|
== Pozadí ==
[[28. října]] [[1918]] [[Vznik Československa|vznikl]] samostatný [[Československo|československý stát]]. Jeho součástí se měly stát doposud maďarské [[Horní Uhry]]. S tímProtože se s tímto stavem Maďarsko nechtělonehodlalo smířit, takmuselo dojít jek muselajejich československáobsazení armádačeskoslovenskou napředvojenskou obsaditmocí.
Obsazování Slovenska probíhalo od [[2. listopadu]] [[1918]] do [[20. ledna]] [[1919]]. Jedním z obsazovaných měst bylo i Komárno, které ležíležící blízko hranic s Maďarskem. To bylo bez boje [[9. ledna]] obsazeno legionářským 39. střeleckým plukem.
Původně posádkou v městě měl být celý pluk, ale nakonec to byl jen neúplný I. prapor, kterému velel major [[Antonín Basl]]. ZprvuZpočátku byl v městě klid, ale 20. ledna začalabyla ve městězahájena všeobecná týdenní stávka. Šlo o projev nesouhlasu s trvalým obsazením československým vojskem. [[3. února]] začalabyla zahájena dokonce čtrnáctidenní stávka. V ulicích se začaly objevovat protičeské letáky. Situace se prudce zhoršovala. Po vzniku Maďarské republiky rad se dle slov majora Basla situace vyostřila na toliknatolik, že přestřelky, přepady, chytání agitátorů, podloudníků a šiřitelů falešných kolků bylo na denním pořádku. Za některými akcemi stála vojenská posádka nedalekého maďarského města [[Új Szöny]]. Od poloviny dubna se začalo v městě mluvit o připravovaném maďarském útoky. Tyto zvěsti bylyse ukázaly jako pravdivé.
Termín útoku byl stanoven na [[1. května]]. K útoku se přihlásilo asi 1 000-2 000 dobrovolníků z řad organizovaného dělnictva. Ty doplnilo přibližně 400 vojáků. Informace o tom, že [[Maďaři]] chystají [[1. května]] útok, se dostaly i k plukovníku Maccalusovi, veliteli jednotek v úseku, ale ten jim nevěnoval žádnou pozornost.
== Bitva ==
V noci na [[1. května]] bombardovalo maďarské dělostřelectvo československé pozice a využilo při tom husté mlhy. Pod ochranou této silné dělostřelby Maďaři převezli přes [[Dunaj]] své jednotky. Následoval přepad hlídky na železničním mostě, přes který vedla železnice. Hlídka byla zdrcující přesilou lehce poražena a Maďaři postupovali dál ke [[Komárno|Komárnu]]. Na nádraží je všakale čekalnarazili odpor československých jednotek. Čechoslováci se zuřivě bránili výrazné maďarské přesile. Major Basl požádal o pomoc část legionářského 34. střeleckého pluku v [[Nové Zámky|Nových Zámcích]]. Ta přišla v brzkých ranních hodinách.
V 6.00 zahájil major Basl protiútok. Tím byla většina Maďarů zahnána na útěk. Část se jich sice pokusila útok zadržet, ale byla poražena. [[Maďaři]] byli zahnáni na tzv. [[válečný ostrov]]. Následný boj však byl spíše masakrem. Československé jednotky nebraly žádné zajatce.{{chybí zdroj}}
== Následky ==
Tento úspěch značně morálně posílil československé jednotky na Slovensku. V maďarském velení naopak prohra vyvolala velké pozdvižení.
Ve zprávě vrchního velení [[Maďarská rudá armáda|maďarské rudé armády]] bylo napsáno na adresu organizátorů akce: ''Vykonali akci, která měla za cíl obsazení města. Skončila však úplnou porážkou a velkým krveprolitím. Akce proběhla pod vedením nezodpovědných jednotlivců, bezduchých agitátorů, bez odborné přípravy..., když viděli smutné následky, zbaběle utekli.''<ref>{{Citace periodika | příjmení = Hofman | jméno = Petr | titul = Boj o Komárno | periodikum = Přísně tajné | odkaz na periodikum = | rok = 2004 | měsíc = | ročník = | číslo = 5 | strany = 51 | issn = }}</ref>
== Odkazy ==
| 