Aklimatizace: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Paviocko (diskuse | příspěvky)
Bez shrnutí editace
upravy a rekategorizace (proc tam byly zrovna jihoamericke hory, nevim)
Řádek 1:
'''Aklimatizace''' je přivyknutí si změněným přírodním podmínkám.
Ve vyšších [[Nadmořská výška|nadmořských výškách]] (od 3.500 m n. m.) je vzduch roven 2/3 tlaku při mořské hladině. Proto je důležité, aby lidé, kteří žijí v nižších polohách při výstupu do vyšších [[Nadmořská výška|nadmořských výšek]] prodělali tzv. [[aklimatizace|aklimatizaci]] a jejich [[organismus]] se této výšce přizpůsobil. Podle momentální výšky je k tomu zapotřebí určitá doba, od několika dní po týden, dle celkové fyzické kondice. Již ve [[Nadmořská výška|výšce]] 2.000-3.000 m mohou nastat poruchy vidění či soustředění. Optimální je postup 300-500 výškových metrů za jeden den a noc (v některých pramenech se uvádí až 1.000 výškových metrů, ale i zde platí pravidlo, že někdy méně znamená více...). Optimální [[tepová frekvence]] pro výšku 4.000-5.000 m by ráno měla být 80 [[srdce|srdečních tepů]] za minutu. Až poté je možné stoupat výše.
 
Ve [[Nadmořská výška|výšce]] nad 4.500 m se mohou dostavit stavy [[latergie]], [[euforie]] nebo [[halucinace]]. Při výstupu do této [[Nadmořská výška|nadmořské výšky]] hrozí onemocnění [[Akutní horská nemoc|Akutní horskou nemocí]] (zkratka ''AHN'', [[angličtina|anglicky]] ''AMS - Acute Mountain Sickness ''). Největší příčinou úmrtí v horách ovšem přesto bývají úrazy.
 
 
V [[Nadmořská výška|nadmořské výšce]] 7.500 m a více lze pobývat již jen krátkodobě, delším pobytem dochází k poškozování organismu, nedostatek [[kyslík]]u způsobuje snižování rozumových schopností.
== Výšková aklimatizace ==
 
VeS vyššíchrostoucí [[Nadmořská výška|nadmořskýchnadmořskou výškáchvýškou]] (odklesá 3.500 mtlak nvzduchu. m.)Proti jestavu vzduchpři rovenmořské hladině klesá tlak ve výšce 3500 m na 2/3, tlakukolem při5500 mořském hladiněna 1/2 a kolem 8000 m na 1/3. Proto je důležité, aby lidé, kteří žijí v nižších polohách při výstupu do vyšších [[Nadmořská výška|nadmořských výšek]] prodělali tzv. [[aklimatizace|aklimatizaci]] a jejich [[organismus]] se této výšce přizpůsobil. Podle momentální výšky je k tomu zapotřebí určitá doba, od několika dní po týden, dle celkové fyzické kondice a vrozených dispozic. Již ve [[Nadmořská výška|výšce]] 2.000-3.000 m mohou nastat poruchy vidění či soustředění. Optimální je postup 300-500 výškových metrů za jeden den a noc (v některých pramenech se uvádí až 1.000 výškových metrů, ale i zde platí pravidlo, že někdy méně znamená více...). Optimální [[tepová frekvence]] pro výšku 4.000-5.000 m by ráno měla být 80 [[srdce|srdečních tepů]] za minutu. Až poté je možné stoupat výše.
 
Ve [[Nadmořská výška|výšce]] nad 4.500 m se mohou dostavit stavy [[latergie]], [[euforie]] nebo [[halucinace]]. Při výstupu do této [[Nadmořská výška|nadmořské výšky]] hrozí onemocnění [[Akutní horská nemoc|Akutní horskou nemocí]] (zkratka ''AHN'', [[angličtina|anglicky]] ''AMS - Acute Mountain Sickness ''). NejvětšíNejčastější příčinou úmrtí v horách ovšem přesto bývají úrazy.
 
V [[Nadmořská výška|nadmořské výšce]] 7.500 m a více lzemůže pobývatvětšina jižlidí pobývat jen krátkodobě,. delšímDelším pobytem dochází k poškozování organismu, nedostatek [[kyslík]]u způsobuje snižování rozumových schopností.
 
Dalším důležitým faktorem ovlivňujícím [[Aklimatizace|aklimatizaci]] je [[dehydratace]], zhoršuje se zásobování organismu [[kyslík]]em, což zvyšuje náchylnost k [[Omrzlina|omrzlinám]], [[embolie|embolii]], [[Mozková mrtvice|mozkové mrtvici]].
 
[[Kategorie:Nemoci]]
[[Kategorie:Jihoamerické hory a kopceHorolezectví]]
[[Kategorie:Sopky]]