů rakouského mocnářství. Přitom byly zničeny i&nbsp;některé památky, jako byl například [[Mariánský sloup]] na Staroměstském náměstí a později též pomník maršála Václava Radeckého (byl umístěn v Lapidáriu Národního muzea na Výstavišti a nahrazen pomníkem Ernsta Denise) na Malostranském náměstí.
 
Jako hlavní město nově ustanoveného [[Československo|Československa]] byla Praha i&nbsp;nadále modernizována a rozšiřována. Roku [[1922]] byla založena [[Velká Praha]], do které byla zahrnuta všechna [[předměstí]] včetně do té doby samostatných měst jako [[Vinohrady (Praha)|Vinohrady]], Nusle nebo [[Košíře]]. Praha, v&nbsp;niž vedle sebe žilo české, německé a židovské obyvatelstvo, se stala pozoruhodným kulturním centrem. Historizující styl, v&nbsp;němž bylo postaveno např. Národní divadlo, pseudogotické chrámy sv. Prokopa na [[Žižkov]]ě a sv. Ludmily na [[Náměstí Míru (Praha)|Náměstí Míru]], či přestavěna vyšehradská bazilika, rázně odvrhla [[secese]] přelomu století ([[Obecní dům]], nová budova Hlavního nádraží, Hotel Central v&nbsp;Hybernské ulici, [[Petřínská rozhledna]] a Průmyslový palác v&nbsp;Holešovicích, Husův pomník na Staroměstském náměstí). Desetileté secesní období přerušila 1. světová válka. Na konci dvacátých let 20. století se začal v&nbsp;architektuře projevovat [[funkcionalismus]]; byla také dostavěna gotická [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|Katedrála svatého Víta]].V&nbsp;září [[1929]] (za prezidenta T.G. Masaryka a arcibiskupa Františka Kordače, jak je uvedeno nad klenbou triumfálního oblouku chóru dómu) byla dokončena dostavba katedrály a slavnostně otevřena u příležitosti tisíciletí zavraždění [[Svatý Václav|svatého Václava]].
 
Světově unikátní je architektura [[kubismus|kubistická]] – jedině v&nbsp;Praze přešel kubismus z&nbsp;malířských pláten do architektury ([[Pavel Janák]], [[Josef Gočár]], [[Josef Chochol]]), ambiciózním plánem bylo založení kubistického sídliště na [[Vyšehrad]]ě.
 
=== Druhá světová válka ===
[[Soubor:Bundesarchiv Bild 183-2004-1202-505, Prag, Burg, Besuch Adolf Hitler.jpg|thumb|left|[[Adolf Hitler]] na [[Pražský hrad|Pražském hradě]] v březnu [[1939]]]]
Od [[15. března]] [[1939]] byla Praha hlavním městem [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu Čechy a Morava]]. Kulturní život byl ochromen; po incidentu, jehož obětí byl student [[Jan Opletal]], byly zavřeny vysoké školy. Během [[Druhá světová válka|druhé světové války]] byli z&nbsp;Prahy [[deportace|deportováni]] do [[koncentrační tábor|koncentračních táborů]] příslušníci tzv. „[[Norimberské zákony|méněcenných ras]]“, tedy zejména [[Židé|židovské]] a [[Romové|cikánské]] (dle tehdejšího označení) obyvatelstvo. Běžné byly popravy a věznění odpůrců [[nacismus|nacistického režimu]]. Nechvalně proslulou se v&nbsp;této souvislosti stala například úřadovna [[Gestapo|Gestapa]] v&nbsp;[[Petschkův palác|Petschkově paláci]] nebo [[Kobyliská střelnice|střelnice v&nbsp;Kobylisích]]. Režim dále zesílil represe po úspěšném atentátu na zastupujícího říšského protektora [[Reinhard Heydrich|Reinharda Heydricha]] v květnu [[1942]]. [[5. květen|5. května]] [[1945]] vypuklo [[Pražské povstání]], ovšem podle dohod mezi spojenci z&nbsp;protihitlerovské koalice musela [[americká armáda]] zůstat stát 6. května u&nbsp;[[Plzeň|Plzně]], zatímco [[Rudá armáda]] dorazila do Prahy až [[9. květen|9. května]].
 
Válečné škody na pražské zástavbě byly minimální; plánovanou likvidaci města už nemohl v&nbsp;té době oslabený a ustupující nacistický režim provést, k&nbsp;vážnějšímu poškození tedy došlo pouze za trojnásobného [[bombardování]] americkými letadly na konci války: [[15. listopad]]u [[1944]] v Holešovicích<ref>http://aktualne.centrum.cz/blogy-a-nazory/komentare/clanek.phtml?id=660612</ref> a [[14. únor]]a [[1945]]<ref>http://www.radio.cz/cz/clanek/63533</ref> zejména v [[Nové Město (Praha)|Novém Městě]], Nuslích a na [[Vinohrady (Praha)|Vinohradech]]. Výraznými stavbami, které vznikly jako náprava válečných škod, jsou věže [[Emauzský klášter|kláštera v&nbsp;Emauzích]] nebo novější [[Tančící dům]].
 
=== Praha jako hlavní město socialistického Československa ===
Po druhé světové válce začala vznikat první sídliště, a to napřed v&nbsp;období tzv. první dvouletky (1946–1948). V&nbsp;[[únor 1948|únoru 1948]] se chopila moci [[Komunistická strana Československa]] a plánování a výstavba sídlišť se výrazně urychlila. Původní zástavba byla často nahrazena panelovými domy. V&nbsp;letech 1960, 1968, 1970 a 1974 bylo k&nbsp;Praze připojeno [[Části Prahy|dalších celkem více než 60 obcí]]. V&nbsp;60. a 70. letech se zmodernizovaly důležité dopravní stavby jako [[letiště]] a [[Praha hlavní nádraží|hlavní nádraží]], začalo se budovat [[metro]] a takzvaný [[ZÁKOS]] – systém kapacitních městských komunikací, z&nbsp;nichž jedna oddělila [[Národní muzeum]] od [[Václavské náměstí|Václavského náměstí]]. Na protest proti sovětské okupaci se tam 16. ledna 1969 upálil [[Jan Palach]]. Pro obyvatele byla na zelených loukách okolo Prahy budována panelová sídliště (největší z&nbsp;nich je [[Jižní Město]]).
 
Postupující ekonomický úpadek země zasáhl i&nbsp;Prahu, což se projevilo v&nbsp;zanedbaném vzhledu města i&nbsp;ve zhoršování služeb. Mocenský monopol komunistické strany ukončila [[Sametová revoluce]].
 
=== Praha po sametové revoluci ===
[[Soubor:Prag ginger u fred gehry.jpg|thumb|right|[[Tančící dům]] od [[Vlado Milunić|Vlada Miluniće]] a [[Frank O. Gehry|Franka O. Gehryho]] byl první stavbou od špičkového světového architekta v Praze po [[sametová revoluce|sametové revoluci]]. Jeho stavba rozpoutala rozsáhlou veřejnou diskuzi o moderní architektuře v Praze.]]
 
Zavedení standardních vztahů se [[Západní Evropa|západoevropskými]] zeměmi otevřelo Prahu [[turistika|turistice]] jako nikdy předtím. Rozvoj soukromého vlastnictví a [[podnikání]] se nakonec projevil ve zkvalitnění služeb a také v&nbsp;opravě chátrajících budov v&nbsp;samém historickém jádru města.
 
