Jan Žižka: Porovnání verzí

Událostí, která historikům pomohla alespoň nepatrně nahlédnout do raných let Žižkova života, byl objev čáslavské kalvy. Antropologickým ohledáním bylo zjištěno, ''že na levé očnici je snížen její strop jako následek poranění krajiny levého oka utrpěného pravděpodobně ještě před ukončením růstu individua''.<ref>Ivanov, s. 267.</ref> Za předpokladu, že kost skutečně náleží husitskému vojevůdci, se dá dovodit, že o oko přišel zhruba ve věku 10 – 12 let úderem [[Sečná zbraň|sečné zbraně]] do tváře. Zranění Žižkův obličej zdeformovalo a způsobilo pokles levého oka oproti oku pravému o 3 – 3,4 mm a vyhnulo jeho orlí nos doleva.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Vlček | jméno = Emanuel | odkaz na autora = Emanuel Vlček | titul = Jan Žižka z Kalichu a antropologicko lékařský průzkum tzv. čáslavské kalvy | vydavatel = Národní muzeum | místo = Praha | rok = 1981 | strany = 22 | poznámka = [Dále jen: ''Vlček''] | isbn = <!--neuvedeno-->}}</ref>

 

Další dochované zprávy o Janu Žižkovi pochází z let [[1408]] – [[1409]]. Jedná se zejména o zápisy v ''Popravčí knize pánův z Rožmberka'' a v ''Jihlavské popravčí knize''. Z těchto archiválií, v nichž jsou zaznamenány výpovědi zločinců a zemských škůdců z první poloviny [[15. století]], vyplývá, že pravděpodobně v roce 1408 Žižka vyhlásil nepřátelství [[Jindřich z Rožmberka|Jindřichovi z Rožmberka]] a královskému městu České Budějovice a vstoupil do zbojnické roty muže známého jako Matěj vůdce.<ref>Tomek, s. 6.</ref> V rožmberské popravčí knize se jej z tohoto období týkají dva zápisy. Výpověď jistého Pivce a doznání samotného Matěje vůdce, jenž byl vydán právu útrpnému v Českých Budějovicích v roce 1409.<ref>Žižka a jeho doba – díl II., s. 26.</ref> Z obsahů obou prohlášení je zřejmé, že rota nejednala pouze na vlastní pěst, ale vykonávala i práci sjednanou a placenou. K jejím významným zaměstnavatelům se počítali zejména Litol a Albrecht Bítovští z Lichtenburku.<ref name="Žižka a jeho doba – díl II., 31">Žižka a jeho doba – díl II., s. 31.</ref> Mezi muže, s nimiž se v roli lapky Jan Žižka setkal, patřili kupříkladu Jan Sokol z Lemberka, [[Hynek I. Suchý Čert z Kunštátu a Jevišovic|Hynek z Kunštátu]] známý jako Suchý Čert, či Racek Kobyla.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Čečetka | jméno = Josef František | odkaz na autora = | titul = Jan Žižka | vydavatel = Josef Elstner | místo = Praha | rok = 1930 | strany = 20 | poznámka = [Dále jen: ''Čečetka''] | isbn = <!--neuvedeno-->}}</ref>