Verze z 14. 5. 2011, 21:10 editovat ŠJů (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Výjimky z blokování IP adres 111 927 editací m gramat. opr. ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 14. 5. 2011, 21:10 editovat zrušit editaci ŠJů (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Výjimky z blokování IP adres 111 927 editací m překlep Přejít na další porovnání →
Řádek 17: [[File:Peltis grossa.jpg\|thumb\|upright=0.5\|Brouk ''Peltis grossa'' v atlase Käferbuch]] Byl velmi aktivním [[entomolog]]em ~~specialozovaným~~specializovaným na [[brouk]]y, zejména na [[Krascovití\|krascovité]] a [[Vrubounovití\|vrubounovité]]. Společně s [[Carl Gustav Calwer\|Karlem Gustavem Calwerem]] napsal ''Käferbuch – Naturgeschichte der Käfer Europas'' (Broukovník – Dějiny evropských brouků). Tato práce byla velmi populární a do roku 1916 vycházela v opakovaných reprintech. Jeho sbírka brouků je umístěna v přírodovědném muzeu ve [[Stuttgart]]u. Roku 1876 zveřejnil hypotézu vysvětlení [[dědičnost]]i, podobnou teorii, jakou později zpracoval [[August Weismann]]. Tato teorie používala pojem [[germplasma\|germplasmy]] (zárodečného plasmatu) a vychází z efektu, že zárodečná [[protoplasma]] předává své specifické vlastnosti z generace na generaci, přičemž se dělí na ontogenetickou část, z nichž vzniká jedinec, a fylogenetickou část, která je určena k vytváření reprodukčního materiálu dospělého potomstva.

Gustav Jäger: Porovnání verzí