Hydraulický přenos výkonu: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
rozšíření o kolejová vozidla + trochu historie
m pevné mezery
Řádek 22:
=== Hydrodynamická spojka ===
[[Soubor:Torque-converter-cutbox-model.jpg|thumb|Hydrodynamický měnič v řezu - Porsche-Museum Stuttgart]]
[[Hydrodynamická spojka|Hydrodynamické spojky]] vyžadují velmi těsné spojení [[čerpadlo|čerpadla]] a [[turbína|turbíny]] ve společném tělese. [[Kapalina]] je nabírána čerpadlovým kolem a vrhána proti lopatkám turbínového kola. Obě kola jsou prakticky shodná. Hydraulická spojka nezvyšuje moment na výstupu, její účinnost bývá kolem 90 %. Zbylá energie se mění v  teplo.
 
=== Hydrodynamický měnič ===
[[Hydrodynamický měnič]] se od hydrodynamické spojky liší přidáním dalšího kola – reaktoru. Pohyb kapaliny vystupující z turbíny lze rozložit na dvě složky – radiální danou setrvačností hmoty a tangensiální danou otáčkami turbíny. Reaktor mění směr tangensiální složky pohybu do směru k turbíně. OlejKapalina tak vstupuje opět do turbíny, ale již s částí pohybové energie. Tímto uspořádáním lze zvýšit moment (a snížit otáčky výstupu) až pětinásobně. Jestliže se otáčky výstupu blíží otáčkám vstupu, účinnost měniče prudce klesá. Proto se často používá v tomto okamžiku mechanické překlenutí měniče.
 
== Použití ==
Řádek 38:
==== Retarder ====
U [[autobus]]ů a jiných těžkých užitkových automobilů nachází uplatnění [[retardér]] jako brzda (téměř) nepodléhající opotřebení a zároveň jako druhý, nezávislý brzdící systém zvyšující bezpečnost provozu. Retardér je zvláštní forma měniče, kde turbínové kolo je zabržděno a veškerá energie se mění v  teplo. To vyžaduje vyřešení chlazení média.
 
=== Kolejová vozidla ===
Řádek 49:
Prvně byl hydrodynamický přenos výkonu na železnici použit v Německu při rekonstrukci [[Kolejový zepelín|Kolejového zepelínu]] v roce 1932. V poválečné historii byl tento přenos použit u lokomotiv [[Deutsche Bundesbahn|DB]] řad [[DB řada V 200|V 200]], 216, 218 a DR řad 106, 110, [[DR řada V 180|118]] a 119. [[Československé státní dráhy]] uplatnily hydrodynamický přenos především u motorových vozů řad [[Motorové vozy 850 a 851|M 286.0 a 1]] a [[Motorové vozy 852 a 853|M 296.1 a 2]] (resp. nyní [[Motorový vůz 854|854]]). Lokomotivy s hydrodynamickým přenosem se u ČSD příliš neprosadily - jednalo se o řady [[Lokomotiva 710|T 334.0]] a T 444.0 a 1.
 
Pro lehčí výkony je někdy použit tzv. hydromechanický přenos výkonu, což znamená, že převodovka obsahuje jediný měnič a jízdní stupně se řadí mechanicky. Tento přenos výkonu používají například motorové vozy ř. &nbsp;[[Motorový vůz 810|810]], a to i vev svémodernizované [[reinkarnace|reinkarnaci]]verzi řady [[Motorová jednotka 814|814]]. Příkladem nepříliš obvyklého použití tohoto přenosu u velkých výkonů je část lokomotiv ř. &nbsp;V 200 osazených hydromechanickou čtyřstupňovou převodovkou Mekydro<ref>[http://books.google.cz/books?id=rsOYinjYGCkC&pg=RA1-PA56&lpg=RA1-PA56&dq=Mekydro&source=bl&ots=zWOuxN5jyr&sig=1A6TfL54uN8LyChDNNanjk8e9ng&hl=cs&ei=o1YXTNTaBpGgOID91IYL&sa=X&oi=book_result&ct=result&resnum=5&ved=0CCkQ6AEwBDgK#v=onepage&q=Mekydro&f=false Mekydro v encyklopedii železnic na googlu]</ref>.
 
==== Brzdění ====
V oblasti kolejových vozidel se retardér označuje slovy hydrodynamická brzda (v Německu H-Bremse). Konstrukce je mnohem robustnější než u silničních vozidel a velikost chladičů musí odpovídat brzdícímu výkonu. Hydrodynamickou brzdou jsou vybaveny například lokomotivy DB řady 218 a motorové vozy ř. &nbsp;612.
 
==== Hydrostatický přenos výkonu ====