Individuální automobilová doprava, která před rokem [[1990]] nebyla tak intenzivní jako v&nbsp;mnohých městech [[Západní Evropa|západní Evropy]], rychle rostla, a to vedlo k&nbsp;rychlému zhoršení dopravní situace ve městě. Poklesl rovněž i&nbsp;počet cestujících [[Městská hromadná doprava|MHD]].
 
== Geografie ==
[[Soubor:Malá Strana a Petřín z Mánesova mostu.jpg|thumb|left|Petřín od Vltavy]]
Praha leží mírně na sever od středu Čech. Centrum se rozkládá v údolí [[Vltava|Vltavy]] a jejích přítoků. Jejich erozní činnost vymodelovala členitý reliéf, nejnižším bodem je hladina Vltavy u&nbsp;[[Suchdol (Praha)|Suchdola]] (177 m n. m.), nejvyšším pak nevýrazný vrch [[Teleček]] mezi [[Sobín]]em a [[Chrášťany (okres Praha-západ)|Chrášťany]] (399 m n. m.). Televizní vysílač Cukrák nad Zbraslaví byl postaven v nadmořské výšce 412 m. V centru je výrazný vrchol [[Petřín]] (327 m n. m.) s rozhlednou z roku 1891, strmě se zdvihající od Vltavy.
 
=== Podnebí ===
[[Podnebí]] v&nbsp;Praze je mírné, teplejší než na jiných místech ve stejné zeměpisné šířce (50° s.š.) – např. v [[Kanada|kanadském]] [[Winnipeg]]u činí v&nbsp;zimě průměrná denní [[teplota]] –12&nbsp;°C, noční –20&nbsp;°C. Způsobuje také občasný silný [[vítr]], jeho průměrná rychlost je 5 [[m/s]] (14 [[km/h]]). Větry ale ne vždy vanou ze západu.<ref>[http://www.weatheronline.co.uk/cgi-bin/regframe?3&PRG=klstatistic&LANG=en&WMO=11518&STARTMONAT=JAN&ENDMONAT=DEZ&STARTJAHR=1982&ENDJAHR=2008&MOD=tab&ART=WDR&OFFSET=00 Směry větru]</ref>
 
Průměrný roční úhrn [[srážky|srážek]] za roky [[1961]]–[[1990]] ze stanice Praha-Ruzyně byly 526,6 [[Milimetr (srážková míra)|mm]], z&nbsp;toho nejvíce napršelo v&nbsp;květnu (78 mm) a nejméně v&nbsp;lednu a únoru (23 mm). Za roky [[2000]]–[[2007]] bylo průměrně ročně 160 dnů deštivých. Ročně je zde přibližně 60 zasněžených dnů, nejvíce v&nbsp;lednu, kde průměrná výška [[sníh|sněhu]] je 5 cm. Průměrně je zde ročně přes 1600 slunečných hodin (5 hodin denně). Nejvíce slunečných hodin je v&nbsp;červnu (230, za den 8,5) a nejméně v&nbsp;prosinci (38, za den 1,5).
 
Průměrná roční teplota se pohybuje okolo 8,5&nbsp;°C. V&nbsp;nejchladnějším měsíci lednu je průměrná denní teplota 1&nbsp;°C, noční –3&nbsp;°C. V&nbsp;nejteplejším měsíci červenci je průměrná denní teplota 24&nbsp;°C, noční 13&nbsp;°C. Ročně je okolo 100 mrazivých dnů a 30 ledových dnů. Relativní [[vlhkost vzduchu]] se celoročně pohybuje mezi 65 až 90 %.
 
'''Přehled průměrné teploty a srážek podle měsíců'''
 
{{Počasí
|metric_first = Yes
|single_line = Yes
|location = Praha
<!-- Nejvyšší průměrná teplota -->
|Jan_Hi_°C = 1.4
|Feb_Hi_°C = 3.1
|Mar_Hi_°C = 7.7
|Apr_Hi_°C = 13.4
|May_Hi_°C = 18.7
|Jun_Hi_°C = 21.2
|Jul_Hi_°C = 23.6
|Aug_Hi_°C = 23.5
|Sep_Hi_°C = 18.6
|Oct_Hi_°C = 12.8
|Nov_Hi_°C = 5.5
|Dec_Hi_°C = 2.1
<!-- Nejnižší průměrná teplota -->
|Jan_Lo_°C = -3.6
|Feb_Lo_°C = -3.3
|Mar_Lo_°C = -0.1
|Apr_Lo_°C = 3.5
|May_Lo_°C = 8.4
|Jun_Lo_°C = 11.3
|Jul_Lo_°C = 13.4
|Aug_Lo_°C = 13.0
|Sep_Lo_°C = 9.1
|Oct_Lo_°C = 4.9
|Nov_Lo_°C = 0.3
|Dec_Lo_°C = -2.2
<!-- Průměrný úhrn srážek -->
|Jan_Precip_mm = 23.6
|Feb_Precip_mm = 23.1
|Mar_Precip_mm = 28.1
|Apr_Precip_mm = 38.2
|May_Precip_mm = 77.2
|Jun_Precip_mm = 72.7
|Jul_Precip_mm = 66.2
|Aug_Precip_mm = 69.6
|Sep_Precip_mm = 40.4
|Oct_Precip_mm = 30.5
|Nov_Precip_mm = 31.9
|Dec_Precip_mm = 25.3
<!-- Zdroje -->
|source = [http://envis.praha-mesto.cz/rocenky/Pr05_html/B1_01.htm Ročenka Praha - Životní prostředí 2005] Statistické údaje za roky 1961–1990 ze stanice Praha-Ruzyně
|accessdate =
}}
 
=== Kvalita ovzduší ===
[[Soubor:Michelská teplárna.jpg|thumb|right|Smog na pražském předměstí – pohled z&nbsp;[[Jižní spojka|Jižní spojky]] na [[Michelská teplárna|Michelskou teplárnu]]]]
Praha je podobně jako jiná velká města sužována zhoršenou kvalitou [[ovzduší]] a často se zde tvoří [[smog]]. Hlavní podíl na znečištění má prašný spad (tzv. lehký [[polétavý prach]] s&nbsp;částicemi do velikosti 10 mikrometrů), dále pak také zvýšená koncentrace [[Oxidy|oxid]]ů [[dusík]]u, v&nbsp;letních měsících také přízemního [[Ozon|ozónu]]. Největší koncentrace škodlivin byla naměřena ve čtvrtích u&nbsp;průmyslových podniků a především ve stopě hlavních silničních tahů ([[Pražský okruh|Pražský]] a [[Městský okruh]] + jejich radiály): na Novém Městě, [[Smíchov]]ě, [[Pankrác (Praha)|Pankráci]], [[Roztyly (Praha)|Roztylech]], [[Uhříněves|Uhříněvsi]], [[Vysočany|Vysočanech]].<ref>[http://www.wmap.cz/atlaszp/ Atlas životního prostředí v&nbsp;Praze wmap]</ref> Míra škodlivin je pravidelně kontrolována, nicméně například při požáru tržnice v&nbsp;[[Libuš]]i&nbsp;nebyli občané o&nbsp;jejich zvýšeném obsahu v&nbsp;ovzduší informováni.<ref>[http://aktualne.centrum.cz/domaci/zivot-v-cesku/clanek.phtml?id=621477 Kolik jedů bylo po požáru ve vzduchu? Lidem to neřekli] aktuálně.cz, 7. 11. 2008.</ref>
 
== Ekonomika ==
<!-- {{Viz též|Ekonomika Prahy}} až článek bude, obnovte -->
Praha je v porovnání se zbytkem ČR výrazně bohatším regionem a svojí ekonomickou silou a vyspělostí vyniká dokonce i vysoko nad evropské standardy (v roce 2011 se ve studii [[Eurostat]]u umístila jako 6. nejbohatší region v Evropě a nejbohatší region ve střední a východní Evropě).<ref>hhttp://www.novinky.cz/ekonomika/226123-praha-je-nejbohatsim-regionem-stredni-a-vychodni-evropy.html
</ref><ref>http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_PUBLIC/1-18022010-AP/EN/1-18022010-AP-EN.PDF</ref>
 
Hlavní město Praha patří tradičně k&nbsp;nejdůležitějším hospodářským centrům Česka. Vedle význačného filmového průmyslu a zřejmě nejvýznačnějšího odvětví, turistiky, se zde nachází i&nbsp;mnoho závodů zpracovatelského průmyslu.
 
