Bučina: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m rvv |
|||
Řádek 42:
Ve [[stromové patro|stromovém patře]] dominuje buk lesní, doprovází ho [[javor klen]], [[jedle bělokorá]], řidčeji též [[jasan ztepilý]], [[lípa malolistá|lípa srdčitá]]. Ve vyšších polohách roste podíl [[smrk ztepilý|smrku ztepilého]] a [[jeřáb ptačí|jeřábu ptačího]], v nižších pak buk postupně nahrazuje [[dub letní]] nebo [[dub zimní]].
=== Keřové patro ===
Řádek 52 ⟶ 51:
Druhové složení [[bylinné patro|bylinného patra]] se značně liší podle typu bučiny. Nejchudší složení bylinného patra je v kyselých bučinách. V květnatých a vápnomilných bučinách je bylinné patro tvořeno tzv. [[háj]]ovou květenou, což je např. [[sasanka]], [[konvalinka]], [[kokořík]] aj. V horských klenových bučinách jsou přítomny druhy [[subalpinská niva|subalpinských niv]], např. [[mléčivec alpský]], [[kamzičník rakouský]] atd.
V bučinách, a to i v přirozených [[prales]]ních porostech, se často vyskytuje stadium s prakticky chybějícím bylinným patrem, nazývané ''Fagetum nudum''. Toto stadium odpovídá mladší věkové kategorii, kdy je porost buků silně zapojen a půda velmi zastíněna. Bukové [[list]]í se dlouho rozkládá, proto limituje růst druhů v bylinném
== Výskyt ==
Bučiny se vyskytují na vápnitých i kyselých substrátech od nižších poloh až do hor. V [[Karpaty|Karpatech]], zejména jejich východní části, dokonce bučiny do jisté míry nahrazují i smrkové pásmo a může vystupovat až k horní hranici lesa.
V [[Česko|Česku]] se za horní hranici výskytu bučin označuje nadmořská výška 1000 m, i když na jižních svazích [[Blanský les|Blanského lesa]] a [[Šumava|Šumavy]] ovlivněných teplým jižním prouděním [[alpský foehn|alpského foehnu]] mohou bučiny vystupovat až do nadmořské výšky 1150 m. Bývalá osada Bučina jižně od [[Kvilda|Kvildy]] v [[Národní park Šumava|Národním parku Šumava]] se nachází právě v nadmořské výšce 1150 m. Naopak v hluboce zaříznutých údolích, zejména podmáčených mohou [[smrčina|smrčiny]] sestupovat i pod 700 m.
Dolní hranice výskytu bučin se pohybuje zpravidla mezi 300 a 400 m, v jižních a západních Čechách díky převaze písčitých chudých substrátů vystupují výše doubravy a bučiny začínají zpravidla až nad 500 m.
Bučiny preferují středně vlhké substráty s hlubší půdou. Na mělčí, kamenité či suťovité půdě je nahrazují [[suťový les|suťové lesy]]. Na vlhčích místech pak [[Olšina (les)|olšiny]], popř. [[podmáčená smrčina|podmáčené smrčiny]]. Na sušších (písčitých či skalnatých) místech se pak nacházejí různé typy [[bor (les)|borů]].
== Současnost ==
| |||