Vznik supercely je podmíněn, stejně jako ostatní druhy konvektivních bouří, instabilitou (labilitou) [[vzduchová hmota|vzduchové hmoty]], při které může docházet ke [[Konvekce|konvekci]]. Navíc je zde ale nutné charakteristické výškové rozložení směru a rychlosti větru. Ten s výškou rychle zesiluje a stáčí se ve směru hodinových ručiček, tak se vytváří nejen silný střih větru (rozdíl vektorů proděníproudění v různých hladinách), ale i tzv. helicitu, ta způsobuje rotaci vznikajících výstupných proudů. Tak se za vhodných podmínek vytvoří v bouři rotující výstupný proud tzv. mezocyklona. Jak bouře stárne, součástí mezocyklony se zejména v její týlové části stává i část sestupných proudů. Supercely jsou u nás méně časté než např. na jihu USA. Hlavním důvodem je, že dostatečný střih větru a helicita jsou u nás hlavně v zimním půlroce, zatímco instabilita v letním. V létě je tak převážná většina bouřkových situací v podmínkách bez výrazného střihu větru. I přesto ale v rámci zvlněných studených front a nebo mladých cyklon tvořících se na frontálních vlnách, kde helicita a střih větru obecně zesilují, mohou vznikat podmínky vhodné pro vznik supercel.