[[Hrubý domácí produkt]] v&nbsp;pražském kraji obnášel roku 2002 kolem 620&nbsp;miliard Kč (tzn. 25,7 % celkového HDP v&nbsp;tržních cenách; v&nbsp;přepočtu na hlavu to činí 226 % celorepublikového průměru).
 
=== Ekonomická aktivita obyvatel<ref>http://www.praha.czso.cz/xa/redakce.nsf/i/zakladni_tendence_demografickeho_socialniho_a_ekonomickeho_vyvoje_prahy_v_roce_2009_trh_prace</ref> ===
Praha dlouhodobě vykazuje, v porovnání se zbytkem ČR, výrazně nižší podíl obecně ekonomicky neaktivních jedinců i nezaměstnaných. [[Míra zaměstnanosti]] se v Praze pohybuje kolem 60%, v porovnání s 55% v celé ČR, [[míra nezaměstnanosti]] se potom v Praze pohybuje kolem 2-3%, v porovnání s 6-9% v celé ČR.
 
V Praze jsou také běžné výrazně vyšší mzdy, než ve zbytku ČR. [[Medián]] [[mzda|hrubých měsíčních mezd]] činil v roce 2009 v Praze 28 386 Kč, kdežto v celé ČR jen 22 229 Kč.
 
Velice znatelné je také zaměření ekonomické činnosti v Praze na oblasti [[služba|služeb]] a další činnosti [[terciérní sektor|terciérního sektoru]], který zaměstnává asi 80% ekonomicky aktivních pražanů, v porovnání s celou ČR, kde terciérní sektor zaměstnává pouze 58% ekonomicky aktivních. Analogicky obrácená je situace v [[průmysl|průmyslovém]] (sekundérním) a [[zemědělství|zemědělsko]]-[[těžba|těžebním]] (primárním) sektoru, které v Praze zaměstnávají 20% respektive 0% ekonomicky aktivních obyvatel, kdežto v celé ČR 39% respektive 3%.
 
Specifický pro Prahu je také zvýšený podíl ekonomicky aktivních jedinců, kteří v Praze nebydlí, ale za prací do Prahy cestují. Z celkového počtu ekonomicky aktivních v Praze jich v Praze také sídlí asi 81%, kdežto 19% jedinců do Prahy za ekonomickými aktivitami cestuje (z toho nejvýznamnější je skupina obyvatel [[Středočeský kraj|Středočeského kraje]], kteří tvoří 13% všech pracujících v Praze). Obráceně ale 96% pražanů má svoje ekonomické aktivity soustředěné v Praze a pouze 4% pražanů za nimi cestuje mimo Prahu.
=== Zpracovatelský průmysl ===
[[Soubor:Prag wirt2 2002.png|thumb|left|Hospodářství Prahy 2002 (v&nbsp;procentech)]]
Zpracovatelský průmysl hlavního města Prahy zaujímá s&nbsp;7,6 procenty celkové průmyslové výroby páté místo v&nbsp;regionální struktuře všech čtrnácti krajů. Průmyslové závody se soustřeďují zejména na severovýchodě a jihozápadě města. Na území hlavního města bylo roku 2003 registrováno 733 průmyslových závodů (s&nbsp;více než dvaceti zaměstnanci) s&nbsp;celkem 111&nbsp;tisíci pracujících.
 
Objemem své výroby se v&nbsp;Praze jednoznačně prosazují dvě odvětví: produkce potravin a produkce elektrických a optických přístrojů, obě odvětví s&nbsp;přibližně 33&nbsp;miliardami Kč v&nbsp;roce 2002 nebo podílem 12 procent na produkci odvětví v&nbsp;celé republice (tržby za vlastní výrobky a služby v&nbsp;běžných cenách; viz i&nbsp;diagramy). Význačnou roli zde hraje především výroba rozhlasových a televizních přijímačů.
 
Tato odvětví jsou následována polygrafickým průmyslem s&nbsp;téměř 24,5 miliardami Kč tržeb. Význam tohoto odvětví vyplývá ze skutečnosti, že v&nbsp;hlavním městě se toto odvětví silně koncentruje (44 procent celkové produkce) a Praha zde zaujímá první místo ze všech regionů.
[[Soubor:Prag wirt1 2002.png|thumb|right|Hospodářství Prahy 2002 (v&nbsp;milionech Kč)]]
Mimo to se v&nbsp;Praze nacházejí i&nbsp;další význačné závody tradičních průmyslových sektorů a odvětví, které přispívají k&nbsp;velkému významu hlavního města jako průmyslového střediska:
* výroba kovodělných výrobků
* výroba strojů a zařízení
* chemie a farmaceutický průmysl
* průmysl výrobků ze skla, keramiky a porcelánu, stavební hmoty
* výroba dopravních prostředků (mimo výroby automobilů), zde zejména kolejní soupravy, motocykly, lehká letadla a jiné
 
Další odvětví hrají spíše podřadnou roli.
 
== Obyvatelstvo ==
[[Soubor:Wenzelsplatz-00.jpg|thumb|left|Rušné [[Václavské náměstí]]]]
<!-- {{Viz též|Obyvatelstvo Prahy}} až článek bude, obnovte -->
Praha měla ke dni 14.1.2011 1 288 696.<ref name=mvcr></ref> Je 14. největším městem [[Evropská Unie|Evropské Unie]]. Každých 10 let se počet obyvatel průměrně zvýší o 57 200 obyvatel.{{Fakt/dne|20110409112948}} Za prací do ní dojíždí kolem 300&nbsp;000 lidí, převážně ze Středočeského kraje.
 
