|
[[Soubor:River algae Sichuan.jpg|thumb|[[Vodní květ]] v řece v malé horské vesnici blízko Chengdu, Sichuan, Čína]]
[[Soubor:Brněnská přehrada (kvalita vody).JPG|thumb|voda v Brněnské přehradě plná sinic a řas]]
[[Soubor:Efflorescence verte 3 Cyanobacteria.JPG|thumb| typické bujení [[fytoplanktonu]] - [[sinice]], [[cyanobakterie]] ve vodě nasycené živinami]]
'''Eutrofní vody''' jsou tekoucí, nebo stojaté vody s vysokou [[trofie|trofií]], tedy vysokým obsahem [[živiny|živin]] (zejména [[dusík]] a [[fosfor]]). [[Voda]] může podle prostředí a typu minerálního podloží většinou neutrální až mírně [[kyselost|alkalická]] (výjimečně kyselá). Eutrofní vody jsou většinou průzračné do hloubky 1–2 m. Eutrofní pochází z řeckého ''eutrophos''–„dobře živit“ („eu“–dobře, „trephein“–živit).
[[Soubor:Tubifex01.jpg|thumb|[[Nítěnka obecná]] vyskytující se ve velmi silně znečištěných vodách]]
== Vlastnosti ==
* Tekoucí eutrofní vody jsou obvykle chudé na [[kyslík]]. Na rozdíl od [[oligotrofní vody|oligotrofních vod]] jsou chudé na množství druhů organismů, ale těch několik forem se vyskytuje masově. Tekoucí eutrofní vody jsou často velké vodní toky - řeky a veletoky.
* Stojaté eutrofní vody jsou bohaté počet organismů, které se různým způsobem vyrovnávají s nedostatkem [[kyslík]]u, přebytkem živin a přítomností sinic ([[vodní květ]]).
== Obsažené látky u tekoucích eutrofních vod ==
* Kyslík: 6,5 až 3 mg/l
* Amoniakální dusík: 0,7 až 4 mg/l
* Dusičnanový dusík: 6 až 13 mg/l
* Celkový fosfor: 0,15 až 1 mg/l
Pokud je obsah kyslíku ještě menší a obsah živin ještě vyšší, jedná se téměř o [[odpadní vody]].<ref group="L">{{Citace monografie
| odkaz na autora = Kolektiv autorů
| rok = 2005
| titul = Člověk a příroda Voda
| vydavatel = Nakladatelství Fraus
| vydání = 1.
| id = 807238337
}}</ref>
== Metody hodnocení trofie vody ==
Trofické stupně jsou určovány podle druhů rostlin a živočichů které lze najít ve vodním prostředí, nebo jeho blízkém okolí. Zvláštní druhy rostlin a živočichů jsou typické pro jednotlivé druhy vod. Tyto organismy nazýváme [[bioindikátor]]y. Určení nasycení vody živinami podle jejich výskytu je relativně spolehlivé, ale může být chybné. Bioindikátorem eutrofní vody jsou [[rákos]]iny, rostliny s plovoucími listy ([[stolístek]], [[stulík]] nebo [[leknín]]), pravidelné vodní květy [[sinice|sinic]], převážně drobný [[zooplankton]], [[bráněnka|larvy bráněnky]], [[okružanka|okružanky]] (masově), [[pijavice]], hojně [[beruška vodní]]
[[Soubor:Scenedesmus quadricanda EPA.jpg|thumb|Scenedesmus quadricanda]]
V případě, že v jinak na živiny bohatých vodách chybí, nebo je v nedostatku některý z biogenních prvků (např. deficit [[fosfor]]u), voda se projevuje jako na živiny chudá - oligotrofní, nebo méně eutrofizovaná. Plné využité ostatních živin je pro organismy nedostupné. Ani [[odpadní voda]] tedy nemusí být nezbytně eutrofní a vykazovat znaky eutrofní vody. Podobná situace nastane, pokud má voda extrémně nízkou [[teplota|teplotu]]. Nedochází zde k rozmnožení [[řasy|řas]], [[sinice|sinic]] a bujení hnilobných bakterií. Voda také může být nasycená látkami, které zabraňují rozvoji živých organismů s vyššími nároky na živiny, nebo jakýchkoliv vyšších organismů. Jde o toxické sloučeniny přirozeně vyplavované z [[podloží]], plyny pronikající do vody z podzemních zdrojů, nebo chemické [[odpad]]y pocházející z lidské činnosti.
[[Soubor:Haemopis.sanguisuga.jpg|thumb|[[pijavka koňská]] vyskytující se v eutrofních vodách]]
[[Soubor:Nuphar lutea - Marburg 001.jpg|thumb|porost [[stulík žlutý|stulíku žlutého]] v korytě řeky]]
Nasycení povrchových vod živinami je možné hodnotit nejen na základě skutečné organické produkce biomasy, ale také podle tzv. potenciální produktivity rozvoje. Tedy zhodnocením bujení organismů, který by v testovaném vzorku vody mohl nastat za optimálních podmínek. Stanovení trofického potenciálu se provádí biotestem spočívajícím v kultivaci zelené řasy Scenedesmus quadricanda za standardních podmínek (osvětlení, teplota, přívod CO<sub>2</sub> a pod.) a ve sledování její růstové odezvy.<ref>[http://fle.czu.cz/~landa/SLOVNIKY/EKO/E/E-A-K.PDF fle.czu.cz]</ref><ref>[http://szp.cdv.cz/konference/bohdanec06/rok2006/sbornik.pdf szp.cdv.cz]</ref>
== Výskyt ==
Oligotrofní vody najdeme území ČR v různých polohách, nejspíše však na území s [[antropomorfní vliv|antropomorfními]] vlivy, zejména v blízkosti intenzivní produkce zemědělství. Hnojiva používaná v [[zemědělství]] jsou zdrojem živin. Díky tomu, že do mnoha řek ústí kanalizační systémy se také zvyšuje množství živin ve vodě. Na to jestli bude voda eutrofní má také vliv hloubka nádrže, pokud je totiž nádrž mělká, rychleji se prohřeje a tím spíš začnou v této vodě růst sinice. Eutrofní toky a nádrže najdeme například v oblastech [[Severní Čechy]], [[Jižní Morava]] a nebo v severním Slezsku.
== Flora a fauna ==
V méně znečištěných eutrofních vodách se hojně vyskytují hojně vodní rostliny např. [[rdest hřebenitý]], [[rdesno obojživelné]], [[leknín]], [[stolístek]], [[orobinec]], [[rákos]] [[stulík]]. Z živočichů se zde vyskytují [[pijavice]], [[hltanovka bahenní]], [[beruška vodní]], [[okružanka]], [[bráněnky|larvy bráněnky]] a drobný [[zooplankton]].
Ve více znečištěných eutrofních vodách se nevyskytují téměř žádné vyšší rostliny. Ve velkém počtu se zde vyskytují larvy [[pakomár]]ů, [[pestřenka|pestřenek]] a [[bráněnka|bráněnek]]. V této vodě také žijí [[nítěnka|nítěnky]], [[pijavice]] a [[krásnoočko|krásnoočka]].
== Odkazy ==
=== Externí odkazy ===
[http://toky.fsv.cvut.cz/Predmety/VTO/ke_stazeni/ostatni/BiologickeHodnoceni.pdf toky.fsv.cvut.cz - hodnocení jakosti vody z biologického hlediska{{Cs}}]
=== Reference ===
<references />
== Literatura ==
<references group="L"/>
=== Související články ===
* [[Oligotrofie]]
* [[Eutrofizace]]
| 