Saloninus: Porovnání verzí

O princově životě do roku [[258]], kdy ho dal otec po předčasné smrti bratra prohlásit ''caesarem'' (spoluvladařem),<ref>[[Epitome de Caesaribus]] 33, 1.</ref> nejsou známy žádné podrobnosti. Neví se ani, kolik mu v roce 258 bylo let – podle portrétů na mincích byl však buď nezletilý, nebo na prahu zletilosti. Jeho panovnické jméno znělo <small>P. LICINIUS CORNELIUS SALONINUS VALERIANUS NOB. CAESAR</small> nebo <small>P. CORNELIUS SALONINUS GALLIENUS NOB. CAESAR, PRINCEPS IUVENTUTIS</small>. Ve funkci ''caesara'' působil přibližně dva roky, aniž nějak výrazněji zasáhl do politiky. Údaje [[Historia Augusta|Historie Augusty]], jediného podrobnějšího historického díla pro tuto dobu, jsou zcela bezcenné, neboť autor velkou část textu vyplňuje úvahami, jak správně znělo Saloninovo jméno.<ref>[[Historia Augusta]], ''Gallieni duo'' 19–20.</ref>

Ve funkci ''caesara'' působil přibližně dva roky, aniž nějak výrazněji zasáhl do politiky. Údaje [[Historia Augusta|Historie Augusty]], jediného podrobnějšího historického díla pro tuto dobu, jsou zcela bezcenné.<ref>[[Historia Augusta]], ''Gallieni duo'' 19–20, velkou část textu vyplňuje úvahami, jak správně znělo Saloninovo jméno.</ref> V roce [[259]], když císař Gallienus opustil Porýní, aby bránil Itálii před [[Alamani|Alamany]], zůstal syn pod dohledem poručníka Albana (Silvana) v Colonii Agrippině (dnes [[Kolín nad Rýnem]]) a tam jej také v roce [[260]] zastihla vzpoura vojevůdce [[Postumus|Postuma]] – v jejím průběhu byl vojáky provolán ''[[Augustus (titul)|augustem]]'', tj. plnoprávným císařem (<small>IMP. SALONINUS VALERIANUS AUG.</small>), patrně proto, aby se posílila jeho autorita. Titul držel jen velmi krátce a Postumus ho dal spolu s Albanem ihned po svém vítězství popravit.<ref>[[Zosimos]] 1, 38; [[Zonaras]] 12, 24.</ref>