Od poloviny 90. let výrazně posilují národnostní [[menšina|menšiny]]. V&nbsp;Praze podle odhadů žije trvale nebo přechodně asi 50&nbsp;000 [[Slováci|Slováků]], 50&nbsp;000 [[Ukrajinci|Ukrajinců]], dalších 20&nbsp;000 lidí z&nbsp;bývalého SSSR (především [[Rusové]] a [[Bělorusové]]), 10&nbsp;000 obyvatel ze zemí bývalé Jugoslávie (především [[Srbové]] a [[Chorvati]]) a 15&nbsp;000 [[Vietnamci|Vietnamců]]. Ve městě je několik [[Romové|romských]] komunit, především v&nbsp;Libni, západní části [[Smíchov]]a a na [[Žižkov]]ě. Podíl Romů v&nbsp;populaci je nižší než průměr v&nbsp;ČR (při sčítání lidu v&nbsp;roce 2001 bylo procento uvedené romské národnosti poloviční proti celorepublikovému průměru, nižší je pouze v&nbsp;kraji Vysočina<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = ČSÚ - Obyvatelstvo podle národnosti
| url = http://vdb.czso.cz/vdbtab/tabdetail.jsp?cislotab=OB006+%28kraje%29
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-3-20
| vydavatel = Český statistický úřad
| jazyk = česky
}}</ref>); podle výzkumu pro MPSV a ESF z&nbsp;roku 2006<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Mapa sociálně vyloučených a sociálním vyloučením ohrožených romských lokalit v České republice - 5.1 Hlavní město Prah
| url = http://www.esfcr.cz/mapa/int_pha.html
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-3-20
| vydavatel = GAC spol. s r.o.
| místo =
| jazyk = česky
}}</ref> v&nbsp;Praze je 6 sociálně vyloučených romských lokalit s&nbsp;odhadovaným počtem obyvatel přes 9 000. [[Karlín]] má pravděpodobně největší asijskou komunitu{{Fakt/dne|20110409121002}}, dalšími centry Asiatů jsou [[Holešovice]]{{Fakt/dne|20110409121002}} a [[Písnice]]. Většina Ukrajinců jsou muži, kteří přijeli za prací; mnozí z&nbsp;nich se však již v&nbsp;Praze trvale usadili. Slováky tvoří hlavně trvale usazení, studenti VŠ a lidé, kteří přijeli krátkodobě či dlouhodobě za prací.
 
Praha má vysokou míru počtu přistěhovalých i&nbsp;počtu vystěhovalých. Mezi přistěhovalými je výrazně vysoký podíl cizinců. Pražané se vystěhovávají nejvíce do Středočeského kraje, konkrétně okresů Praha-východ a Praha-západ, kde vzniká [[metropolitní oblast]] Prahy. Ta má přibližně 200&nbsp;000 obyvatel a neustále roste. Je nejrychleji rostoucím místem v&nbsp;ČR.
 
V&nbsp;minulosti v&nbsp;Praze žilo velice heterogenní obyvatelstvo - vedle Čechů Němci, Židé, ve středověku a raném novověku také Italové. Architektonické památky italského původu tvoří velkou část Malé Strany, židovského několik budov, které se zachovaly po asanaci [[Josefov (Praha)|Josefova]], ale i&nbsp;synagogy mimo centrum města; [[Jubilejní synagoga]] na Novém Městě, synagoga na [[Smíchov]]ě a na [[Palmovka|Palmovce]] aj.
 
Dle sčítání pražského magistrátu z&nbsp;roku 2007 se ve městě pohybuje zhruba 2000 [[bezdomovec|bezdomovců]]. Téměř 50 z&nbsp;nich získalo v&nbsp;roce [[2008]] práci na hlavní pracovní poměr díky pilotnímu projektu centra sociálních služeb (příspěvková [[organizace]] magistrátu). Účastníci projektu našli uplatnění v&nbsp;zahradnictví, pásové výrobě nebo na stavbách.<ref>{{Citace elektronického periodika
| periodikum = Novinky.cz
| datum vydání =
| příjmení =
| jméno =
| titul = Projekt našel 50 bezdomovcům práci, firmy jsou s nimi spokojeny
| url = http://www.novinky.cz/clanek/147699-projekt-nasel-50-bezdomovcum-praci-firmy-jsou-s-nimi-spokojeny.html
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-8-20
| vydavatel =
| jazyk =
}}</ref>
 
{| class="wikitable" style="margin: 1em auto 1em auto"
|+ Vývoj počtu obyvatel Prahy od roku 1378 do roku 2010 (''v tisících''){{Fakt/dne|20110409121002}}<ref>[http://www.czso.cz/xa/redakce.nsf/i/vekove_slozeni_obyvatelstva_hl_m_prahy_v_letech_1961_2009/$File/vekovka_Praha_1961_2009.xls ČSÚ: Věkové složení obyvatelstva Prahy k 31.12. v letech 1961-2009 v územní struktuře daného roku]</ref><ref>[http://www.czso.cz/x/krajedata.nsf/oblast2/obyvatelstvo-xa/$File/pha_1_obyvatelstvo.xls ČSÚ: Vybrané údaje za Hlavní město Prahu - obyvatelstvo]</ref>
!style="background:#ddffdd"|Rok
!style="background:#f3fff3"|'''1378'''
!style="background:#f3fff3"|'''1500'''
!style="background:#f3fff3"|'''1610'''
!style="background:#f3fff3"|'''1702'''
!style="background:#f3fff3"|'''1798'''
!style="background:#f3fff3"|'''1850'''
!style="background:#f3fff3"|'''1883'''
!style="background:#f3fff3"|'''1884'''
!style="background:#f3fff3"|'''1901'''
!style="background:#f3fff3"|'''1918'''
!style="background:#f3fff3"|'''1922'''<ref>vznik [[Velká Praha|Velké Prahy]]</ref>
!style="background:#f3fff3"|'''1930'''
!style="background:#f3fff3"|'''1960'''
!style="background:#f3fff3"|'''1965'''
!style="background:#f3fff3"|'''1968'''<ref>k městu přičleněno 21 obcí</ref>
!style="background:#f3fff3"|'''1970'''
|-
!style="background:#ddffdd"|Počet obyvatel
| 40
| 30
| 60
| 60–65
| 79
| 155
| 160
| 171
| 216
| 223
| 667
| 849
| 1 005
| 1 025
| 1 102
| 1 080
|-
!style="background:#ddffdd"|Rok
!style="background:#f3fff3"|'''1975'''
!style="background:#f3fff3"|'''1980'''
!style="background:#f3fff3"|'''1985'''
!style="background:#f3fff3"|'''1990'''
!style="background:#f3fff3"|'''1995'''
!style="background:#f3fff3"|'''2000'''
!style="background:#f3fff3"|'''2001'''
!style="background:#f3fff3"|'''2002'''
!style="background:#f3fff3"|'''2003'''
!style="background:#f3fff3"|'''2004'''
!style="background:#f3fff3"|'''2005'''
!style="background:#f3fff3"|'''2006'''
!style="background:#f3fff3"|'''2007'''
!style="background:#f3fff3"|'''2008'''
!style="background:#f3fff3"|'''2009'''
!style="background:#f3fff3"|'''2010'''
|-
!style="background:#ddffdd"|Počet obyvatel
| 1 167
| 1 190
| 1 193
| 1 215
| 1 210
| 1 181
| 1 160
| 1 162
| 1 166
| 1 171
| 1 181
| 1 188
| 1 212
| 1 233
| 1 249
| 1 257
|}
 
== Kultura ==
[[Soubor:Národní galerie.jpg|thumb|Vstup do Veletržního paláce [[Národní galerie v Praze|Národní galerie]]]]
Praha je kulturní metropolí celé České republiky, [[Evropské město kultury]] [[2000]].<ref>[[Evropský parlament]] – [http://www.europarl.europa.eu/news/archive/staticDisplay.do?language=cs&id=1004 Evropská hlavní města kultury]</ref> Působí zde desítky muzeí, galerií, divadel, kin a nejrůznějších kulturních institucí.
 
