Alexandra Řecká a Dánská: Porovnání verzí

'''Alexandra Řecká a Dánská''' (25. března 1921 – 30. ledna 1993) byla manželka posledního krále [[Jugoslávie|jugoslávského]] krále, [[Petr II. Jugoslávský|Petra II.]] a matka současného nástupce, [[Princ Alexandr Jugoslávský|Alexandra, korunního prince Jugoslávie]].

Alexandra se narodila pět měsíců po smrti svého otce, krále [[Alexandr I. Řecký|Alexandra I. Helénského]], jeho [[morganatický sňatek|morganatické]] manželce-vdově, [[Aspasia Manos|Aspasii Manos]]. Jeho otec, král [[Konstantin I. Řecký|Konstantin I.]], byl byl znovu uveden na řecký trůn měsíc po Alexandrově smrti, navrátilkdy se navrátil z exilu do [[Řecko|Řecka]]. Jeho vláda oficiálně ztvrdilastvrdila krátké panování jeho pozdějšího syna coby [[Regentregent]]a, což znamenalo, že Alexandrova svatba, uzavřená bez souhlasu otce, byla technicky neplatná, svatba [[storno]]vána, a dcera-pohrobek Alexandra, se stala nelegitimní.

Na příkaz Alexandrovy matky, královny [[Žofie Pruská|Žofie]], byl v červenci [[1922]] vydán zákon, který opravňoval krále k uznání platnosti sňatků členů [[Královská rodina|královské rodiny]] uzavřených bez [[Královský souhlas|královského souhlasu]], i když [[Ex post facto|se zpětnou platností]], třebas [[dynastie|nedynastických]]. Král Konstantin poté vydal dekret, [[zveřejnění|zveřejněný]] 10. září 1922, uznávajícíjímž uznal platnost Alexandrova sňatku z Aspasií.

Takto se tedy Alexandra stala legitimní panovnicí z pohledu řeckých zákonů, byla však i nadále upozaďována a bylo jí zapovězeno následnictví trůnu, na rozdíl od dynastických princezen, jimž podle monarchistické ústavy přináleželo. Výsledkem bylo, že místo první vládnoucí řeckou královnou, stala se shodou okolností poslední královnou Jugoslávie<ref>{{Citace monografie | autor = Diesbach, Ghislain de| další = translated from the French by Margaret Crosland| titul = Secrets of the Gotha| rok = 1967| vydavatel = Chapman & Hall| místo = London| strany = 225}}</ref><ref>{{Citace monografie| příjmení = Valynseele| jméno = Joseph| titul = Les Prétendants aux trônes d'Europe| rok = 1967| místo = Paris| jazyk = French| strany = 442}}</ref>

Jako dcera Aspasie a vnučka Petrose Manose a Marie Argyropoulosové, byla jediným potomkem řecké královské rodiny, který pocházel ze samotného Řecka. Přes svousvoji matkymatku pocházela, mimo jiné, od [[Fanarioti|Fanariotských]] Řekové|Řeků z [[Konstantinopole]]. Tak jako ve většině evropských královských rodin, také [[Schleswig-Holstein-Sonderburg-Glücksburg|glücksburská]] dynastie, do které patřil její manžel, byla převážně [[Němci|německého]] původu, avšak jeho linie zahrnovala několik řeckých předků datovaných do [[středověk]]u, srov. [[Byzantští předkové dánských panovníků v Řecku]]. Roku 1944 se odstěhovala do [[Londýn]]a a vdala se za [[Petr II. Jugoslávský|Petra II. Jugoslávského]] a tam 17. července 1945 porodila [[Alexandr, korunní princ Jugoslávie|prince Alexandra]]. Alexander byl vychován svou babičkou z matčiny strany, Aspasií.

Královna Alexandra zemřela vve [[EastVýchodní Sussex|Východním Sussexu]]u, v [[Anglie|Anglii]] a byla pochována v někdejší soukromé řecké královské rezidenci na [[Tatoi]] v [[Řecko|Řecku]].