Johann Gottfried Herder: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m styl, redukce zb.slov |
m redukce zbytečných slov |
||
Řádek 3:
== Život ==
Pocházel z chudých poměrů, od roku [[1762]] studoval v [[Kaliningrad|Královci]], kde mezi jeho učiteli byl také [[Immanuel Kant]]. Přiklonil se však k vlasteneckému směru [[Johann Georg Hamann|J. G. Hamanna]], který zdůrazňoval city proti rozumu a věnoval se dílu německého mystika [[Jakob Böhme|Jakoba Böhme]]. Roku [[1764]] přišel
== Myšlení ==
Byl sice také ovlivněn francouzským [[osvícenství]]m, na rozdíl od univerzalistického [[racionalísmus|racionalísmu]] Kantova však přikládal velký význam národní a jazykové rozmanitosti. Jeho první významná práce, „O povaze a původu lidské řeči“ (1772), zkoumala vznik lidského jazyka vůbec a
V jeh osobě vrcholí německé „národní obrození“, to jest plné uznání němčiny jako jazyka vzdělanosti a kultury a její emancipace z nadvlády latiny a francouzštiny, které o sto let později vedlo i ke sjednocení politickému a stalo se vzorem pro národní emancipační hnutí ve střední a východní Evropě. Národ je podle
== Význam ==
Jeho dílo mělo nesmírný vliv na myšlení, kulturu i politiku celého 19. století a jeho úvahy o jazyce a jazycích jsou živé dodnes. Herder silně ovlivnil filosofii [[Hegel]]ovu, [[Schleiermacher]]a i [[Friedrich Nietzsche|Nietzscheho]], ale i myslitele anglické a americké ([[John Stuart Mill]], [[John Dewey]]), u nás zejména [[František Palacký|F. Palackého]] a celé národní obrození.
Ačkoli si on sám uvědomoval i nebezpečí národních [[šovinismus|šovinismů]] a zdůrazňoval, že národy se „učí navzájem“ a jen ve spolupráci mohou dospět dál, dovolávali se ho všichni vlastenci i nacionalisté až do 20. století.
== Citáty ==
|