Pražský magistrát vynakládá na kulturu ročně stamilionové částky; způsob přerozdělování finančních prostředků však v&nbsp;letech [[2007]]–[[2008]] ohrozil především některá menší divadla, a stal se tak předmětem ostrých [[Za Prahu kulturní|sporů]].<ref>[http://www.novinky.cz/clanek/138352-kulturni-politika-prahy-rozdeluje-umelce.html Kulturní politika Prahy rozděluje umělce.] Novinky.cz, 24. 4. 2008</ref>
 
=== Pamětihodnosti ===
Praha díky své bohaté historii patří po kulturní stránce k&nbsp;nejvýznamnějším městům světa a po [[Londýn]]ě, [[Paříž]]i, [[Řím]]ě, [[Madrid]]u&nbsp;a [[Berlín]]u&nbsp;je šestým nejnavštěvovanějším městem [[Evropa|Evropy]]. Neobyčejné množství a koncentrace dochovaných architektonických památek je mimo jiné zapříčiněno relativně minimálním poškozením za [[Druhá světová válka|druhé světové války]] (na rozdíl od mnoha ostatních evropských velkoměst). '''[[Pražská památková rezervace]]''' (PPR) zahrnuje městské části s&nbsp;největší koncentrací památek. S&nbsp;rozlohou 8,66 km<sup>2</sup> patří mezi největší rezervace svého druhu na světě. Na území Prahy je celkem 37 [[Národní kulturní památka České republiky|národních kulturních památek]] (z&nbsp;toho 28 na území PPR).
 
==== Památky Pražské památkové rezervace ====
[[Soubor:Hradcany.jpg|thumb|left|[[Pražský hrad]], [[Hradčany]] a část [[Karlův most|Karlova mostu]]]]
''Následující seznam uvádí pouze nejvýznamnější památky. Více objektů naleznete na stránce [[Seznam pražských památek]].'' '''''Tučně''''' ''zvýrazněné objekty jsou národními kulturními památkami.''
 
{|
| width="40%" valign="top" |
 
'''Kostely a kaple'''
* Na '''[[Pražský hrad|Pražském hradě]]'''
** [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha]]
** [[Bazilika svatého Jiří]]
** [[Kaple svatého Kříže (Pražský hrad)|Kaple sv. Kříže]]
** [[Kostel Všech svatých (Pražský hrad)|Kostel Všech svatých]]
* '''[[Kostel Matky Boží před Týnem]]'''
* [[Kostel svatého Mikuláše (Malá Strana)]]
* [[Kostel Narození Páně (Praha)]]
* '''[[Betlémská kaple]]'''
* Na '''[[Vyšehrad]]ě'''
** [[kostel svatého Petra a Pavla (Praha)|Kostel svatého Petra a Pavla]]
** [[Rotunda svatého Martina]]
 
'''Paláce'''
* '''[[Palác Kinských]]'''
* [[Černínský palác]]
* [[Valdštejnský palác]]
 
| width="40%" valign="top" |
'''Kláštery'''
* '''[[Strahovský klášter]]'''
* '''[[Emauzský klášter]]'''
* '''[[Anežský klášter]]'''
* [[Klášter augustiniánů kanovníků (Praha)|Klášter augustiniánů kanovníků]]
 
'''Stavby určené pro vzdělání a kulturu'''
* '''[[Karolinum]]'''
* '''[[Národní divadlo]]'''
* '''[[Národní muzeum]]'''
* '''[[Klementinum]]'''
* '''[[Rudolfinum]]'''
 
'''Ostatní stavby'''
* '''[[Karlův most]]'''
* '''[[Staroměstská radnice]]'''
* '''[[Obecní dům]]'''
 
| width="20%" valign="top" |
[[Soubor:PragueCathedral03.jpg|thumb|[[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha]]]]
[[Soubor:Strahov Monastery 001.jpg|thumb|Theologický sál [[Strahovský klášter|Strahovského kláštera]]]]
|}
 
==== Památky mimo území Pražské památkové rezervace ====
[[Soubor:Praha, Liboc, Obora Hvězda, letohrádek Hvězda.JPG|left|thumb|[[Hvězda (letohrádek)|Letohrádek Hvězda]]]]
* '''[[Hvězda (letohrádek)|Letohrádek Hvězda]]'''
* '''[[Břevnovský klášter]]'''
* [[Trojský zámek]]
 
=== Muzea ===
* [[Muzeum hlavního města Prahy]]
 
=== Divadlo ===
Praha se vyznačuje mimořádnou koncentrací malých i&nbsp;velkých divadelních scén. V&nbsp;nejvýznamnějším [[Národní divadlo|Národním divadle]], jehož [[neorenesance|novorenesanční budova]] a výzdoba je symbolem českého vlastenectví 19. století, působí stálé soubory [[činohra|činohry]], [[opera|opery]] a [[balet]]u;<ref>narodni-divadlo.cz – [http://www.narodni-divadlo.cz/Default.aspx?dk=homepage.aspx&jz=cz O&nbsp;divadle]</ref> ty vystupují střídavě také v&nbsp;[[klasicismus|klasicistním]] [[Stavovské divadlo|Stavovském divadle]], v&nbsp;němž se na konci 18. století uskutečnily premiéry [[Mozart]]ových oper ''[[Don Giovanni]]'' a ''[[La clemenza di Tito]]''. Mezi činoherními scénami dále vyniká [[Divadlo na Vinohradech]]. Prestižní hudební scénou je pražská [[Státní opera Praha|Státní opera]] (původně pražská německá scéna) a také Dvořákova síň [[Rudolfinum|Rudolfina]], sídla [[Česká filharmonie|České filharmonie]].<ref>ceskafilharmonie.cz – [http://www.ceskafilharmonie.cz/content_51.php Rudolfinum]</ref> Světově známé je také divadlo [[Laterna magika]].
 
Mezi menší scény patří mj. [[Divadlo Na zábradlí]], [[Divadlo v Dlouhé]], [[Dejvické divadlo]] či dnes již legendární [[Semafor (divadlo)|Semafor]] a [[Žižkovské divadlo Járy Cimrmana|divadlo Járy Cimrmana]]. Kromě toho má Praha množství [[muzikál]]ových a zábavných divadel (největší z&nbsp;nich je [[Hudební divadlo Karlín]]) a dalších komerčních scén, které se zaměřují např. na [[černé divadlo]] a žijí především z&nbsp;cestovního ruchu.
 
=== Hudba ===
[[Soubor:Prag staendetheater.jpg|thumb|[[Stavovské divadlo]]]]
* [[Česká filharmonie]], [[Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK|Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK]]
 
=== Restaurace a kluby ===
V Praze jsou stovky restaurací a barů a především hospod s dobrým českým pivem. Malá Strana, Staré Město, Žižkov nebo například i Nusle jsou plné dobrých hospod, z nichž mezi nejznámější určitě patří [[Restaurace U Pinkasů|U Pinkasů]], U Vejvodů, U Tygra, U Hrocha, U Kalicha, U Bansethů a další. Slavná je také restaurace, která si vaří vlastní pivo – U Fleků. Praha v posledních letech nabízí také více kvalitních restaurací, které vedou skvělí šéfkuchaři, úrověn gastronomie rok od roku vzrůstá a již druhá pražská restaurace se může pyšnit hvězdičkou Michelin. Praha též každoročně na jaře pořádá festival jídla – Prague Food Festival.
 
