Bitva o Berlín: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 56:
 
<!-- [[Soubor:Bundesarchiv Bild 183-J31347, Berlin, Ruinen und zerstörte Autos.jpg|thumb|left|Po bitvě se stal Berlín jedním velkým kráterem]] -->
Vojska 1. běloruského a 1. ukrajinského frontu začala přímý útok na [[Berlín]] 25. dubna a do 29. dubna [[1945]] dobyla větší část [[Berlín]]a a pronikla do středu města. Téhož dne bylo [[Rudá armáda|Rudou armádou]] obsazeno ministerstvo vnitra a Sověti byli od [[Budova Říšského sněmu v Berlíně|Říšského sněmu]] vzdáleni pouze 500 metrů. 30. dubna 1945 [[Rudá armáda]] vrhla do útoku proti říšskému kancléřství jednu divizi. Když Keitel Hitlerovi sdělil, že Wenckova 12. armáda svádí těžké boje a do Berlína nedorazí, bylo rozhodnuto. [[Adolf Hitler]] a jeho novomanželka [[Eva Braunová|Eva]], rozená Braunová, po poledni spáchali sebevraždu. Ještě týž den ve 22 hodin vztyčili dva rudoarmějci sovětskou vlajku na kupoli [[Budova Říšského sněmu v Berlíně|Reichstagu]]. 1. května 1945 se [[Joseph Goebbels]] pokusil dosáhnout zastavení palby, avšak [[Stalin]] trval na bezpodmínečné kapitulaci. Vzápětí na to Goebbels a jeho žena otrávili své děti a spáchali sebevraždu. [[2. květen|2. května]] se generál Weidling rozhodl beznadějný boj ukončit a berlínská posádka se vzdala. Rudá armáda přišla při dobývání města o 500 000 mužů, 2000 tankůHrnků a samohybných děl a o 500 letounů.
Němci přišli asi o 1 milion mužů různých ozbrojených složek, navíc v dobývaném Berlíně zahynulo velké množství civilního obyvatelstva. Celkový počet nelze přesně stanovit, protože v Berlíně našly útočiště desetitísíce uprchlíků před frontou, především z východních částí Německa. {{chybí zdroj}}