Brána Nebeského klidu: Porovnání verzí

[[Image:Forbidden City Gate of Heaven 1.jpg|thumb|Čelní pohled na bránu Nebeského klidu a  vstup do Zakázaného města]]

'''Brána Nebeského klidu''' ([[zjednodušené znaky|ZZ]]: 天安门, [[tradiční znaky|TZ]]: 天安門, [[pinyin]]: ''Tiānānmén'', český přepis: Tchien-an-men) je hlavním vstupem do [[Zakázané město|Zakázaného města]] v  [[Čínská lidová republika|čínském]] [[Peking]]u. Brána je umístěna na severní straně [[náměstí Nebeského klidu]].

== Název a  historie==

Brána Nebeského míru bývá v  češtině označována také jako '''brána Nebeského míru''' nebo '''Tchien-an-men'''.

Brána byla postavena v  roce  [[1417]] za [[dynastie Ming]] a  původně nesla název ''brána Přijetí nebeského'' (ZZ: 承天门, TZ: 承天門, pinyin: ''Chéng tiān mén'', český přepis: Čcheng-tchien-men). V  roce  [[1457]] byla vážně poškozena bleskem a  opravena v  roce  [[1465]]. Ve válce na konci [[dynastie Ming]] utrpěla značné škody, když ji v  roce  [[1644]] vypálili rebelové vedení [[Li C'-čcheng]]em. Za vlády [[dynastie Čching]] byla v  roce  [[1651]] znovu vystavěna do současné podoby a  přejmenována na bránu Nebeského míru.

Stejně jako většina významných budov Říše středu má brána jedinečnou dekoraci střechy. Drží však prvenství v  počtu figur na římsách.

Před branou stojí dva [[lev|lvi]] a  další dva střeží mosty. Před branou také stojí dva kamenné sloupy, každý se zvířetem na vrcholu. Tato zvířata zde pravděpodobně dohlížela na [[císař]]e — – zvíře hledící ven (na jih) mohlo napomenout císaře, pokud zůstal příliš dlouho mimo [[Zakázané město]], zvíře hledící dovnitř (na sever) pak káralo císaře, který setrvával příliš dlouho uvnitř.

Vzhledem k  umístění před císařským Zakázaným městem a  historickým událostem, které se odehrály na [[náměstí Nebeského klidu]], má brána velký politický význam. Ve [[20. století|20. století]] byla brána často zdobena portréty uctívaných osobností. V  raných letech [[Čínská lidová republika|Čínské lidové republiky]] zde při zvláštních příležitostech byly vyvěšovány podobizny [[Sunjatsen|Sun Jat-sena]], [[Mao Ce-tung]]a, [[Karl Marx|Marxe]], [[Friedrich Engels|Engelse]], [[Vladimir Iljič Lenin|Lenina]] a  [[Stalin]]a, přičemž čestné místo bylo vyhrazeno Sun Jat-senovi.

Od Maovy smrti v  roce  [[1976]] je na čele brány trvale umístěn jeho portrét. Východní a  západní stěny nesou obrovské transparenty. Východní (z  pohledu pozorovatele vlevo) nese nápis „Dlouhý život Čínské lidové republice“ (中华人民共和国万岁) a  západní nápis „Dlouhý život velké jednotě lidstva světa“ (世界人民大团结万岁), dříve však nesl nápis „Dlouhý život ústřední vládě lidu“. Oba transparenty jsou napsány zjednodušenými znaky. Také [[frázování]] má velký význam, neboť znaky ''dlouhý život'' (万岁, pinyin: ''wàn suì'', český přepis: wan suej, doslova ''deset tisíc let'') byly tradičně vyhrazeny pouze císaři, zatímco dnes jsou již k  dispozici pro běžné lidi.

U  příležitosti Svátku práce ([[1. květen|1.  května]]) a  Národního dne ČLR ([[1. říjen|1.  října]]) se před branou konají vojenské přehlídky.

Ve středověku byla brána Nebeského klidu třetí branou při vstupu do císařského [[Peking]]u. První byla [[Brána Správného světla]], druhá v  pořadí stála [[Čínská brána]].

Brána Nebeského klidu je považována za symbol [[Čínská lidová republika|Čínské lidové republiky]] a  je vyobrazena na státním znaku země.