== Správa ==
{{Viz též|Magistrát hlavního města Prahy}}
=== Postavení Prahy v&nbsp;rámci České republiky ===
Praha je [[hlavní město|hlavním městem]] [[Česko|České republiky]] a jako taková je pravidelným sídelním městem jejích ústředních orgánů. Navíc je už od [[24. listopad]]u&nbsp;[[1990]] ''de facto'' opět [[statutární město|statutárním městem]], má však specifické postavení [[obec|obce]] i&nbsp;[[Kraj (územní jednotka)|kraje]] zároveň. Netýká se jí [[zákon o obcích]] (č. 128/2000 Sb.) a [[zákon o krajích]] (č. 129/2000 Sb.), nýbrž zvláštní [[zákon o hlavním městě Praze]] (č. 131/2000 Sb.), který se zmiňuje o&nbsp;jejím [[statut města|statutu]], ale mezi statutární města ji nepočítá. Praha vydává pro své území vlastní právní předpisy, [[vyhláška|vyhlášky]] i [[nařízení]], které publikuje ve [[Sbírka právních předpisů hlavního města Prahy|Sbírce právních předpisů hlavního města Prahy]]. V Praze zároveň sídlí i&nbsp;správní instituce [[Středočeský kraj|Středočeského kraje]].
 
=== Členění Prahy ===
[[Soubor:Mikulas.jpg|thumb|left|[[Kostel svatého Mikuláše (Malá Strana)|Kostel sv. Mikuláše]] na [[Malostranské náměstí|Malostranském náměstí]], leží v [[Praha 1|Praze 1]] v katastrálním území [[Malá Strana]]]]
: ''Podrobněji o&nbsp;částech Prahy a o&nbsp;jejím členění od roku 1784 do současností čtěte v&nbsp;článcích [[Části Prahy]], o&nbsp;zásadních dějinných přelomech v&nbsp;článcích [[Královské hlavní město Praha]] a [[Velká Praha]].''
 
==== Katastrální členění ====
[[Soubor:Katastrální mapa Prahy.PNG|thumb|right|Katastrální území hl. m. Prahy]]
Do roku [[1949]] byly správní obvody až na jednu výjimku z&nbsp;roku 1947 tvořeny jedním nebo více celými katastrálními celky, bývalými obcemi či městy. Od roku 1949 došlo k&nbsp;zásadní změně správního členění. Od té doby hranice mnoha [[městský obvod|městských obvodů]], správních obvodů a [[městská část|městských částí]] jsou nezávislé na hranicích [[katastrální území|katastrálních území]] a některá katastrální území jsou tak rozdělena do více správních a samosprávných částí města. Katastrální území (například [[Vinohrady (Praha)|Vinohrady]], [[Smíchov]]) jsou nadále rozhodující zejména pro evidenci pozemků a nemovitostí a [[označování domů]]. Praha je složena ze 112 katastrálních území různé velikosti, charakteru i&nbsp;významu.
 
==== Významné čtvrti ====
Centrum města: [[Staré Město (Praha)|Staré Město]], [[Nové Město (Praha)|Nové Město]], [[Josefov (Praha)|Josefov]], [[Malá Strana]], [[Hradčany]], [[Vyšehrad]]
 
Velké čtvrti poblíž centra: [[Smíchov]], [[Vinohrady (Praha)|Vinohrady]], [[Nusle]], [[Vršovice]], [[Žižkov]], [[Karlín]], [[Libeň]], [[Vysočany]], [[Holešovice]], [[Bubeneč]], [[Dejvice]], [[Braník]]
 
==== Územní členění ====
V&nbsp;roce 1960 bylo zřízeno deset [[městský obvod|městských obvodů]] a tyto obvody, rozšířené o&nbsp;nově přidružené obce, platí podle Zákona o&nbsp;územním členění státu dodnes. Původně byly i&nbsp;správními a samosprávnými obvody. Obyvatelé většiny území obvodů podléhali přímo obvodnímu národnímu výboru (později obvodnímu úřadu), v&nbsp;později připojených obcích však zůstaly jako mezičlánek místní národní výbory (místní úřady), které zároveň spadaly i&nbsp;pod působnost příslušného obvodu. Od roku 1990 však nejsou tyto obvody samosprávnými celky a od roku 2001 nejsou ani územně-správními obvody. Dnes již podle nich jsou organizovány jen soudy, pošty nebo různé správní firmy.
 
Seznam deseti obvodů podle zákona č. 36/1960 Sb., u každého jsou uvedeny městské části, které nyní tvoří území obvodu:
 
{|class="wikitable"
|-
!Obvody
!Městské části
|-
| '''Praha 1'''
| [[Praha 1]]
|-
| '''Praha 2'''
| [[Praha 2]]
|-
| '''Praha 3'''
| [[Praha 3]]
|-
| '''Praha 4'''
| [[Praha 4]], [[Praha-Kunratice]], [[Praha 11]], [[Praha-Újezd]], [[Praha-Šeberov]], [[Praha 12]], [[Praha-Libuš]]
|-
| '''Praha 5'''
| [[Praha 5]], [[Praha-Slivenec]], [[Praha 13]], [[Praha-Řeporyje]], [[Praha 16]], [[Praha-Velká Chuchle]], [[Praha-Lochkov]], [[Praha-Lipence]], [[Praha-Zbraslav]], [[Praha-Zličín]]
|-
| '''Praha 6'''
| [[Praha 6]], [[Praha-Lysolaje]], [[Praha-Nebušice]], [[Praha-Přední Kopanina]], [[Praha 17]], [[Praha-Suchdol]]
|-
| '''Praha 7'''
| [[Praha 7]], [[Praha-Troja]]
|-
| '''Praha 8'''
| [[Praha 8]], [[Praha-Březiněves]], [[Praha-Dolní Chabry]], [[Praha-Ďáblice]]
|-
| '''Praha 9'''
| [[Praha 9]], [[Praha 14]], [[Praha-Dolní Počernice]], [[Praha 18]], [[Praha 19]], [[Praha-Vinoř]], [[Praha-Satalice]], [[Praha-Čakovice]], [[Praha 20]], [[Praha 21]], [[Praha-Klánovice]], [[Praha-Koloděje]], [[Praha-Běchovice]]
|-
| '''Praha&nbsp;10'''
| [[Praha 10]], [[Praha-Křeslice]], [[Praha 15]], [[Praha-Dolní Měcholupy]], [[Praha-Štěrboholy]], [[Praha-Petrovice]], [[Praha-Dubeč]], [[Praha 22]], [[Praha-Královice]], [[Praha-Nedvězí]], [[Praha-Kolovraty]], [[Praha-Benice]]
|}
 
=== Správní a samosprávné členění ===
[[Soubor:Prague districts.svg|thumb|Mapka [[Části Prahy|pražských městských částí]], katastrálních území a správních obvodů]]
Praha má 57 samosprávných [[městská část a městský obvod|městských částí]], které jsou spravovány voleným [[zastupitelstvo|zastupitelstvem]] a dále [[rada|radou]], [[starosta|starostou]] a [[úřad městské části|úřadem městské části]]. Úřady některých městských částí měly již od ustavení městských částí svěřeny některé z&nbsp;působností státní správy i&nbsp;pro další městské části.
 
Od [[1. červenec|1. července]] [[2001]] byla tato úroveň působností v&nbsp;celé Praze rozdělena do 22 správních obvodů – uvádí-li se v&nbsp;mapách nebo textu v&nbsp;souvislosti s&nbsp;Prahou spojení „správní obvod“, je tím nejčastěji míněn správní obvod této působnosti a úrovně. Od [[1. leden|1. ledna]] [[2002]] je názvem těchto 22 městských částí slovo Praha s&nbsp;příslušnou číslovkou, stejné označení se používá i&nbsp;pro správní obvod jejich rozšířené působnosti. Některé z&nbsp;těchto 22 městských částí mají tuto působnost jen pro své území, jiné i&nbsp;pro další městské části.
 
