Nová scéna (Praha): Porovnání verzí

{{upravit}}

[[File:Praha Nova Scena.jpg|thumb|Nová scéna [[Národní divadlo|Národního divadla]]]]

V rámci rozsáhlé rekonstrukce pražského [[Národní divadlo|Národního divadla]], která se uskutečnila v letech 1977 – 1983, se řešil i náročný urbanistický úkol nové zástavby prostoru mezi [[Národní divadlo|Národním divadlem]] a voršilským klášterem. O využití nejbližšího okolí historické budovy [[Národní divadlo|Národního divadla]] se uvažovalo už brzo po druhé světové válce, když při obnově starých divadelních budov evropských metropolí, zničených za náletů, docházelo k výrazné modernizaci jejich provozů. Bezprostřední pohyb do celé věci vnesla v roce 1958 nezbytná demolice tzv. Chourových (správně Kaurových) domů, velkého objektu činžákového typu, který stál na Národní třídě mezi budovou [[Národní divadlo|Národního divadla]] a voršilským klášterem. Tento prostor, rozšířený postupně především dalšími demolicemi, se pokusilo - za stále se měnících dispozic - zvládnout několik architektů. Po architektonických soutěžích v letech 1958 - 1959, 1962 a 1964 byl vypracováním projektu pověřen vítěz obou posledních soutěží [[Bohuslav Fuchs]]. Po jeho smrti v roce 1973 bylo jeho autorské právo převedeno na Státní ústav pro rekonstrukci památkových měst a objektů, který v roce 1976 předložil ke schválení finální plány. Na volném prostranství měly vzniknout tři nové objekty: provozní budova divadla, restaurace a přímo u Národní třídy budova se společenským sálem. Pro posledně jmenovaný objekt vytvořil architekt [[Karel Prager]] projekt multifunkčního kulturního prostoru.

V roce 1980, kdy rekonstrukce historické budovy [[Národní divadlo|Národního divadla]] a hlavně výstavba nových budov značně pokročily, se do projektu zapojil scénograf Josef Svoboda (když před tím zkrachoval jeho projekt nové divadelní budovy pro soubor [[Laterna magika|Laterny magiky]] ve Spálené ulici). Svoboda přišel s protinávrhrem na konečné řešení novostavby divadelní budovy a její následné využití pro Laternu magiku. Budova současné Nové scény byla v té době již rozestavěná, nicméně byly provedeny úpravy projektu: zatímco Karel Prager ve své koncepci sledoval víceúčelovost projektu a prostorovou flexibilitu, Josef Svoboda se Zdeňkem Kunou prosazovali jednoúčelovost pevného, funkčně odpovídajícího kukátkového prostoru. Ideová rada nakonec vybrala k realizaci projekt Svobody a Kuny, kteří však na realizaci požadovali prodloužení lhůty k dopracování náročného projektu. To se nelíbilo městskému výboru komunistické strany, který měl v rozhodování o projektu hlavní slovo, a ten nakonec pověřil realizací Karla Pragera.

 

 

[[File:Praha, Nové město, Laterna magika v noci II.JPG|thumb|Nová scéna v noci]]

10. února 1984 se na Nové scéně poprvé představila [[Laterna magika]] premiérou dětské opery Žvanivý slimejš. Toto představení se zde hrálo o víkendech spolu s další inscenací Kouzelný cirkus. Definitivně se ale [[Laterna magika]] na Novou scénu přesunula až o mnoho let později, v roce 1992. Rok před tím, v roce 1991, se totiž do tehdejšího působiště [[Laterna magika|Laterny magiky]], divadla Adria, vrátil [[Otomar Krejča]] s resuscitovaným Divadlem Za branou. Ačkoli byl sál původně určen pro [[Laterna magika|Laternu magiku]] a Divadlo Za branou v něm bylo pouze v nájmu, dohoda mezi oběma subjekty se zdála být nemožná. S ohledem na to, že [[Národní divadlo]] bylo schopno přesunout všechny své umělecké aktivity z Nové scény do nově zrekonstruovaného [[Stavovské divadlo|Stavovského divadla]], získala [[Laterna magika]] na dalších osmnáct let své útočiště na Nové scéně. Následné založení samostatné příspěvkové organizace [[Laterna magika]] tento fakt ještě formálně zvýraznilo; v delimitačním rozhodnutí ministra Uhdeho bylo stanoveno, že Laterna bude využívat budovu Nové scény na základě nájemní smlouvy. Budova byla také se souhlasem [[Národní divadlo|Národního divadla]] označena novým nápisem „[[Laterna magika]]“. Byly provedeny určité technické úpravy a potlačily se tak nepříznivé důsledky některých projekčních chyb. Umělecká identita prostoru pak splynula s tvorbou [[Laterna magika|Laterny magiky]].

 

V lednu 2010 přešla Nová scéna opět plně pod správu [[Národní divadlo|Národního divadla]]. Kromě souborů [[balet]]u a [[Činohra|činohry]] [[Národní divadlo|Národního divadla]] tvoří i nadále část programu Nové scény představení [[Laterna magika|Laterny magiky]], jejíž umělecký soubor se opět stal součástí [[Národní divadlo|Národního divadla]]. Nová scéna nabízí na pražské kulturní mapě originální koncept činorodého uměleckého organismu. Budova je otevřená celý den a funguje jako veřejný kulturní prostor. Od časného dopoledne až do pozdních nočních hodin nabízí Nová scéna bohatý kulturní program, který významně rozšiřuje umělecké portfolio Národního divadla [[Národní divadlo|Národního divadla]].

 

Nová scéna představuje moderní koncept divadelní budovy, která během celého dne funguje jako umělecký prostor otevřený veřejnosti. Zatímco zvenku je Nové scéna budovou zdánlivě sevřenou, uvnitř překvapí velkorysým řešením interiéru.

Celodenně přístupná jsou tři patra Nové scény: v přízemí je pokladna a informační centrum, mezipatro se využívá jako komorní prostor pro výtvarné instalace a projekce. Ve třetím patře se nachází divadelní kavárna NONA s kapacitou více než sto míst, ze které se naskýtá prosklenými stěnami skvostný výhled na Národní třídu, divadelní piazzetu a do Voršilské zahrady. Kavárna nabízí již od devíti hodin dopoledne snídaně, odpoledne se v ní konají literární pořady a zůstává otevřena dlouho po představení do nočních hodin.

Ve foyer ve čtvrtém patře je umístěno mobilní hlediště s kapacitou 70 míst, vznikl tak další prostor pro matiné, tiskové konference a projekty site-specific. Divadelní sál má kapacitu 400 míst a je (stejně jako celá budova) bezbariérově přístupný. Každý měsíc se v něm odehraje více než třicet divadelních představení.

 

*[http://www.novascena.cz Oficiální stránky]

*[http://www.theatre-architecture.eu/cs/db/?theatreId=147 Nová scéna Národního divadla] heslo v databázi [[TACE]]