Aklimatizace: Porovnání verzí

Ve vyšších [[Nadmořská výška|nadmořských výškách]] (od 3.500 m n. m.) je vzduch roven 2/3 tlaku při mořské hladině. Proto je důležité, aby lidé, kteří žijí v nižších polohách při výstupu do vyšších [[Nadmořská výška|nadmořských výšek]] prodělali tzv. [[aklimatizace|aklimatizaci]] a jejich [[organismus]] se této výšce přizpůsobil. Podle momentální výšky je k tomu zapotřebí určitá doba, od několika dní po týden, dle celkové fyzické kondice. Již ve [[Nadmořská výška|výšce]] 2.000-3.000 m mohou nastat poruchy vidění či soustředění. Optimální je postup 300-500 výškových metrů za jeden den a noc (v některých pramenech se uvádí až 1.000 výškových metrů, ale i zde platí pravidlo, že někdy méně znamená více...). Optimální [[tepová frekvence]] pro výšku 4.000-5.000 m by ráno měla být 80 [[srdce|srdečních tepů]] za minutu. Až poté je možné stoupat výše. ▼

Ve [[Nadmořská výška|výšce]] nad 4.500 m se mohou dostavit stavy [[latergie]], [[euforie]] nebo [[halucinace]]. Při výstupu do této [[Nadmořská výška|nadmořské výšky]] hrozí onemocnění [[Akutní horská nemoc|Akutní horskou nemocí]] (zkratka ''AHN'', [[angličtina|anglicky]] ''AMS - Acute Mountain Sickness ''). Největší příčinou úmrtí v horách ovšem přesto bývají úrazy. ▼

V [[Nadmořská výška|nadmořské výšce]] 7.500 m a více lze pobývat již jen krátkodobě, delším pobytem dochází k poškozování organismu, nedostatek [[kyslík]]u způsobuje snižování rozumových schopností.▼