Území většiny z&nbsp;těchto 22 správních obvodů (všech s&nbsp;výjimkou Prahy 1 až Prahy 3) však není totožné s&nbsp;[[územní obvod|územními obvody]] podle zákona o&nbsp;územním členění státu, které byly původně (před rokem 1990) i&nbsp;správními obvody a měly i&nbsp;vlastní sbory (ONV). Vláda i&nbsp;poslanci opakovaně přicházejí s&nbsp;návrhy, aby staré členění bylo zrušeno, brzdí je však nevůle justice přizpůsobit se reformě státní správy. Na území Prahy se nachází 901 [[základní sídelní jednotka|základních sídelních jednotek]].
 
== Doprava ==
[[Soubor:Barrande bridge.JPG|thumb|left|[[Barrandovský most]] je nejvytíženější silniční komunikací v celé České republice (127 000 vozidel za den<ref>[http://www.udi-praha.cz/rocenky/rocenka06/texty/dtx02.htm Ročenka dopravy] Praha 2006</ref>), slučuje tranzitní i vnitroměstský provoz]]
{{Podrobně|Doprava v Praze}}
Praha je hlavním dopravním uzlem v&nbsp;Česku a významnou křižovatkou ve střední [[Evropa|Evropě]]. Má rozsáhlou dopravní [[infrastruktura|infrastrukturu]]. [[Pražský železniční uzel]] je centrem dálkové i&nbsp;příměstské osobní dopravy. Velká pražská nákladová nádraží jsou v&nbsp;útlumu, avšak v&nbsp;[[Uhříněves|Uhříněvsi]] vzniklo největší kontejnerové překladiště ve střední Evropě. [[Letiště Praha-Ruzyně]] je hlavním pražským letištěm. Osobní vodní doprava má v&nbsp;Praze převážně rekreační a turistický význam. [[Radotínský přístav]] umožňuje nákladní dopravu po Vltavě na labskou vodní cestu, je využíván sporadicky, zejména pro přepravu sypkých stavebních hmot a rozměrných nákladů.
 
Místní komunikace procházejí postupným rozvojem a modernizací po celou dobu vývoje města. Hlavními dálkovými silničními tahy jsou [[dálnice D1]] (Brno, Ostrava), [[Dálnice D5|D5]] (Plzeň), [[Dálnice D8|D8]] (Ústí nad Labem) a [[Dálnice D11|D11]] (Hradec Králové). [[Soubor:Praha, Jiřího z Poděbrad, Přijíždějicí vlak metra.jpg|thumb|right|[[Pražské metro]] přepraví přes milion cestujících denně, je zodpovědné za 43,2 % výkonů pražské hromadné dopravy]] Postupně jsou budovány dva rychlostní okruhy kolem Prahy, které mají být dokončeny kolem roku [[2015]].
 
Doprava v&nbsp;centru je regulována zejména [[Zóny placeného stání v Praze|systémem zón placeného stání]], v&nbsp;okrajových částech jsou zřizována parkoviště [[P+R]]. Kolem roku 2000 se začala prosazovat koncepce ucelené městské sítě [[cyklistická trasa|cyklistických tras]], na mnoha místech jsou budovány [[stezka pro cyklisty|stezky pro cyklisty]].
 
Veřejná městská doprava byla zprvu v&nbsp;19. století zajišťována [[drožka]]mi a [[omnibus]]y, od roku 1875 vznikala síť [[koněspřežná tramvaj|koněspřežné tramvaje]], kterou od 90. let 19. století začala nahrazovat [[elektrická tramvaj]]. Do roku 1907 soukromé městské dráhy vykoupilo město. Po neúspěšném pokusu v&nbsp;letech 1908–1909 se od roku 1925 začlenily do městské dopravy i&nbsp;autobusy a od roku 1974 metro. Po roce 2002 nabyly důrazu snahy využít pro městskou a příměstskou dopravu více i&nbsp;železnici. Doplňkovou roli mají od roku 1891 lanovky, po roce 2000 byly obnoveny tři malé osobní přívozy. Veřejná doprava dotovaná městem je začleněna do systému [[Pražská integrovaná doprava|Pražské integrované dopravy]].
 
== Partnerská města ==
{| width="100%"
| width="33%" valign="top" |
* {{Flagicon|Řecko}} [[Atény]], [[Řecko]]
* {{Flagicon|Irák}} [[Bagdád]], [[Irák]]
* {{Flagicon|Německo}} [[Berlín]], [[Německo]]
* {{Flagicon|Velká Británie}} [[Birmingham]], [[Spojené království]]
* {{Flagicon|Slovensko}} [[Bratislava]], [[Slovensko]]
* {{Flagicon|Belgie}} [[Brusel]], [[Belgie]]
* {{Flagicon|Maďarsko}} [[Budapešť]], [[Maďarsko]]
* {{Flagicon|Německo}} [[Frankfurt nad Mohanem]], [[Německo]]
* {{Flagicon|Německo}} [[Hamburk]], [[Německo]]
* {{Flagicon|Finsko}} [[Helsinki]], [[Finsko]]
* {{Flagicon|Spojené státy americké}} [[Chicago]], [[Spojené státy americké]]
| width="33%" valign="top" |
* {{Flagicon|Izrael}} [[Jeruzalém]], [[Izrael]]
* {{Flagicon|Japonsko}} [[Kjóto]], [[Japonsko]]
* {{Flagicon|Portugalsko}} [[Lisabon]], [[Portugalsko]]
* {{Flagicon|Lucembursko}} [[Lucemburk]], [[Lucembursko]]
* {{Flagicon|Rusko}} [[Moskva]], [[Rusko]]
* {{Flagicon|Francie}} [[Nîmes]], [[Francie]]
* {{Flagicon|Německo}} [[Norimberk]], [[Německo]]
* {{Flagicon|Francie}} [[Paříž]], [[Francie]]
* {{Flagicon|Čína}} [[Peking]], [[Čína]]
* {{Flagicon|Spojené státy americké}} [[Phoenix]], [[Spojené státy americké]]
* {{Flagicon|Lotyšsko}} [[Riga]], [[Lotyšsko]]
| width="33%" valign="top" |
* {{Flagicon|Nizozemsko}} [[Rotterdam]], [[Nizozemsko]]
* {{Flagicon|Itálie}} [[Řím]], [[Itálie]]
* {{Flagicon|Rusko}} [[Petrohrad]], [[Rusko]]
* {{Flagicon|Jižní Korea}} [[Soul]], [[Jižní Korea]]
* {{Flagicon|Švédsko}} [[Stockholm]], [[Švédsko]]
* {{Flagicon|Čína}} [[Šanghaj]], [[Čína]]
* {{Flagicon|Taiwan}} [[Taipei]], [[Taiwan]]
* {{Flagicon|Itálie}} [[Turín]], [[Itálie]]
* {{Flagicon|Polsko}} [[Varšava]], [[Polsko]]
* {{Flagicon|Rakousko}} [[Vídeň]], [[Rakousko]]
* {{Flagicon|Litva}} [[Vilnius]], [[Litva]]
* {{Flagicon|Albánie}} [[Tirana]], [[Albánie]]
|}
 
== Poznámky ==
<references group=p. />
 
== Odkazy ==
{{Sisterlinks
| commons = Praha
| wikt = Praha
| b = Special:Search/Praha
| n = Portál:Praha
| s = Special:Search/Praha
| q = Special:Search/Praha
| v = Special:Search/Praha
}}
 
