Paleobotanika: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace |
|||
Řádek 1:
{{
[[Image:ViburnumFossil.jpg|thumb|Fosílie listu ''[[Viburnum lesquereuxii]]'' z [[Kansas]]u]]
'''Paleobotanika''' je jedno z odvětví [[botanika|botaniky]], které se zabývá zkoumáním vyhynulých [[rostliny|rostlin]].
== Historie ==
Kdysi byla při výzkumu omezena hlavně na otisky a součásti zkřemenělé, resp. proniknuté jinými [[miner]]ály ([[vápenec]], [[pyrit]] a pod.), později přistupuje též k výzkumu zuhelnatělých částí rostlinného těla, které vhodnými [[oxidační činidlo|oxidačními činidly]] ( H<sub>2</sub>O<sub>2</sub>, [[Schultzeho reagens]], t. j. roztok KClO<sub>3</sub> v koncentrované HNO<sub>3</sub>, [[javelský louh]] a j.) lze [[macerace|macerovat]] a učinit je více méně průsvitnými. Uvolnění rostlinných partikulí z [[hornina|hornin]] se neděje zpravidla mechanicky, nebo spíše chemicky (pomocí [[HF]], případně, aby se uhlíkový materiál nerozpadl, používá se jako [[tmel]]u [[ester]]ů [[celulosy]]; tyto metody byly vypracovány botanickou školou prof. Sewarda v [[Cambridge|Cambridgi]], pro speciální případy obzvláště rezistentních materiálů propracoval tyto metody prof. Halle ve [[Stockholm]]u). Také v oboru přesného zobrazování byly postupně učiňovány nové objevy: [[fotografie]] otisků pomocí slabého ultrafialového světla bylo používáno hlavně vlivem prací P. Bertranda (Lille), infračervené větlo se snažil využít J. Wolton (žák Sewardův). Výsledky, k jakým tato zlepšená metodika vedla, jsou často obdivuhodné, nelze je v krátkosti všechny uvést.
| |||