=== Literatura ===
* {{Citace monografie
| příjmení = Obůrková
| jméno = Eva
| titul = Kam v Praze
| vydavatel = Computer Press
| místo = Brno
| rok = 2006
| isbn = 80-251-1282-9
| počet stran = 176
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Wízek
| jméno = Jaroslav
| titul = Praha : Příspěvek k zeměpisu města
| vydavatel = Státní nakladatelství
| místo = Praha
| rok = 1923
| url = http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/114307
| poznámka = - Geografie Velké Prahy v příručce z 20. let 20. stol., jež se zabývá polohou města a přírodními podmínkami, jejich výhodami i nedostatky, podmínkami vzrůstu a průmyslového i obchodního rozmachu daného právě zeměpisnými okolnostmi.
}}
 
=== Reference ===
<references/>
 
=== Související články ===
* [[Seznam řek a potoků v Praze]]
* [[Seznam vodních ploch v Praze]]
* [[Seznam mostů v Praze]]
* [[Seznam ostrovů v Praze]]
* [[Lesy, parky a zahrady v Praze]]
* [[Seznam katastrálních území Prahy podle počtu obyvatel]]
* [[Zaniklé vesnice na území Prahy]]
* [[Růst města Prahy]]
* [[Seznam představitelů Prahy]]
* [[Seznam pražských hřbitovů]]
* [[Seznam pražských náměstí]]
* [[Seznam pražských nemocnic]]
* [[Seznam pražských pasáží]]
* [[Seznam pražských zahrad]]
* [[Seznam pražských vinic]]
* [[Seznam pražských usedlostí]]
* [[Seznam pražských schodů a schodišť]]
* [[Seznam pražských bazénů a koupališť]]
* [[Metro v Praze]]
* [[Železniční doprava v pražské aglomeraci]]
 
=== Externí odkazy ===
* [http://www.praha.eu/ www.praha.eu] – Portál města Prahy
* [http://www.pis.cz/ Pražská informační služba]
* [http://www.czso.cz/xa/redakce.nsf/i/home Hlavní město Praha] na stránkách [[Český statistický úřad|ČSÚ]]
 
{{Geo dms|50|05|14|N|s|14|25|16|E|v|type:city_region:CZ}}
<!--chybí geomorfologické členění, půdy; prehistorie-->
 
{{Město Praha}}
{{Původní pražské vrchy}}
{{Česko}}
{{Světové dědictví - Česko}}
 
{{Portály|Praha}}
 
[[Kategorie:Praha| ]]
[[Kategorie:Kraje v Česku]]
[[Kategorie:Okresy v Česku]]
[[Kategorie:Města v Čechách]]
[[Kategorie:Hlavní města v Evropě]]
[[Kategorie:Okresní města v Česku]]
[[Kategorie:Statutární města v Česku]]
[[Kategorie:Městské památkové rezervace v Česku]]
[[Kategorie:Světové dědictví (Česko)]]
[[Kategorie:Historické židovské komunity]]
[[Kategorie:Evropská hlavní města kultury]]
 
{{Link FA|hu}}
{{Link FA|nl}}
{{Link GA|da}}
{{Link GA|de}}
{{Link GA|es}}
{{Link GA|zh}}
 
[[af:Praag]]
[[am:ፕራግ]]
[[an:Praga]]
[[ar:براغ]]
[[arc:ܦܪܐܓ]]
[[arz:براج]]
[[ast:Praga]]
[[az:Praqa]]
[[bar:Prag]]
[[bat-smg:Praha]]
[[be:Горад Прага]]
[[be-x-old:Прага]]
[[bg:Прага]]
[[bn:প্রাগ]]
[[bo:པུ་ལ་ཁེ།]]
[[br:Praha]]
[[bs:Prag]]
[[ca:Praga]]
[[csb:Praga]]
[[cu:Прага]]
[[cv:Прага]]
[[cy:Prag]]
[[da:Prag]]
[[de:Prag]]
[[diq:Prag]]
[[dsb:Praha]]
[[ee:Prague]]
[[el:Πράγα]]
[[en:Prague]]
[[eo:Prago]]
[[es:Praga]]
[[et:Praha]]
[[eu:Praga]]
[[ext:Praga]]
[[fa:پراگ]]
[[fi:Praha]]
[[fo:Prag]]
[[fr:Prague]]
[[frr:Prag]]
[[fy:Praach]]
[[ga:Prág]]
[[gag:Praga]]
[[gd:Pràg]]
[[gl:Praga - Praha]]
[[gv:Praag]]
[[he:פראג]]
[[hif:Prague]]
[[hr:Prag]]
[[hsb:Praha]]
[[ht:Prag]]
[[hu:Prága]]
[[hy:Պրահա]]
[[ia:Praga]]
[[id:Praha]]
[[ie:Praha]]
[[io:Praha]]
[[is:Prag]]
[[it:Praga]]
[[ja:プラハ]]
[[jbo:pragas]]
[[jv:Praha]]
[[ka:პრაღა]]
[[kk:Прага]]
[[kl:Praha]]
[[kn:ಪ್ರಾಗ್]]
[[ko:프라하]]
[[krc:Прага]]
[[ku:Prag]]
[[kv:Прага]]
[[kw:Praha]]
[[la:Praga]]
[[lad:Praga]]
[[lb:Prag]]
[[li:Praag]]
[[lij:Praga]]
[[lmo:Praga]]
[[ln:Prag]]
[[lt:Praha]]
[[lv:Prāga]]
[[mhr:Прага]]
[[mi:Prague]]
[[mk:Прага]]
[[ml:പ്രാഗ്]]
[[mn:Прага]]
[[mr:प्राग]]
[[ms:Praha]]
[[mt:Praga]]
[[na:Praha]]
[[nah:Praha]]
[[nap:Praga]]
[[nds:Prag]]
[[nl:Praag]]
[[nn:Praha]]
[[no:Praha]]
[[nov:Praha]]
[[nrm:Prague]]
[[oc:Praga]]
[[os:Прагæ]]
[[pam:Prague]]
[[pcd:Prague]]
[[pdc:Prag]]
[[pl:Praga]]
[[pms:Praga]]
[[pnb:پراگ]]
[[ps:پراګ]]
[[pt:Praga]]
[[qu:Praha]]
[[rmy:Praga]]
[[ro:Praga]]
[[roa-tara:Praghe]]
[[ru:Прага]]
[[sah:Прага]]
[[sco:Prague]]
[[sh:Prag]]
[[simple:Prague]]
[[sk:Praha]]
[[sl:Praga]]
[[sq:Praga]]
[[sr:Праг]]
[[stq:Praag]]
[[sv:Prag]]
[[sw:Praha]]
[[szl:Praga]]
[[ta:பிராகா]]
[[tg:Прага]]
[[th:ปราก]]
[[tl:Praga]]
[[tr:Prag]]
[[tt:Прага]]
[[udm:Прага]]
[[ug:پراگا]]
[[uk:Прага]]
[[ur:پراگ]]
[[uz:Praga]]
[[vec:Praga]]
[[vi:Praha]]
[[vo:Praha]]
[[war:Praga]]
[[wo:Prag]]
[[yi:פראג]]
[[yo:Prague]]
[[zh:布拉格]]
[[zh-min-nan:Praha]]
[[zh-yue:布拉格]]
Anonymní uživatel